farfalla

Dystopický film, který svým úspěchem otevřel dveře do světa australským akčním filmům. Je prvním ze série – ´Mad Max 2´ (The Road Warrior) (1981), ´Mad Max Beyond Thunderdome´ (1985), ´Mad Max: Fury Road´ (2015). Děj se odehrává v blízké budoucnosti, ale kdybych si to nepřečetla, tak by mě to ani nenapadlo. Film je plný honiček aut a motocyklů. Kromě pár úderů pěstí však násilí není ukázáno. Popálené tělo v nemocnici je přikryté plachtou, krátce je ukázána jenom polálená ruka a hrůza utrpení kamaráda se jenom odráží ve výrazu Maxe (Mel Gibson), když se na něho dívá. Také sražení Maxovi ženy Jessie (Joanne Samuel) a jejich syna Sproga je stvárněno jenom hozením věcí na silnici. Na Zemi, tedy v Austrálii, převládá násilí, muži jsou členy gangů, ženy nemluví a jenom doprovází muže. Atmosféra je plná syrovosti a osamělosti. Textu není moc, Max téměř nemluví.

Film se inspiroval knihou Slawomira Rawicze ´The Long Walk´ z roku 1956, ve které opsal svůj ůtěk ze sovětského gulagu. O autorské prožití tohto příběhu se později přihlásili další lidé. Filmů o útěku z vězení bylo natočeno mnoho (např. ´The Defiant Ones´ - 1958, ´Down by Law´ – 1986, ´O Brother, Where Art Thou?´ – 2000). ´The Way Back´ je však trochu jiný. Vězni utíkají ze Sibiře přes Mongolsko, Tibet, Čínu a Indii, nemluví jazykem místních lidí. Jsou různých národností - Američan, Evropané i Rus, a věku i pohlaví – od starého muže (Ed Harris) až po mladou dívku (Saoirse Ronan). Všechno to jsou političtí vězni, až na ruského kriminálníka (Colin Farrell). Proti skupině uprchlíků nestojí jenom pronásledovatelé, ale i příroda a počasí a také jejich různé zájmy. Nakonec pochopí, že jenom v jednotě je síla a začnou chránit jeden druhého. Měla jsem obavy, že Američané budou přehánět akci, pohyb v exotické krajině a utrpení, ale film se opravdu povedl. Všeho je dostatečně a s mírou.

´Rope´ je adaptací stejnojmenné divadelní hry Patricka Hamiltona z roku 1929 a divadelní zdroj je z umístění i z celkového provedení filmu cítit. Kamera se neopustí obývací pokoj. Scénář je také trochu toporný, ale přeci jen je těžké si povídat v takové situaci. Dall (Brandon Shaw) a Granger (Phillip Morgan) pořádají večírek. Jsou to teoretikové estetiky a filozofie. Mají spoustu sebevědomí a neotřelých myšlenek. Zabijí Davida Kentleyho (Dick Hogan), kamaráda ze studijí, a na jeho počest sezvou lidi, kteří ho mají rádi. Skoro všichni pozvaní nemůžou Dalla a Grangera vystát a přišli jenom kvůli Davidovi. Mnohé jeho nepřítomnost rozladí a hostitelům dá práci všechny v pokoji udržet. Davidovo tělo umístili doprostřed místnosti do truhly, která slouží jako barový pult. Stále se snaží zapřádat hovor o zabíjení, o jeho důvodech. Jejich bývalý učitel Rupert Cadell (James Stewart) s nimi kdysi ve škole diskutoval o Nietzschem a teoriích, které schvalovaly vraždu jako důkaz nadřízenosti člověka člověku. Vlastně z jeho povídání získali inspiraci ke svému ´uměleckému dílu´ a teoretické schválení vraždy. Atmosféra na večírku houstne, někteří se začínají obávat o Davida. Hostitelé si vymýšlejí další a další výmluvy. Dall je chladnokrevný a užívá si povídání přátel, kteří mají Davida tak blízko. Granger je labijnější a Dallovi spíše všechno kazí. Je to nejexperimentálnějších Hitchcockův film. Celý film natočil v 10 dlouhých záběrech. Zdi bytu byly na kolečkách a tiše se posouvali kvůli posunům kamery.

