IXOXI

Seriál o manažerovi výzkumného a vývojového oddělení mě naplňoval velkou nadějí na další skvělý seriál. První díly byly vynikající a zasloužily by si 5 hvězdiček, nicméně následující díly kvalitativně rychle upadaly. Celkově bych tento seriál zařadil mezi The Big Bang Theory a Eureku. První díly byly podobné prvním dílům TBBT, následně kvalita spadla k pozdějším sériím TBBT a poslední díly byly špatné jako Eureka, vůbec nelituji ukončení natáčení po druhé série.

Vynikající provedení, výběr herců, herecké výkony, zvuková stránka a mnoho dalšího. Knihu jsem zatím nečetl, ale předpokládám, že se toto ztvárnění bude líbit snad každému, komu se líbila i kniha. Jediný důvod, proč jsem nedal plné hodnocení je, že tento příběh je zcela jistě určen pro jiné publikum, než jsem já. Na závěr bych ještě rád vyzdvihl vynikající a Dickensovsky originální rozmanité postavy, které se postarají o nezapomenutelnou podívanou.

Mírně předvídatelné a časově nezávislé téma, dobře zpracované jako je Hon si jistě zaslouží vysoké hodnocení. Tentokrát musím do kladu vyzvednout i jistou míru nelogičnosti, neboť emotivně jednající lidé nepoužívají zdravý rozum a tedy tento často vytýkaný aspekt celému filmu přidává na uvěřitelnosti, že se něco podobného může někde stát.

Předvídatelné, klišé, .... a tak by se dalo dlouho pokračovat, přesto musím hodnotit velmi dobře. Tento druh zamotaných filmů, plných emocí, umějí tímto způsobem natočit snad jen Jihokorejci a já je za to obdivuji. O něco slabší, jako podobný Yeopgijeogin geunyeo.

Tajemství paní Hanazono jsem v podstatě shlédl omylem. Od první chvíle bylo jasné, že celý seriál míří na široké masy a kvůli tomu některé scény zbytečné sráží celkový dojem. Pro mě se jednalo o první japonský seriál, jehož netradiční prostředí a kulturní hodnoty tvůrců posunují zážitek výše, než je běžné u podobných děl. V průběhu času se mění žánry mezi komedií a dramatem, kvalita kolísá od 70 % do 90 % a z tohoto důvodu dávám zasloužené ****.

Celý film je rozdělen na dvě části. První poměrně zdařile popisuje poklidný život vysloužilého válečného veterána a druhá spíše akční část je založena hlavně na dialozích k zamyšlení. I přes pár Chuck Norrisovských scén mohu na jedno podívání doporučit, moje hodnocení je 70%.

Po Bílé stuze jsem od Hanekeho čekal o něco více. Ze začátku jsem byl velice spokojený a měl jsem pocit, že se bude jednat o další velmi podařené drama. Čas od času se objevil slabší moment, ale celkový dojem byl dobrý. Bohužel časem se těchto momentů objevovalo stále více a více, byly neustále zdlouhavější a zdlouhavější až jsem si najednou uvědomil, že je Amour natolik nudný, že jsem se nevydržel jen dívat a dělal jsem současně i jiné věci. Na rozdíl od Nedotknutelných (Intouchables) byl celý film až na závěr blíže skutečnému životu, ale to i se svou prázdností, nekonečným čekáním apod.

Příběh hořkého vítězství lidí bránící se komunistickému imperialismu. Zimní válku bychom si mě neustále připomínat, stateční Finové bojovaly o vše, aby se nakonec dozvěděli, že v určitém smyslu ponese největší ztráty vítězná strana. I přes sprostou snahu amerických tvůrců připsat Američanům zásluhy na vítězství nemohu hodnotit jinak, jak 100 %. Bohužel komunistické vzdělávání udělalo svoje a množství lidí z postkomunistických zemí nemá nejmenší tušení o tomto a dalších podobných zvěrstvech páchaných komunisty.

Vesmír Stephana Hawkinga je i přes své stáří poučný a dá se něj dívat i dnes. Vůbec mě nevadily zastaralé filmové triky, jen je tomuto seriálu ke škodě, že věda za těch pár let pokročila a množství zmíněných myšlenek je překonaných. Z tohoto důvodu nemohu doporučit sledovat tento seriál nikomu, kdo už probíranou problematiku nebude sám dobře znát.

Zábavná sedlácká komedie trochu kýčovitého provedení - asi ničím nečekaným nepřekvapí, ale je z celého filmu cítit pohodička doprovázená vhodnou hudbou, která zmíněnou pohodu ještě více umocňuje. Nemohu ale souhlasit s podobností k Dobrému ročníku, kromě vína ji tu nevidím. Nejlépe zahranou rolí je bezpochyby Brit prodávající ve Francii vína v podání Alana Rickmana tvořící ze začátku filmu jakoby druhou dějovou linii. Moje hodnocení je 70 %.