Woyczek

Velmi vtipné pasáže v zimních horách, neustálé napětí, lehce nadprůměrná bondovka stejně jako její bondgirl.

Narozdíl od Mononoke, Cesty do fantazie a Naushiky mi přišel Laputa docela utahaný. Příběh se nějak vlekl a ne a ne mě strhnout. U Miyazakiho filmů obvykle brečím, u Laputy ne. Těch pět hvězd dávám se zapřením, ale je to Miyazaki a tak je má za svůj nezapomenutelný rukopis a fantastický námět.

Pravda, Roger Moore už měl svá nejlepší léta za sebou. Naštěstí jsou nedostatky hlavního hrdiny nahrazeny scénářem, výpravou, nápady a nadhledem (hlavně honička po ulicích Dilí byla úžasná).

Tak zrovna vyhlídku na vraždu moc nemusím. Fakt dobré místo byla honička s hasičským autem, ještě nějakých pár pěkných momentů by se taky našlo, musím uznat, že i nápad zatopit Silicon Valley byl dobrý, ale chyběly mi prvky úplně markantí pro bondovky (Bond si třeba vymýšlí krycí jména, místo aby se představoval tak jak se doopravdy jmenuje). A třeba při takové jízdě na lyžích jsem na začátku dost zíval a jak se mu při jízdě Paříží postupně rozpadalo auto, to byla fakt konina.

Jedna z nejlepších bondovek. Žádná slátanina, žádný superhračičky, podařená výprava - kromě drobné chybičky, kterou tvůrci udělali a to že zapomněli koupit atlas (jak mohl Bond vyjet z Bratislavy, vjet do hor a objevit se v Rakousku, já myslel, že Bratislavu dělí od Rakouska Dunaj ne Tatry). Úvodní píseň konečně není žádný uječený vřískání, děj je akčnější a strhující (kromě přetahované v letadle, ta kdyby vypadala jinak, nevadilo by mi to), ale jinak si Dech života zcela jistě zaslouží plný počet.

Pokud budu hodnotit čistě film, tak není na víc než tři hvězdičky. Tím se samozřejmě nechci nijak dotknout obsahové stránky ani příběhu samotného. Ale pokud chudí chlapci mají nové čistě oblečení, pokud někteří nemocní vypadají tak, že jediné, co by jim stačilo ke zdraví je vstát z postele, promiňte, ale tyhle detaily mi vadí. Málokteří z Italů dokáží natočit film o svatých aniž by z něj udělali sladkobolnou limonádu. A prvky nebo myšlenky, které byly na filmu dobré, nejsou bohužel ani v nejmenším příspěvkem autorů, ale velikána, o němž film pojednává. Kdo se zajímá o Dona Bosca, ať si o něm raději sežene nějakou dobrou literaturu.

Brilantní kousek, velmi kladně hodnotím celé pojetí - komentáře hlavního hrdiny během filmu zde nejsou otravné, ale přesně sedí. Dobrá sonda o souboji sám se sebou a svými démony.

Nelze se neubránit srovnání s prvním dílem. A Prohnilí proti prohnilým jsou o něčem úplně jiném. Vskutku, postavy jsou psychologicky propracovanější, příběh je složitější, bohužel na úkor zábavy. Pokud se někdo chce podívat na komedii, ať si vybere něco jiného. Pokud chce někdo vidět mix dramatu, detektivky a párkrát se přitom od srdce zasmát, jsou Prohnilý proti prohnilým jasnou volbou.

Jiná bondovka. Po Brosnanově Bondu - playboyovi je Daltonův Bond úplně jiný. Nesype hlášky, ale jde tvrdě za svým. Možná je tak daleko realističtější. I když když mluvíme o té realističnosti, tak dva kousky při závěrečné honičce byly až moc ujetý. Jo a určitě nesmím zapomenout na jeho holky, hlavně tu hezčí, kterou si na konci vybral.

Někde jsem četl srovnání Avatara a Tance s vlky. Osobně ale žádnou výraznou podobnost mězi oběma filmy nevidím. Naopak mi při pozorování scén z džungle vytanula na mysli Myazakiho Naušika z Údolí větru. Každopádně za své peníze jsem dostal kvalitní zážitek a i když má někdo k příběhu výhrady, jsem rád za to jaký byl a nepřál bych si jiný. Avatar byly tříhodinové vizuální orgie a kdybych dal méně než pět hvězdiček, nebyl bych sám k sobě poctivý. Doufám jen v jednu věc - kéž se nenatočí žádná dvojka. Avatar skončil tak, jak si to příběh zasluhoval a nedej Bože, aby se v něm někdo pitval dál. Cameron stvořil legendu - přestože s tím někdo nemusí souhlasit. Kéž se podaří nechat ji žít a neumlátit nějakým stupidním pokračováním.