Před pár lety Američané odhalili ruské špiony, kteří žili dlouhá léta v USA jako Američani, a vyměnili je za své lidi s Rusy. Jak takoví Rusové s falešnou identitou v Americe žijí, vypráví tento seriál. Zpočátku je pro diváka všechno nové, ale časem pozná, že jejich život je rutina, o které z velké části ani nerozhodují. Jejich život je neustálé napětí, kontrola okolí a lidí kolem. Přesný režim komunikace s ústředím, náhlé schůzky s kontaktní osobou, neodmítnutelné akce na získání informací, zabití, vydírání. Dva hlavní představitele Philipa Jenningse (Matthew Rhys) a jeho ženu Elizabeth (Keri Russell) dala dohromady KGB. I když mají spolu dvě děti, stále si připadají cizí a Elizabeth má i jiný vztah. Jinak sexuální vztahy navazují pomerně často, jejich partneři jsou jim však vybírání podle toho, z které instituce KGB potřebuje informace. Postupně se příběh rozrůstá o záplatky jejich dětí, sousedů, přátel i kolegů-agentů. Elizabeth i Philip se prostřednictvím flashbacků vracejí k situacím a rozhovorům, které jim změnili život.

Je to velmi znepokojivé intimní drama. Nathan Bateman (Oscar Isaac) si hraje na Boha a vytváří elektronické bytosti díky zázemí své úspěšné firmy. Kvůli testu autenticity zinscenuje ve své počítačové firmě soutěž a jejího ´výherce´ Caleba Smithe (Domhnall Gleeson) si nechá dopravit do svého supermoderního domu v horách. Příběh se pak odvíjí v průběhu týdne mezi dvěma muži a dvěma ženami. Caleb má pro Nathana provést Turingův test pro posouzení počítačů a robotů. Napětí ve čtveřici se stupňuje a Caleb si uvědomuje, že nemá všechny informace a že neví, komu má věřit. Ke konci už není jasné, kdo je robot a kdo počítač. Všechny emoce jsou tlumeny jednak zvukotěsným domem s dokonalými povrchy a minimalistickým zařízením, jednak Calebovými pocity podřízeného, který si nedovolí nahlas pochybovat nebo polemizovat se šéfem. Vizuální stránka filmu je dokonale příjemná pro oči, ne vždy je však příjemné to, co zobrazuje. Atmosféra příběhu je budována postupně a i když se pak napětí zlomí, tíživý pocit přetrvává.

Jako je ´Life of Brian´ (1979) o Ježíši, tak je ´Inside Llewyn Davis´ o Bobu Dylanovi. Veselé vyprávění o nešťastníkovi své doby, který se objevil po boku někoho, kdo se stal slavným. Na začátku 60. let 20. století přijíždělo do New Yourku mnoho mladých lídí, kteří se chtěli prosadit jako folkoví zpěváci. Na jednoho úspešného jich připadli desítky neuspěšných. Bratři Coenovi se ´velmi volně´ inspirovali autobiografií folkového zpěváka Davea Van Ronka a jeho příhodami a vytvořili všeobecný portrét. Llewyn Davis (Oscar Isaac) je bývalý námořník, který se momentálně životem jenom protlouká. Každou noc přespí u někoho známého. Kamarádka Jean Berkley (Carey Mulligan) chce jít na potrat, protože nechce mít dítě s Llewynem, ale se svým manželem Jimem (Justin Timberlake). Díky tomu se Llewyn spojí se známým gynekologem a doví se, že má už asi dvouleté dítě. Dialogy mezi Jean a Llewynem jsou opravdu peprné a vysvětlují, proč se Llewyn nemůže uchytit. Nemá štěstí a svým chováním si znepřátelil mnoho lidí. Carey mu řekne, že ´na co sáhne, to se promění ve sračky, je něco jako retardovaný bratr krále Midase´. Desky, které natočil, se neprodávájí. Jednou přespí u kamaráda-muzikanta a zjistí, že i on má krabici svých neprodaných desek. Ve filmu zazní několik ikonických folkových písní té doby. Objeví se i čtveřice iských zpěváků v bílých svetrech, kteří evokují The Clancy Brothers, kteří ovlivnili mnoho folkařů a byli Dylanovými kamarády. Llewyn nemá koncerty, ani žádné peníze. Když se mu naskytne příležitost levně cestovat do Chicaga, tak to spontánně přijme a tajně doufá, že uvidí své dítě. Tento výlet bude opravdu epický. Llewyn má ještě pár přátel, kteří ho rádi přijmou na večeři, ale on už nemůže vystát takové milodary, protože s lidma pak musí konverzovat a zazpívat své písně, i když na to nemá náladu. Návštěva u táty také nedopadne nejlépe. Ani se sestrou nevychází. Rozhodne se tedy zanechat zpěváckou kariéru a vrátit se do šedého průměru, k zaměstnání námořníka. Poslední peníze mu však seberou odbory, jako splátku dluhu na členském. Nakonec zjistí, že po prodeji domu rodičů mu sestra vyhodila krabici s věcmi i s jeho námořníckou licencí, a tak nemůže nastoupit na loď. Při usmíření s Jean ho ona překvapí informací, že mu sehnala vystoupení ve folkovém klubu. Vystoupení má úspěch. Při odchodu z klubu Llewyn sleduje, jako mladý Bob Dylan začíná svoji část programu. Venku je pak Llewyn zbit manželem zpevačky, z které si dělal předchozí večer legraci a zkazil ji koncert. A zatím unitř seděl novinář, který napsal pochvalný článek pro New York Times o Dylanovi a ten se toho večera stal slavným.

