Rocky62

Úctyhodně vypracovaný cyklus, který právem získal několik ocenění a zaslouží si velkou pozornost. Jednotlivé díly jsou smysluplně a poutavě odvyprávěné a mapují kariéru dotyčného od jeho počátku až do samotného konce. Podstatné informace ať už známé, či neznámé jsou zde samozřejmostí a mě nezbývá, než se přiklonit k názoru, že na toto téma patrně nic lepšího nevzniklo.

Atmosféricky vyladěné do nejmenšího detailu a jistá nepředvídatelnost v ději rovněž nechybí. Zvrácené podsvětí velkoměstského porno průmyslu je efektně zakomponované do příběhu a skrze netradičního J. Phoenixe je vyjádřené se vším všudy. Brilantně vyšponované finále s gramofonem je dechberoucí a na hollywoodskou produkci nikterak přepálené. Démonický a inteligentní snímek. 80%

Mimořádně zdařilý dokument, jehož poutavé vyprávění o hrůzách osvětimského pekla má z informačního hlediska velký přínos. Jsou zde vypovězeny nepříliš známé informace, ukázány téměř neznámé fotodokumentace. Dobové záběry střídají ty současné a závěrečná kriminální část věnující se případu Karla Höckera je nanejvýš působivá. Nechybí ani znamenitý hudební podkres, který už tak mrazivé téma jen efektně podporuje. 95%

Nikolaev chtěl udělat za málo peněz hodně muziky a pro jistotu neudělal žádnou. Tolik dramatická a celosvětově známá událost, jakou vyhlazení Lidic bezesporu je, si zasloužila daleko velkolepější zpracování. Emoce velmi slabé, především v části samotného vypálení, které na mě nijak nezapůsobilo. O nudném a necelistvém příběhu ani nemluvě. Vzhledem k velké propagaci jsem očekával mrazivé srdceryvné drama, které diváka položí do kolen. V režisérově snaze mělo dle mého názoru být co největší přiblížení skutečnosti, což se nestalo. Coby rekonstrukce historické události u mě značný podprůměr. 45%

Veškeré počiny o holocaustu, které jsem doposud shlédl, byly procházkou růžovým sadem. Nezbývá mi, než souhlasit s ostatními uživateli, kteří byli tímto dokumentem patřičně zhnuseni. Autoři se nesnaží ukázat nacistické zrůdnosti v tom nejhorším možném světle, ale pomocí autentických záběrů ukazují to, co se skutečně odehrávalo. Co se týče kvality, lze hovořit kladně. Seznamování s jednotlivými koncentračními tábory je poutavé a při těchto chvílích, které se skutečně nedají popsat a v historii lidstva jsou jednoznačně tím nejčernějším a nejzrůdnějším obdobím, je divák emočně roztrhán( pokud to není ovšem neonacista). Bez pochyby nejmrazivější a nejděsivější záběry, jaké kdy vznikly.

Bizarní, ale zároveň umělecké dílo, které, co se týče výstřednosti asi jediné svého druhu. Sofistikovaný a přesto nezmatený příběh s důmyslně laděnými vedlejšími liniemi vyvolává rozporuplné pocity a divák odchází od obrazovky s hromadou myšlenek a otázek. Postavy brilantně vykreslené (fanatický důstojník, překvapivě neodpudivé dítě a démonický "pohádkový" Faun). Formálně impozantní a hudbu jsem si pískal ještě dva dny po projekci. Skutečně ve všech ohledech znamenitě odvedená práce, ve které je ohromná dávka fantaskní tvůrčí invence. 85%

Několik scén působivých, ovšem jako celek mě Way Back emotivně minul. Kombinace poetických scén s těmi naturalistickými nějak nefunguje a z tohoto hlediska má film trochu tříštivý dopad na diváka. Jednoznačně chybí příprava na útěk a vypilování charakterů. Zaujme snad jen potrhlý C. Farrell a syrový Ed Harris. Přírodní scenérie zručně nasnímané (Gobi, Tibet), ovšem přesto je snímek pro mě pouze filmařsky uhlazenou směsicí odfláklé dobrodružné výpravy konané hrstkou nepříliš přesvědčivých uprchlíků. Zkrátka nic překvapivého, z čeho bych si musel sednout na prdel.

Jako sociální drama vcelku průměrná záležitost plná otřepaných klišé, ovšem coby sportovní snímek nadprůměrná věc. Počáteční nesympatie k hlavní postavě záhy vystřídal obdiv. Nechybí dramatické situace i hluboké dialogy, zejména v situacích, kdy Frosty ( skvělý G. Butler) hovoří o podstatě oceánu, o vztahu člověka k němu apod. Některé scény přicházejí znenadání a zůstávají neobjasněny, ovšem přesto bez vlivu na zážitek z filmu. Sentimentální závěr přijde k chuti a divák odchází od obrazovky z pocitem, že poznal heroickou osobnost s vůlí pevnou jako skála, která se mu v rozhodujících životních okamžicích stane inspirací. 75%

Mezi akční klasiky devadesátých let Out for Justice bez pochyby patří a v Seagalově filmografii se jedná o nejbrutálnější článek. Většina scén nekompromisních a prostředí drsného New Yorku má patřičný efekt. Steven ve vrcholné formě a W. Forsythe je démonický záporák. Scénář je pravda trochu jednodušší, ale v tomto případě lze tento nedostatek bez problému akceptovat. Divácký požitek spočívá hlavně v přehledné akci a zejména na efektivních bitkách. Ostrý snímek, který se nikde nezdržuje a jde rovnou k věci. 75%

Řádně zpracovaný dokument, který se opírá hlavně o přesvědčivé důkazy o Hitlerově konci a zbytečně neprovokuje diváka s fantasmagorickými nápady, viz Tajemství dějin: Hon na Hitlera. Řeči o útěku do Argentiny, či odlet ze samotného Berlína jdou stranou a tvůrci přicházejí s racionálními fakty. Pasáž s výkopem údajné Hitlerovy hrobky je působivá a samotný závěr z Kremlu rovněž. Přínosná a poutavá záležitost. 80%