bigjames

Film se mnou poměrně silně rezonoval. Řemeslně je natočen velmi zdatně, a to se týká jak kamery a střihu, tak například jemného, ale dobře se hodícího hudebního doprovodu. Nejvíc jsem si díky skvělému hereckému výkonu (a také až nadpřirozeně božské kráse) oblíbil v roli Amy excelující Florence Pugh.

Adam Driver je herecky v topu, což je největší plus filmu. Zároveň byla jeho postava zajímavě napsaná. V první polovině mě to dost bavilo a těšil jsem se na apokalyptický útěk, ale pak to nějak vyšumělo a zbyly rozporuplné pocity.

Naprosto geniální díl. Hola!

Není samozřejmě náhoda, že Hiro Murai režíroval i This Is America. V této epizodě je ten podobný vibe v jisté konkrétní pasáži dost cítit. Každopádně hodně zajímavý díl, dost jsem se bavil. "Soulja Boy just better watch his back, that's all I know."

Naprosto geniální díl. Darius a jeho dějová linka mě ohromně bavila, už úvodní scéna v obchodě byla skvělá. I Paper Boi a Earn s Vanessou se ocitli v dost zajímavých situacích. Musím ocenit tu tvůrčí kreativitu, díky které dokáže Donald v tak časově omezeném prostoru přinést zábavnou jízdu, která má ale zároveň umělecký přesah a je tak trochu meta.

Tak spolu s Rye Lane pro mě zatím překvapení roku. Ne že bych od Barbie nic nečekal, ale byl jsem lehce opatrný a zároveň díky povedené kampani docela natěšený. Ryan Gosling zábavný jako nikdy dřív, Margot samozřejmě super a celé to mělo takový občas trochu abstraktně zvláštní, ale veskrze pozitivní vibe. Obsazení vedlejších rolí také velice povedené (zejména Will Ferrell). Téma feminismu, rovnoprávnosti atd. rozhodně není zpracováno jednostranně a naopak se snaží o komplexní pohled na věc z různých úhlů pohledu, jakkoli je to ve 114 minutách možné. Některé scény slavnostních projevů či ne úplně povedených dialogů sice lehce narušují tu téměř dokonalou flow, na které si film ujíždí, ale to jsou naštěstí jen maličkosti. Greta Gerwig natočila hodně solidní snímek. A pokud se člověku podaří se na tu vlnu naladit a užít si to, tak může odcházet z kina zpět do reálného s věta a říct si: "I Am Kenough".

Je to po všech stránkách velice kvalitní film a Cillian je famózní. Ale v mém osobním žebříčku Nolanových děl to zůstane daleko za Interstellar, Inception, Temným rytířem nebo i Mementem. Prospělo by my tomu čas od času nějaké oživení, přišlo mi to lehce profesorské. Ale jak říkám, pořád daleko v nadprůměru dnešní filmové tvorby.

Hrozně moc mě baví se nořit do té vlny, na které si jede Darius. Vynikající a velice osobitý charakter.

Wesley s Woodym v tomto filmu tvoří velice zábavnou dvojici, což je hlavní prim snímku, který příběhem a zápletkou či ničím jiným nijak zvlášť nepřekvapí, ale je to docela fajn zábava pro deštivé nedělní odpoledne.  No a pak je tu samozřejmě nejen na pohled tuze příjemná Rosie Perez: "Sometimes when you win, you really lose, and sometimes when you lose, you really win, and sometimes when you win or lose, you actually tie, and sometimes when you tie, you actually win or lose. Winning or losing is all one organic mechanism, from which one extracts what one needs."

Je to dlouhé, občas to dokonce působí až úmorně dlouze...byl jsem po shlédnutí docela unavený, ale to je tak asi jediná výtka. Film má silnou atmosféru prodchnutou filozofováním typickým pro Malicka a ne překvapivě excelentní hudební doprovod, protože Hans Zimmer je prostě zárukou kvality. Kromě témat jako zbytečnost války nebo maličkost a nedůležitost lidského života zde najdeme i další prvky, ve kterých se Terrence vyžívá - např. obdiv k majestátnosti přírody, což díky vynikající práci s kamerou dosti vyčnívá. Obsazení je kapitola sama pro sebe a přestože někteří z velkých herců dostanou ve snímku poměrně málo prostoru, i tak je radost jejich výkony sledovat.