kolodej1

spíše slabší film, který si sice docela dobře pohrává s atmosférou, ale těch míst o ničem je tam trochu příliš i přes nepříliš dlouhou stopáž, hlavním problémem je pak neexistující konec. Snadno zapomenutelný film, na který už bych se podruhé nepodíval.

skvělá komedie, ve které exceluje Jack Lemmon, v podobných rolích bývá nejlepší. V této roli srší krásným jemným humorem, celý film je pak takovou milou připomínkou let minulých a taky italského léta. Velmi zábavný a příjemný film, je radost ho sledovat, patří k filmům, ke kterým se člověk rád po čase vrátí

slabé, přesto, že stopáž není nijak přemrštěná, je to převážně nuda. Celý ten film mi přišel takový mdlý, jakoby autor už dopředu rezignoval na to, že by se film mohl někomu líbit, bez energie. Příběh je zbytečně zatížen scénami se zemřelým bratrem, ve kterých to vypadá, jako kdyby bratr ještě žil. Dost dlouho to vypadá na nepovedenou duchařinu, později se člověk dovtípí, že se jedná jen o Charlieho představu. Postavy Charlieho ani Tess mě nezaujaly natolik, aby mi nebylo zcela jedno, jak dopadnou. Dokoukal jsem to pouze silou vůle, ztráta času

je docela dost filmů, kdy má hlavní hrdina těžký osud, buď zdravotně postižený nebo smrtelnou diagnózu a o filmu se hovoří s uznáním, protože hrdina dokáže brát svůj úděl s humorem a bez přehnaného patosu a deprese. Vesměs z toho ale je maximálně úsměvný film. Tohle ale je úplně jiná liga a čistokrevná komedie, při které je opravdu důvod k hlasitému smíchu. Filipovo postižení zde není prostředkem k slzopudným scénám, ale je zde použito v kontrastu s živočišností a živelností Drisse jako zdroj řady humorných situací. Vychází tak z toho především skvělá komedie, která v druhém, ale neméně důležitém plánu velmi elegantně ukazuje, jak by se společnost měla chovat k postiženým, tedy chovat se k nim jako ke zdravým, žádné litování, jen nezbytná pomoc. Dlouhý film, který ale uteče jako voda. Tento snímek patří k tomu vůbec nejlepšímu, co jsem kdy viděl

toto dílko je důkazem, že i 38 minut může být někdy k nepřežití, dokoukal jsem jen v duchu hesla - poznej svého nepřítele. Tohle je příklad toho, jak by televizní tvorba neměla vypadat. Hlavní problémem jsou zcela neživotné dialogy, které ze sebe vypotil autor, to je ukázka diletantismu. Čiší z toho snaha být vtipný za každou cenu, ale zoufale to nevychází. I herecky mi tato jednohubka přijde odfláknutá, jak pozdější nekonečné seriály. Možná to nebylo vidět u p. Kopeckého, ale to byl v pravém smyslu slova mistr, pro mě jediný světlý bod této inscenace, proto taky ta jedna hvězdička.

tak tohle byl tedy opravdu zážitek, který ve mě dozníval ještě dlouho po zhlédnutí filmu. Nevěřil bych ani, že mě tak dostane film indické výroby, ale on zase tolik indický není, možná proto mě to tak oslovilo. Jsou zde chvíle úsměvné i dramatické, Khana i Mandiru si člověk oblíbí a nemůže jim nezačít fandit. Samotný příběh je plný emocí a poutavý natolik, že vůbec nevadí jeho dlouhá stopáž. V první části jde především o zorientování se hlavního hrdiny ve světě a nalezení nového domova, i přes diagnózu Aspergerový syndrom, druhá polovina se pak změní v drama, které odráží chování některých lidí v USA k muslimům po 11.září. Je to hodně aktuální téma i v dnešní době, aby si lidé uvědomovali, že není muslim jako muslim, jakkoliv je to někdy těžké. Silný a výborně zpracovaný příběh, jasných 100%

celkem milá a příjemná komedie, i když s dost průhledným dějem, bylo jasné, jakým směrem se film bude ubírat a jak skončí. Bylo to ovšem podáno dostatečně zábavně, aby to nebyla nuda. Jen mi trochu nesedlo herecké obsazení Kristíny Svarinské vzhledem k tomu, jakou holku měla hrát, nějak jsem jí to moc nevěřil, i když jsem se o to snažil. Vůbec mě dost překvapilo, že všechny trochu výraznější ženské role v českém filmu hrály Slovenky. To opravdu u nás nemáme nikoho, kdo by to byl schopen uhrát?

zajímavý film, který v rámci fantasy žánru měl tak akorát logických děr, aby to člověku nevadilo a mohl si to užít. Líbilo se mi postupné a důmyslné rozkrývání skutečného průběhu osudného dne, trochu méně pak scény za dveřmi. I tak to ovšem jako celek bylo zajímavé, byl to jeden z těch filmů, který začne jakoby nenápadně, ale pak člověka stále víc vtahuje a vtahuje. Trochu jsem se bál závěru, který mohl vyznění snímku hodně pokazit, ale bylo to vyřešeno vkusně a k mé spokojenosti, Povedený film s dobrou atmosférou

nemohu si pomoct, ale pro mě je to především nuda. Mám takový zvláštní pocit, že ten horký vzduch se servíruje divákům. Film trochu evokuje novou českou vlnu šedesátých let, reprezentovanou lidmi jako Forman či Papoušek, ovšem v mnohem slabší podobě. Soudím tedy, že tento klenot byl zapomenut ne jen tak shodou náhod, ale právě proto, že zas o tak skvělé dílko nejde, jak se píše v obsahu nebo jak to papouškují někteří v komentářích. Slabina je především v podprůměrném scénáři, k zasmání pak zde není opravdu vůbec nic, ani k pousmání. Pro mě zklámání

řekl bych, že jedna z nejhorších pohádek posledních let. Pohádková atmosféra je nulová, romantično a chemie mezi princeznou a jejím vyvoleným také. Karikatury a pitvoření se by mohl závidět i Troška, je to hodně přehnané, královna v podání Vilhelmové je vysloveně trapná. Už samotný začátek s rádobyvtipným blábolem nadsmyslných bytostí naznačil, že to asi bude průšvih. Příběh nedrží pohromadě, logika i na pohádku je velmi chabá, jediné, co sem tam zafunguje, jsou odkazy na současnou politiku. Na druhou stranu, není to uděláno příliš vkusně ( mnohem lépe se to třeba povedlo v Tajemství staré bambitky ) a děti to sotva ocení. A nechápu, co mělo znamenat, že kouzla hůlky byla doprovázena zvukem z Windows, asi další neúspěšný pokus o humor. Velmi slabá pohádka, která patrně rychle upadne do zapomnění, zcela po právu. Je zvláštní, že autor Okresního přeboru je schopen vyprodukovat takovou sračku, asi uvažoval tak, že když je to pro děti, nevadí, že je to blbé