majsha

"I must go punch that baby." Nejpodivnější mistrovské dílo jaké jsem za poslední roky viděla. Stylový, nekonvenční a originálním způsobem vyprávěný příběh, který je plný Lanthimosova typického satirického černého humoru. Portrét ženy, která se snaží uniknout patriarchálnímu systému a vydává se na (velmi vtipnou) cestu sebepoznání. Je to umělecké, sexuálně místy nepříjemné, avšak pokud máte rádi surrealistické vyprávění a skutečně originální vize ve filmu, nenechte si to ujít a to nejlépe na velkém plátně. “And the Oscar goes to…” Emma Stone hopefully. PS: A to jsme si po 5min filmu myslela, že odejdu z kina.

Fantasticky napsané rychlé dialogy plné inteligentního humoru; ostatně tak, jak jsme u Amy Sherman-Palladino zvyklí. 100% Rachel Brosnahan v roli Midge, které skvěle sekundují nejlepší vedlejší postavy v podáni sarkastické a přímočaré manažerky Susie a zásadového otce hlavní hrdinky Abeho, který má sklon posuzovat vše na první pohled, což mu dodává na komičnosti. K tomu si přidejte kostýmy a dobovou atmosféru New Yorku z 50. let a rázem tady máme malý diamant mezi komediálními seriály. Menší výtku mám jen k tomu, že mi seriál paradoxně přijde zábavnější mimo stand-upy.

Tenhle film a soundtrack jsou pro mě jedná velká nostalgie s oblíbenou bittersweet závěrečnou scénou.

Dokument, který ve vás vzbudí obavy, ale i naději. "Sny jsou jako mapy...bez nich nikam nedojdeme...2031: Fúzní reaktory pohánějí celou Paříž jednou lžičkou vody. 2033: První překlad písně Plejtváků Obrovských. Zuří! 2035: Amazonský deštný prales se ztrojnásobil. 2037: Poprvé od roku 1966 - žádný nový ohrožený druh. 2040: Desátý uhlíkový kolos postaven v Kapském Městě. 2042: Poslední spalovací motor věnován muzeu. 2045: Polární ledovce rostou. 2047: Měkkýši, kteří se živí plasty významně pomáhají s čištěním oceánů. 2050: Průměrná teplota Země se vrátila na hodnoty začátku 20. století. 2055: Paralelní reality existují. 2060: Voda z řeky Gangy je pitná. 2075: Ozonová vrstva je zcela obnovená. 2080: Zotavení z industriální revoluce."

Vadí mi to netflixovské "romantizování a popularizování" sériových vrahů, kteří jsou vykresleni smířlivěji, což může vést až k sympatizování s nimi. O těchto lidech preferuju dokumentární tvorbu. PS: Pokud ale chcete seriálovou sondu do jejich mysli, pusťte si MINDHUNTER: Lovci myšlenek

"We buy things we don’t need, with money we don’t have, to impress people we don’t like." Aneb znechucená výpověď o dnešním materiálně založeném světě a jeden z těch kultovních filmů, který může ovlivnit váš život.

“Chci se stát bruslařskou mistryní a spisovatelkou. Chci svou fotografii ve všech časopisech. Možná ze mě bude filmová hvězda. Chci být jiná než všechny ostatní holky. Chci být moderní ženou, chci cestovat... a studovat jazyky. Chci dělat všechno."

"South of Nowhere helped me so much growing up and continues to be a comfort show for me. I can literally just go back to watching this show and be happy. It helped me find acceptance within myself and truly changed my life. I will forever be grateful for this show." Also the early/mid 2000s!

"The more you know who you are and what you want, the less you let things upset you."

"A person is most happy when they are submissive to a loving authority. It is essential that a person sub to an autority willingly that it is their idea and that submission is pleasurable. Young boys must learn this most of all if they are to grow up respecting powerful women. Wonder Woman... shall be the start of a powerful feminist movement." Dominance/submise, podněcování, vyhovění, polyamorie, bondage a láska... Tohle vše tento profesor psychologie a otec detektoru lži zkoumal v jeho pracovním i osobním životě a dále to pak zakomponoval do svého komiksu Wonder Women. Není to pro každého, ale jak řekla E.W. "I've kind of become slightly fascinated by kink culture because they are the best communicators ever, they know all about consent,"  and I couldn't agree more..