flanker.27

To by byla jedna lidská noha nekrájená, mohu pěkně prosím nechat o dvě deka víc? Huh, to bylo teda, nejednou jsem odvracel zrak. Výborně napsané postavy (Russellův šerif byl ten správný klaďas jak má být), skvělé dialogy, napínavé celou dobu, i v první hodině, kdy se především putuje a rozpráví (a prohlubují se vztahy mezi čtveřicí zachránců). Líbilo se mi, že film moc neupozorňuje na situace "teď se něco stane", žádná hudba, pohyb kamery nebo střih nic takového neohlásí. Objeví-li se na scéně protivník, události proběhnou zhruba tak, jak by asi proběhly ve skutečnosti. Přidává to na uvěřitelnosti děje i na atmosféře. Přes všechnu syrovost a brutalitu jsem ovšem neměl nikdy dojem, že ty scény sklouzávají k samoúčelnosti. Bylo toho přesně akorát, aby to dodalo na vyznění a navodilo to pocit nebezpečí, proti kterému hrdinové stojí, případně se plazí. To je další pozitivum, nějaké hrdinské průpovídky nebo nepřirozené lidské výkony tu nenajdeme. Čili kdo má na začátku zlomenou nohu, bude se celý film belhat a plazit a plivat krev po zemi a podobně. Když o tom přemýšlím, vlastně není, co bych vytkl. Trochu to připomíná 13th Warrior aka Vikingy s Banderrasem podle Crichtonových Pojídačů mrtvých, ale mnohem naturalističtější.

Plné emocí a keltských mýtů, zabalené v prosté, a přesto působivé animaci, doprovázené mystickou hudbou. Po stránce probuzení fantazie je to krásné, jen ten mozek necita pořád všechno kazí, nutí pokládat otázky, jako kde vlastně maminka celou dobu byla, proč že nemůže zůstat, jak to vůbec přišlo, že Saorise je způli po mamince a Ben nikoli a tak dále. A sovy už zase nejsou tím, čím se zdají být. Přesto se teď spokojeně usmívám a přehrávám si v hlavě onu píseň.

Klasické dobrodružné filmy jsou v současné době poměrně nedostupné, takže jsem vděčný za každý takový kousek. Škoda je, že tohle svůj silný námět nedokáže podat dostatečně syrově, trochu klouže po povrchu a i přes několik nepříjemných scén pořád vypadá příliš učesaně. Z podobných námětů stačí vzpomenout třeba Master and Commander, který dokáže dokonale pracovat s atmosférou i tam, kde Aubrey a Maturin hrají Mozarta, natož když se hádají o povinnostech a slibech. Tady naopak když má dojít k názorovým střetům dvou osobností, zejména kapitána Pollarda a prvního důstojníka Chace, tak to nikdy nepůsobí tak, jak by mělo. Nebo ve scénách na člunech, kde bych čekal doslova "zažrání" (ehm) do situace, nevyzní to s patřičnou silou. Např. v Donaldsonově verzi Bounty podobné scény na člunu poručíka Blighe jsou ohromně silné (třeba dělení chyceného tereje). Je třeba zmínit, že na nedostatku syrovosti se podílí i poměrně průměrné technické zpracování, scény bouře v již zmíněném 12 let starém Master and Commander dokázal Weir podat, tak, že jsem měl pocit, jako bych na HMS Surprise přímo stál. A když už jsem u té kritiky, tak v závěru (a vlastně v rámující dějové linii) si film realitu poněkud poupravil, alespoň pokud mohu soudit podle wikipedie. Teď to vypadá, že nenechávám nit suchou (zkrátka to moře), ale na druhou stranu vůbec nelituji, že jsem film viděl, byly to dvě příjemně strávené hodiny při správně chlapském dobrodružství, jakých už moc není. Já ty 4* dám, ale je to opravdu hodně mezi.

Proč by měla Arnoštka chtít toho ťulpase, to mi hlava nebere. Jinak je to celkem příjemná pohádka, takový nedělní mírný nadprůměr.

Spoilery. "NÁŠROBNEBOROS. Koukni, jak to napsali. Ty museli bejt fakt totálně vypatlaný. Nemohli se ani rozhodnout, jaký jméno." V citované epizodě Červeného trpaslíka bylo něco podobného jako v tomhle filmu, jen podstatně zábavnější. Tady jde poměrně snadno a rychle pochopit "jak", zato mám problém s "proč" ve smyslu z jakého důvodu vůbec dochází k dění, které je obsahem filmu. To prostě nemělo naprosto žádné opodstatnění, mimo scénáristického cvičení na téma zacyklení děje v sobě samém. Děj se odehrává v uzavřené bublině, která v podstatě nemohla nastat, protože do ní dovnitř nic neústilo. Ale transsexuálové a jiní sexuálové z toho jistě mají orgasmus.

Viděl jsem jako malý. Bylo to strašně šílené a docela brutální, hlavně na začátku. Vůbec se mi to nelíbilo. Možná bych měl dneska jiný názor na slovní obraty a ten zvláštní humor, ale proč to pokoušet.

Tahle pohádka se mi naprosto vykouřila z hlavy a nebýt dnešního opakování v televizi, asi bych si na ní nikdy nevzpomněl. Což je škoda, protože je postavena na dobrém nápadu a má skvělou temnější atmosféru, pro děti skoro hororovou. Škoda, že nebyl příběh více rozvedený, jak to bylo s otcem králem, co zakletý král Jan a odkud se vzala Květa Fialová a ostatní ženštiny. Jak tak koukám, napsal jsem skoro to samé co Jezinka.Jezinka, Nojo, co se dá dělat. Každopádně bych si to uměl velmi dobře představit natočené jako celovečerní pohádku.

Atmosféra ledu studenější a noci temnější. Brr, takhle pochmurný příběh ze zažere pod kůži. I přes poměrně pomalé tempo graduje k docela strhujícímu finále. Tedy popravdě řečeno Elsalil (snad to píšu správně) se chovala jako husa, ale srdce žen bývají nevyzpytatelná. Provedení ještě více než na Bornově animaci (snad jediný případ, kdy se mi líbí) stojí na tradičně dokonalém hlasu Václava Vosky.

Když jste syn boha, máte to jednoduché. Perseus se musel aspoň postavit Medúze s čárkou nad Ú* sám, ale Tom (naprosto tragicky zahraný) neudělá prakticky nic sám od sebe, je vedený za ručičku celou dobu. Aspoň pes byl roztomilý, za něj jedna hvězda. Škoda, protože to prostření irských legend je hezké. *I já mám svojí bohyni, která na mě dohlíží :)

"A proč jste zabil svojí ženu? - Srala mě." Jeden z mála filmů svého typu (to jest "experimentální, umělecký, expresionistický" a všechny tyhle pojmy, které najdete v příručce začínajícího postmodernisty), který mi přišel opravdu inteligentní, zajímavý, vtipný a hodný pozornosti.