mich4l.b

Konfrontace s naším světem byl ten moment, který rozhodl o vyšším hodnocení. Poetický příběh, jenž plynule podkresluje režisérovu (pevně doufám, že upřímnou) touhu točit, co musí.

Říkal jsem si, co dělá film z prostředí Formule 1 v TOP100? Teď už to vím! Působivé a překvapivě pravdivé.

Nemusím tvorbu Q. Tarantina, ale to, co dokázal s C. Waltzem vytvořit je téměř geniální.

Ve své době to musela být neskutečná pecka. Dnes už tolik neoslní, ale z chladného HALa stále mrazí. Dle mého názoru nejprogresivnější film, o jaký se kdy kdo pokusil.

Kundera, můj "dvorní" spisovatel a pokus o zfilmování jeho díla - dosud a asi na hodně dlouho jediný. Možná škoda, možná je to dobře. Obecně, mám rád filmové adaptace knih a na tuhle jsem byl docela zvědavý. Nečekal jsem perfektní film (autorův názor je mi známý), ale možná proto jsem byl spíš příjemně překvapen. Něco z Kunderova díla tam je, i když oproti knize zákonitě zredukované. Záznamy z osmašedesátého působivé stejně jako focení aktů v ateliéru. Z filmu je také cítit určitá křehkost (či právě nesnesitelná lehkost) existence lidské individuality v běhu dějin. Škoda, že se film nesnaží pokrýt delší časové období. Takovýto prvek epičnosti by mu rozhodně slušel víc, než je dosahováno strohými dialogy.

Viděl jsem ho v pátek po pracovním týdnu a asi tomu tak mělo být. Film se vlekl, ale mně v tu chvíli takové tempo naprosto vyhovovalo. Nepřestával jsem sledovat tíživou situaci několika lidí pod ortelem smrti. Film nese příznačný název, protože jinak než naprostou melancholií či apatií si jednání těch několika charakterů nelze vysvětlit. Zajímavá je také myšlenka, že celá první část filmu vznikla jen jako sen v hlavě choré Justine. To degraduje vše pozitivní, co se objevilo ze začátku filmu, pouze na spásné přání. Samotné téma Melancholie a forma jejího filmového ztvárnění mi je jako podzimnímu člověku docela sympatické. Originální snímek.

Už je to dávno, co jsem tenhle film poprvé viděl. Vlastně si ani nepamatuju, jestli to bylo v kině nebo doma na VHS. Tenhle film pro mě ale stále představuje dokonalou symbiózu zábavy a filmového umění.

Já skutečně věřil až do konce Teddyho verzi skutečnosti, tak dokonale mě režisér Martin Scorsese zmátl. Příště si dám u jeho filmu větší pozor. :-)

Silný film s dobrou pointou, která leccos ze světa Vetřelců vysvětluje, ale asi ne všechno. Režisér dal přednost kompaktnosti (což u 3D sci-fi nemusí být špatně) před scenáristickou komplikovaností, ale ne vždy se mu to daří. Např. hodně překvapivé Fifieldovo znovuzrození a následný masakr, ve kterém je během pár minut zlikvidována polovina posádky mě nutí se ptát, co vedlo režiséra k takovému střihačskému kotrmelci. Prostě Prometheus není typ filmu, u kterého by se měla očekávat efektní zápletka, ale spíš jen ty efekty. Ten, kdo ji očekával, musí být zklamaný. Hodnotím za tři a doufám, že bude DVD verze o pár desítek minut delší. Synopse: Film pojmenována marnou snahu člověka poznat pravdu a vyrovnat se bohům. Ve své malosti však trapně prohrává. Otevřením Pandořiny skříňky je jasné, že člověk jako živočišný druh nehraje ve vesmírném měřítku prim, tak jak si doposud myslel. Jeho existence má pouze dočasnou funkci.

"I don't think there's one word that can describe a man's life."