Film je adaptací stejnojmenné knihy Václava Kaplického z roku 1963, který vypráví o procesech s čarodějnicemi v 70. letech 17. století na severní Moravě. Na scénáři filmu spolupracoval Otakar Vávra s Ester Krumbachovou. Vávra také požádal archiváře z obcí kolem Šumperka, aby mu přeložili do češtiny zápisy z těchto procesů a části textů zakomponoval do scénáře. Tento film je výborný, ale je velmi těžké se na něj dívat, není to žádné sci-fi. Scénář je tak šikovně napsaný, že různé postavy procházejí rychlou proměnou. Některé scény jsou nesnesitelně intenzivní. Je v nich méně samotného násilí než v běžném filmu, všechno se odehrává více-méně v náznacích. Kamera ukáže utrápenou tvář, pak se podívá na rány a inkvizitor se jenom zeptá – Tak řekneš to? Nebo se chceš vrátit do cely? A vězeň okamžitě procitne a přes pláč začne odříkat naučený, hloupý text. Je už jenom na divákově představivosti, aby si doplnil, čím si vězeň musel projít. Když se kněz Lautner (Elo Romančík) ocitne sám před soudem, nedokáže pochopit, jak jemu blízcí lidé můžou o něm a před ním lhát. Po výsleších si už sám přeje jenom rychlou smrt. Režie a kamera udržují celý příběh kompaktní. Na začátku filmu se potkáváme s obyvateli vesnic, kteří si žijí obyčejný život se svými běžnými starostmi. Ti, co byli zatčeni, jsou před smrtí už jenom těla bez duše, bez vůle, bez života. Také ti, co zatím nebyli obvineni, ztrácejí pokoj, nikomu nevěří a prchají. Boblig (Vladimír Šmeral) je hnusná postava, která za peníze udělá cokoli. Je bezcitný, bez svědomí. Kněz Schmidt (Eduard Cupák) je snaživý hlupák a nedokáže odhadnout vážnost svých činů. Tento film se svými typy postav je nadčasový. Pro každou generaci diváků je příměrem pro jinou situaci zvůle lidí a systému a nezájmu mocných, kteří by mohli pomoci.

Ruská mafie, tak neohrožená v každém městě světa a tak oblíbená filmovou produkcí, si to tentokrát rozhází s nájemným zabijíkem na odpočinku, kterému nedávno zemřela žena a zanechala mu jako dárek štěně bígla. Po ztrátě štěněte a oblíbeného auta se musí John Wick (Keanu Reeves) pomstít, protože už nemá pro co jiného žít. U kamaráda a majitele opravny aut se doví, kdo mu ukradl auto. Iosef (Alfie Allen), syn jeho bývalého zaměstnavatele Vigga Tarasova (Michael Nyqvist), potřebuje okamžitou ochranu tatínka a celé jeho armády. Podobná zápletka byla například i ve filmech ´Road to Perdition´(2002) a ´Eastern Promises´ (2007). John najde dočasné útočiště v hotelu Continental, přechodném domově těch profesionálních zabijáků, kteří hrají podle pravidel. V ostatních filmech jsou nájemní zabijáci samotáři, které nikdo nezná, jsou objednávání přes telefon nebo mrtvou schránku. Tady má John mezi zabijáky kamarády, známosti, dokonce něco jako odbory. Vizuální stránka filmu odlišuje předcházející Johnův rodinný život a jeho návrat do zabijáckého podsvětí.

Film je také známý pod názvy ´Evil Dead 3: Army of Darkness´, ´Army of Darkness: The Medieval Dead´ nebo ´Bruce Campbell vs. Army of Darkness´. Je to spíš hororová komedie než lekavý thriller. Podle filmových zdrojů má film dve konce.

Animace je zajímavá, hlavně proto že je tam spousta různého peří. Postavy jsou dost schématické, jak už to u legend bývá. V rychlosti bojů a akce jsou však sovy snadno zamenitelné.