Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (205)

plagát

Úsvit planéty opíc (2014) 

Příběh odhadnutelný a plošší, efekty stále efektní, např. útok z tanku. Kvituju snahu jít do hloubky v interpersonálních opičích vztazích. Celkově ale jen slabší čtyři hvězdy. Neočekávám nic víc od třetího dílu.

plagát

Následky lásky (2004) 

Až příliš vybroušený styl. Hodnotím "jen" za čtyři.

plagát

Na hrane zajtrajška (2014) 

Sice viděno opět v mém oblíbeném IMAXu, ale tady to super 3D nebylo vůbec nutností. Zase po nějaké době film, který má delší trvanlivost než je jeho stopáž. Dost dobré.

plagát

Veľká nádhera (2013) 

Jen málokdy se stane, že jdu na film do kina dvakrát.

plagát

Nymfomanka II. (2013) 

Na začátek bych chtěl napsat, že to pro mne vypadá spíš na účelový film - snaha pana režiséra se znovu zviditelnit. Další bod mé kritiky směruje k zasazení filmu do kulis notně pošmurných. Dovedu si představit zasazení příběhu do prostředí vyšší společnosti a nemyslím si, že by to bylo úplně mimo. Snímek mi gradací, která se bude nejspíš v druhém dílu stupňovat, připomíná knihu Chucka Palahniuka Snuff. Ovšem to je zatím jen předpokládaný směr příběhu, nicméně dobře naznačený z ukázek na konci prvního dílu. Uvidíme. Pokud by někdo chtěl natočit film o ženské sexualitě, nemusí nutně použít takto explicitní formu. Takže jde z mého pohledu spíš zase o účelovost. Předpokládám, že kdo se chce o této ne nepodstatné součásti života něco dozvědět, sáhne spíš po knize, a nebo lépe zkusí provést vlastní "terénní výzkum".

plagát

Cesta (2009) 

Četl jsem knihu a tak jsem byl zvědavý, jak bude vypadat filmová verze. Musím přiznat, že se mi do toho moc nechtělo. Celé to asi navazuje na myšlenky, kterými se Cormac McCarthy zaobírá ve svých knihách. Dobro a zlo v člověku. Takové zlo, kterému už přestáváme rozumět - podobně jako ve filmu Tahle země není pro staré. Cesta není katastrofický film. Nacisti poslali na smrt miliony lidí, ale kanibalismus je zde snad ještě zrůdnější. Post-apokalyptický svět zbavuje naší civilizovanou společnost materiálního balastu. Pak pravda o tom, jací ve skutečnosti jsme, vyjde najevo lépe než kdy jindy.

plagát

Smrť panien (1999) 

Krásný příklad vítězství formy nad obsahem. V tomto případě mi ale přijde poměr formy a obsahu až příliš nevyvážený. Vypravěč, živá mrtvá nebo hudba jen zalepují hluchá místa už minimálně od poloviny zřejmého poselství filmu. Možná by prospělo více reality a naopak méně poetiky. Ovšem nejde o nezajímavý snímek. Možná mu dám druhou šanci.