Kolikokoli

Tohle je velice odlišný seriál. Tak jiný od všeho, co jsem zatím viděla... Na Doctora jsem narazila teprve nedávno, takže jsem měla možnost "mít všechny díly pohromadě a koukat se na několik epizod za den" a to určitě přispělo k tomu, že se mi DW tak líbí. V posledním díle 1. série, o kterém jsem věděla, že je pro Chrise poslední, jsem měla strach, jestli si na "nového Doktora" zvyknu. Popravdě, stačila asi jedna sekunda Tennanta a hned jsem měla jasno - tohle je bomba. Druhá série byla skvělá, snad ještě lepší než 1. Přesto jsem věděla, že se blíží odchod Rose a ten jsem asi nesla hůř než odchod Chrise a dokonce i později Tennanta. 3. série se mi hodnotí těžko. Z hlediska příběhu a zápletek jednotlivých dílů, to byla série s těmi nejlepšími díly (Blink, Evolution of Daleks, The Family Blood...), ale co se týče "děje v TARDIS" mi to přišlo asi nejslabší. 4. série byla skvělá (ne však lepší než díly s Rose), Donna se stala mou velice oblíbenou postavou a navíc závěr 4. série byl opravdu emočně vyčerpávající. Stejně tak i navazující filmy, z nichž nejsilnější byl dvojdílný End of time. Z posledních scén filmu jsem se vzpamatovávala ještě hodně dlouho. Navíc jsem truchlila i nad Tennantovým odchodem. Ale tak, jak mne uklidnil Tennant po odchodu Chrise, tak mne potěšil i Matt v roli nového Doktora. 5. série byla navíc velice, ale opravdu velice napínavá, až na poslední díl, který mne trochu zklamal. 6. série - o něco slabší než 5., ale závěrečný dvojdíl byl hodně epický Jediná věc na DW, která mi tak trochu vadí, je neustálé ohrožení celého světa atp. Pokud je to 1x/2x do série, tak je to v pořádku, ale když jde o ohrožení vesmíru v každém druhém díle, tak už to začíná trochu omrzovat a člověk se tak nějak přestane bát, protože ví, že to stejně všechno dobře dopadne. Když bych měla hodnotit celkově, tak nejlepší Doktor - Tennant, nejlepší společnice - Rose a Donna, nejlepší série - 2./4., nejlepší díl z prostřed série - Blink, nejlepší závěrečný dvojdíl - 2x12/2x13 na rozhraní s koncem 4. série

Nejlepší komediální seriál vůbec. Miluji scifi a miluji smích. Trpaslík mi dává oboje. Navíc nenásilnou formou diváky seznamuje s historií, literaturou a filmy. Výborné dílo plné hlášek, které vám v hlavě zůstanou ještě dlouho po sledování. Absurdní zápletky, šílené kulisy - jak píšou ostatní - bez nich by Trpaslík nebyl tak skvělý. Navíc musím doporučit knihy, které nejsou tak komediálně zaměřené, jako seriál, ale jsou krapet vážnější. Především kniha Lepší než život v člověku vyvolá různé emoce.

1. SÉRIE (100 %) Nejlepší jsou na tomhle seriálu postavy a už chápu, proč jimi byl RTD "obsessed" . Všichni mají spoustu chyb, jsou to pokrytci, "slepí" k tomu, co se děje kolem nich. Úžasné je, jak je to celé nepředvídatelné. Načnou jednu linku, která zdánlivě nemůže mít jiný konec, než z ní na začátku vyplývá, ale nakonec stejně skončí úplně jinak. Z postav jsou nejlepší Chris, Maxxie a Cassie, ale i ostatní jsou super. Ty charaktery jsou opravdu přivedené k dokonalosti. A to především Tony. To je takovej hnusnej manipulativní hajzl, všechno mu jde, je ve všem dobrej, zpívá, je chytrý a má úspěch u ženských, ale využívá to k ne příliš dobrým věcem. A přesto tu postavu musíme mít "rádi", vzhledem k tomu, jak je napsaná (a zahraná). Je tu Maxxie, nenápadný kluk, který je gay a nemá to moc lehké, protože jeho nej kámoš je muslim. No a jednoho dne si ten muslim řekne, že prostě je muslim a tudíž je pro něj homosexualita špatná, takže je tu další problém, jelikož se nemůže rozhodnout mezi vírou a přátelstvím. Je tu Sid, obyčejný kluk, povaleč, úplný opak "skvělého a úspěšného Tonyho". Jako nerd se moc nechová, ale je tak všemi označován. Celou dobu fantazíruje o holce, kterou nemá šanci dostat, ale nevidí, že o něj stojí jiná holka, kterou ovšem on vůbec "nevidí". Všichni jsou tu strašně "tupí" - nechovají se prvoplánově, jako filmové/seriálové postavy, ale jako lidi. Často svým rozhodnutím všechny překvapí a ještě častěji naštvou. Abych pravdu řekla, tohle je jeden z nejrealistějších seriálů z hlediska charakteru a chování postav, který jsem kdy viděla. Člověk má opravdu pocit, že sleduje skutečné životy skutečných lidí. Nejsou tu šťastné konce, ale ani "tragické". Jsou tu tragické osudy, ale ne TAK tragické, jako v trapných nekonečných seriálech. To se prostě nedá popsat, jak je to realistické. Sice příběhy nebo scény, které se tu odehrávají, jsou v duchu britského humoru občas trošku absurdní (hlavně první díl), tak mají jen doplňovat a podporovat ty úžasné postavy. ▐▐ 2. SÉRIE (85 %) Abych to řekla takhle - ze začátku to bylo hodně zajímavé, ale pak se věci začaly tak nějak kazit. Všechno šlo do kopru a všem postavám se nějakým způsobem podělal život. Vznikla tam taky taková trochu trapná situace, ze které naštěstí docela dobře vybruslili. Pak se ale stala jedna věc, druhá věc, třetí věc... vlastně čtyři věci, které... prostě... tak nějak jsem doufala, že se v tomto seriálu neobjeví (není to zklamání ze scénáristů nebo tak, spíš jsou to věci, které doufáte, že se neobjeví ani ve vašem životě, abych to tak řekla). Stále to bylo kvalitně napsáno, ale ty postavy už nejsou tak reálné, jako v 1. sérii (stejně tak příběhy) a místo nějakých pár měsíců, které od konce 1. série do začátku 2. série uběhlo, se zdá, že postavy jsou o nějakých 5 let starší. Poslední dva díly už jsou prostě v řiti, tak to řeknu. Ano, je to stále kvalitní seriál, to opravdu jo, ale pokračování je asi dobré jen pro lidi, kteří mají rádi sebemrskačství. Je to prostě příliš depresivní, smutné a tak nějak... člověku to prostě až láme srdce. . . Takže rada pro všechny - skončete u 1. série. To úplně stačí. Má to začátek, konec a je to hezké i když se tam taky pár věcí podělá. 1. série je mladá a svěží, takové "jaro", ta druhá je hrozně drsná a tvrdá, jako "zima". Je mi teď pěkně mizerně...