Bobofon

Všichni tu píšou o tom, jak to bylo depresivní - vida, mně to tak depresivní nepřišlo, jen celkově posmutnělé, bláznivé, černěhumorné, zasrdceberoucí a nezapomenutelné. Jediná výtka: slušela by tomu trošičku kratší stopáž, ale jinak skvělý film.

Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdami, dost jednoduchý děj této indiánky v mimozemském kabátku stojí proti dokonalé vizuální stránce. Po druhém zkouknutí přece jen spíš čtyři, i když Avatar je první film, v němž jsem viděl emoce v očích digitálně stvořených bytostí a postava Zoe Saldany je v tomhle směru dokonalá. Levácký dovětek: neztratili jsme se ani tady - Zoe Saldana je levák a její postava Neytiri je samozřejmě levoruká. James Cameron by něco jiného ani nemohl dopustit, vždyť je taky levák :o).

Livingdead je zjevně tím největším nadšencem hororu, když tomuto filmu dal pět hvězd. Z mého pohledu podprůměrný horor, kde jsou naštěstí v první polovině filmu krásné přírodní záběry, ve druhé ale už jen natahované, nepůvodní a stokrát předtím použité scény. Jedna hvězda za přírodu, druhá za pěknou Fanny Valette. Nic víc v tom nenajdete.

Larry Bishop tlačí tak zuřivě na pilu, aby film byl ultratvrdej, že je jen ultrablbej a k smíchu. A on sám v hlavní roli je naprosto nepatřičnej, ten by se svými fyzickými dispozicemi mohl hrát tak akorát Gimliho. Naprostá kokotina.

Věru nevím, na co si stěžovat dřív. Na prkennou a nepřesvědčivou Emily Browning v hlavní roli, na všechna provařená klišé stokrát (a lépe) použitá jinde, na neskonale nudné první čtyři pětiny filmu, nebo na poslední pětinu, která má zřejmě diváka překvapit nebo ohromit, ale divák jen znechuceně sleduje prapitomý dějový kotrmelec. Taktéž lze oprávněně nadávat na panákovitou postavu tatínka (nepochybně nejhorší role Davida Strathairna) či na zmatek v prolínání snových pasážích, představ hlavní hrdinky či skutečnosti... A pokud někdo po skončení filmu udělá tu chybu, že se nad obsahem zamyslí, sezná, že celý děj je nesmyslný a trčí z něj jedna logická díra vedle druhé. Toto fakt nebrat.

Mnohem víc komedie než horror. Příjemné překvapení s pár dobrými vtipy a cool Woody Harrelsonem. Vrcholem všeho praštěná sekvence s Billem Murrayem, která má dost nečekanou pointu :o))

Laura tady jasně ukázala, proč jsou Italky považovány za jedny z nejkrásnějších žen na světě. Jinak průměr s pár krutýma fórkama nešťastníka (jako vždy) Paola Villaggia.

Hlavní atrakcí a nejsilnější zbraní jinak průměrného filmu je Marianne Faithfull - velmi krásná a cool. Nikdy potom už tak nádherná nebyla, myslím. A posledních dvacet let je bohužel tak trochu chlap.

Z filmařského hlediska (a na svou dobu) je to vcelku zručně natočené, pokud tedy člověk zamhouří oko nad neskonalou šlechetností Římanů a nekonečnou podlostí Kartaginců, hlavně Hannibala. Francesca Braggiotti coby princezna Sofonisba mi přišla docela jako dobová kost :o). A zlatovlasá Isa Miranda zase krásně bezmocná, když se potácí v proudu vojáků během rozhodující bitvy mezi Římany a Kartáginci, a zoufale se všech ptá: "Kdo vítězí? Kdo vítězí?" Za takovou scénu by se nemusel stydět Hollywood ani Bollywood :o). Zajímavé je, že tento film, otevřeně propagující fašismus a především pro tento účel natočený, se promítal v komunistickém Československu v kině Ponrepo.

S výjimkou hudby po všech stránkách podprůměrné. Nanicovatý a nudný scénář by z hlubin beznadějnosti snad mohli vytáhnout nějací mimořádní herci, to ale necharismatický Joseph Gordon - Lewitt a silně nesympatická Zooey Deschanel prostě nejsou. Soundrack by mohl být ok, jednu hvězdu za to.