IvoB

Občasné náznaky nějakého vývoje či vtipu jsou tímto podprůměrným dramatem nemilosrdně zadupány. Největším záporem je především utahanost – postavy se zmůžou jen na neustálé opakování svých „aktivit“ (chození, kecání a píchání - většinou i v tomto pořadí) a dialogů… A to fakt není něco, čím bych rád trávil čas, hlavně když je to tak nezáživné.

Na hodnocení filmů prostě žádná tabulka neexistuje. Whiplash je příběhově úplně primitivní, a svým "rozměrem" neodpovídá měřítkům význačných filmových gigantů. Na druhou stranu ale prodává své hlavní téma - příběh o bubeníkovi - tím nejlepším možným způsobem, bez dalších příběhových odboček. Z té hrstky postav navíc zcela jasně vyčnívá skvělý výkon J.K. Simmonse, ze kterého jde v roli pedanta opravdu respekt. Celý film se zaměřuje především na samotné cvičení a koncerty, které však mají až neuvěřitelně vygradované tempo a "drajv" - hlavně poslední scéna. Emoční působení a šponování napětí bylo tedy v tomto případě pro mě až překvapivě vysoké. Já zase tolik hudebních filmů neznám, ale kdyby se mě nyní někdo zeptal, který z nich je podle mě nejpůsobivější, Whiplash je teď mojí volbou.

Jasně, film už je to starý, zdlouhavý, a vlastně úplně obyčejný. Proto dosti lidem asi nic moc neřekne. Ve skutečnosti se však tyto na první pohled záporné vlastnosti stávají jeho největším kladem. Ozu dokázal opravdu s citem vystihnout právě ty pomíjivé a všední události jedné rodiny, bez zbytečných příkras (kamera je statická) či jakéhokoliv emocionálního tlačení na pilu. Postavy tak (alespoň dle mě) působí velmi přirozeně a uvěřitelně. Až mě v závěru překvapuje, jak snadno byl pro mě tento film „koukatelný“, i když se v něm skoro nic neděje. Možná byste u pětihvězdičkové záležitosti hledali i něco víc, ale tento film je prostě výborný takový, jaký je.

Pěkně vypadající a na naše poměry originální, ale taky příběhově průměrné, bez jakékoliv větší gradace. Načrtnuté příběhové linky tu jaksi vyšumí do prázdna. Potenciál to tedy mělo rozhodně větší – trailery v tomto případě ukázaly opravdu to nejzajímavější. – 5/10.

Rádoby cool akční patlanina, která bazíruje hlavně na profláklém Travoltovi, který je tu docela v neobvyklé roli. Film se snaží být za každou cenu efektní, šokující a nahláškovaný – bohužel ve výsledku není ani jedno. Naštěstí je ještě s přivřenými očima snesitelný díky rychlejšímu tempu a krátké stopáži. Tato jako tak, ve srovnání s mnoha jinými a lepšími akčními filmy nemůžu tento doporučit.

„Pseudoumělecké“? Jop. Skoro „o ničem“? Jak pro koho. Birdman rozhodně není dokonalý film, ale v mém případě je jedno jisté – budu si jej pamatovat (a troufám si tvrdit, že i mnoho dalších) mnohem déle, než podstatnou část filmových počinů poslední doby. A to v dobrém. Výborné herecké obsazení a výkony, zasazení do opravdového světa (odkazuje se na skutečné celebrity a dění ve filmu) a především nápadité provedení, jsou hlavními doménami tohoto snímku. Právě forma filmu posunuje příčku o stupeň výše před konkurenci – iluze, že se jedná o jeden dlouhý záběr (viditelný ostrý střih jsem nezaznamenal), prolínání reality a subjektivity hlavní postavy, plynulé přecházení z jedné dějové linky na druhou, z postavy na postavu… A přitom mi tento postup nepřipadal nijak zvláště rušivý. Skvělá změna. Víc takových nekonvenčních filmů, prosím. – 5* (9/10).

Hned první Bond je docela slušná podívaná. Connery nepostrádá charisma, příběhová linka docela ujde, akce je tu dostatek, a navíc se to celé odehrává v poměrně atraktivním prostředí. Prostě se zde aplikují klasické atributy, které následující bondovky s úspěchem kopírují. Jen škoda uspěchaného konce… 7/10

Fajn film s politickým podtónem. Není to tak úplně tradiční western, jak by možná mnozí očekávali – žádnou dobrodružnou akci, přestřelky či jiné běžné motivy z westernů moc nečekejte. Na druhou stranu je film dobře odvyprávěn, má dobré obsazení, a vtip. Rozhodně bez problémů zabavil.

Odvážnější variace na Psycho, říznutá výraznějším důrazem na sexualitu. Bohužel to už není tolik napínavé a závěrečné rozuzlení je tu více předvídatelné. Není to úplně špatná napodobenina, ale na svůj předobraz podle mého stále nemá.

Příjemné překvapení. Jasně, s motivacemi postav a příběhem si nikdo moc hlavu nelámal, servíruje se jedno klišé vedle druhého a podstatná část akčních scén vypadá jako z nějaké videohry… ale já byl spokojen. Věčně nasranej Reeves pokosí řadu mafiánů, občas ucedí nějakou mačo hlášku a pokračuje dál. Přímočarost dokážu u akčního snímku odpustit – hlavně když se jedná o tolik efektní akci s úderným soundtrackem, a dobrou atmosférou. John Wick je tedy prostě „jen“ nenáročná, skvěle rozpohybovaná a zábavná akce. - 7/10