ad

Jeden z prvních "tématických" Bergmanových filmů, jejichž téma se mělo stát jeho základním tématem... Bohužel pro něj jsem jej viděl až po všech ostatních (a známějších) filmech s podobným tématem i režijním zpracováním... paradoxně mi tak Jako v zrcadle přijde jako opakování již jinde viděného... V celosvětovém měřítku jinak samozřejmě výjmečné dílo...

"...takové jakoby... čtverečky..."

Přiznám se bez okolků, z duše se mi příčí všechny ty filmy, jejichž forma a množství bitev jen zastiňuje klišé a nevěrohodnost děje, který napsaný na papíře působí až směšně a ve kterých nevystupují opravdoví lidé ale jen jejich karikatury (právě až v Alexandovi je věrohodně ukázáno, co asi cítí vojevůdce po bitvě)... Všechny ty filmy, jejichž boom začal Gladiátorem mě hrozně iritovaly a moc jsem bál, že Alexandr nebude jiný... BYL!! A mám z toho radost, protože Alexandr je především film O LIDECH, primárně zaměřený na člověka, kterého zničil jeho náhlý a nečekaný vzestup (kolik už bylo filmů o lidech zničených pádem?). O člověku, který podlehl mýtu o své vlastní velikosti (a nejen jemu)...prostě lahůdka a veliký oddych, pro ty, co chtějí filmu naslouchat a ne se jen dívat (a že je na co, v jediné bitve Stone dokazuje, že klidně mohl natočit sekvenci bitev bez děje, kdyby chtěl). Ale musím přece jenom dát hvězdu dolů za věci, kterým se mi zpětně nechce věřit, ale které jsou pravdivé... Je to snad poprvé, co mi vadila Vangelisova hudba a herectví Colina Farrella (což je u hlavní postavy trochu problém)... Což jsou vady, za které nakrásně nemohu dát čtyry...

Upřímně řečeno, muzikály moc nemusím, protože mi přijdou ploché a o ničem... Ne tak tento, užil jsem si ho od svižného začátku, až do halucinogeního, geniálně vystavěného konce, který je sám o sobě jedním z nejsilnějších filmových finále, co jsem kdy viděl (vlastně nejsilnější) - "Some of these days, you gonna miss me..." :)MMCH, Roy Scheider se tu občas zaobírá střiháním filmu o standup komikovi, a následnými kritikami na tento film...že by odkaz na Lennyho?

Stylovy maglajz a zároveň zajímavé pohrávání si s divákem... Určitě je těžké s tímto filmem udržet krok, ale pro mě to za to stálo...

Krásný filmový zážitek. Jen filmař jako Fellini dokázal natočit film, který je o ničem a zároveň o všem.

Nádherná pocta filmovému řemeslu u které se (přinejmenším) potrháte smíchy, jen tak nahodím: opilá herečka si neustále plete dveře, kterými má odejít, "ochočené" kotě odmítá pít na scéne mléko (nezapomenutelná scéna:)), všechny ty herecké "vztahové" eskapády, nebo už jen "doslovná" režie ("Paní se psem rychleji!") tak dále a tak podobně...filmová lahůdka.

American Gangster je jeden z nejlepších filmů Ridleyho Scotta (dost možná nejlepší od Blade Runnera) a navíc po dlouhé době poctivý mafiánský film, který snese srovnání s takovými kolegy jako jetrilogie Kmotr, nebo např. Zjizvená tvář...mistrovská práce!!! Sledovat film, jako je American Gangster je prostě svátek pro každého milovníka filmu... Navíc má výborně rozehrané postavy - prostě mám opět velikou, velikou radost...

Odpad! za nostalgii - kdybych to neviděl v sedmi letech, neuvidim to nikdy...

Neskutečný nejen divácký teror...a zároveň důkaz, že "maminka NEMÁ vždycky pravdu" a rozhodně NE vždycky "to myslí dobře"... jediná relativně příjemná věc na tomhle filmu jsou herecké výkony Ellen Page a Catherine Keener, které jako by se předháněly, která z nich zahraje lépe... ale i tak... Hodně bolestný zážitek