veronee

Tamahori, rodák z Nového Zélandu, je synem maorského otce a matky bělošky. Vyrůstal ve městě Wellington. Z počátku se živil jako fotograf a typograf v reklamní agentuře. V roce 1974 se dostává k filmu - sice jen jako zvukový technik a asistent režie, ale z tohoto postu se dostává k umění "30 sekund" a začíná pracovat u televizní reklamy. Do roku 1994 natočil jako režisér cca 100 reklamních spotů. V onom roce debutuje u filmu svým drsným realistickým dramatem KDYSI BYLI BOJOVNÍKY, které popisuje současný, někdy až nechutně drsný život Maorů na Novém Zélandě. Snímku se dostává mezinárodního úspěchu na řadě festivalů. Po tomto snímku ale Tamahori velmi rychle mění žánr a odjíždí do Hollywoodu, kdy s přestávkami natáčí thriller BOSS, vynikající dobrodružné drama NA OSTŘÍ NOŽE a taktéž točí pokračování Flederova snímku SBĚRATEL POLIBKŮ, JAKO PAVOUK. Na zatím největší post své kariéry se Lee Tamahori dostal v roce 2002 kdy byl vybrán jako režisér dvacátého výročního dílu série o Jamesi Bondovi DNES NEUMÍREJ, ke kterému měl k dispozici rozpočet 142 miliónů dolarů a hvězdu předchozích tří bondovek, Pierce Brosnana. Snímek DNES NEUMÍREJ se stal celosvětově jedním z nejúspěšnějších filmů období na přelomu let 2002 a 2003.

Miloš Forman se narodil 18. 2. 1932 v Čáslavi. Rodiče zahynuli v koncentračním táboře, on sám vyrůstal v domově mládeže a iternátní škole pro oběti 2. světové války v Poděbradech, kde se setkal např. s Ivanem Passerem, či s budoucím polským režisérem Jerzym Skolimowským. Nepřijali ho na studium DAMU, proto odešel na FAMU studovat obor scénáristika a dramaturgie. Ve filmu STŘÍBRNÝ VÍTR si zahrál vedlejší roli vojáka, před ukončením studia spolupracoval s Martinem Fričem na veselohře NECHTE TO NA MNĚ (1955). Po absolutoriu krátce pracoval pro televizi, spolupodílel se na scénáři filmu ŠTĚŇATA (1957) a na režii filmu Alfréda Radoka DĚDEČEK AUTOMOBIL (1957)l, ve kterém hrál i vedlejší roli. S tímto režérem spolupracoval na prvních programech Laterny Magiky. Samostatně režíroval až v roce 1963 svůj debut, který se uvádí pod souhrnným názvem Konkurs, a tvoří jej dvě povídky: „Konkurs“ a „Kdyby ty muziky nebyly“. Prvním celovečerním filmem je pak ČERNÝ PETR (1963), jenž získal mnohá zahraniční ocenění. Následoval snímek LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY (1965) o nezodpovědných slibech nezodpovědné mládeže a prvních životních prohrách. Roku 1967 vznikl jeho snad nejznámější český film HOŘÍ MÁ PANENKO (anglicky Firemen\'s Ball - Hasičský ples), kde jsou na půdorysu hasičského bálu zpodobeny nešvary české společnosti. Po srpnu roku 1968 odchází Forman do USA. Zde na sebe poprvé upozorní komedií s Tinou Turner a Kathy Bates v hlavních rolích TAKING OFF (Odcházím). Za něj získal ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a cenu MFF v Cannes za nejlepší film. Následoval dokument VIDĚNO OSMI z roku 1973 pojednávající o olympijských hrách v Mnichově. V roce 1975 přichází Formanův asi nejlepší snímek PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM. Film o americkém trestanci (Jack Nicholson), který se chce vyhnout vězení, a proto předstírá šílence, mu vynesl Oscara za nejlepší režii. Dále film získal Oscary za nejlepší film, hlavního herce, hlavní herečku a scénář a dalších pět nominací. Přelet získal i 4 Zlaté glóby a Forman dostal Cenu amerických kritiků za nejlepší režii i Cenu L.A: Director Guild Award, udělovanou nejlepším světovým režisérům. Přidal i Cenu britské filmové akademie. V roce 1979 natočil muzikál VLASY (Hair), kultovní, nicméně trochu nedoceněné dílo. Za film RAGTIME o rasové nenávisti z roku 1981 si vysloužil nominaci na Zlatý Globus. V roce 1985 přišel se snímkem AMADEUS pojednávajícím o dvorním skladateli Vídeňského dvora Salierim, který se snaží všemi možnými zbůsoby zničit nováčka Amadea Mozarta. Film, který získal 13 nominací na Oscara, z nichž 8 bylo proměněno ve zlatou sošku, mu přinesl druhého Oscara za režii. Forman si za režii odnesl ještě Zlatý Globus, Cenu britské i francouzské filmové akademie a již podruhé L.A. Director Guild Award. O rok později natočil VALMONTA, což je podle kritiky jediný vysloveně špatný Formanův film. Po tomto neúspěchu chtěl s filmováním skončit. V roce 1996, však po sedmi letech přece jen přišel s novým filmem. Delší přestávka mu jistě prospěla k tomu, aby mohl natočit dobrý film. LID VS. LARRY FLINT je snímek o nekonečném boji pornomagnáta Larryho Flinta za svobodu projevu. Forman za něj získal další Zlatý Globus, na Oscara ale už nedosáhl a musel se spokojit s pouhou nominací. Vyhrál i hlavní cenu na MFF v Berlíně. V roce 1999 natočil drama MUŽ NA MĚSÍCI, s Jimem Carreym a Dannym de Vitem v hlavních rolích, které je vlastně biografií neúspěšného amerického komika Andyho Kaufmana. Za něj si odnesl již druhou cenu z MFF v Berlíně. V roce 2001 si po dlouhé době vyzkoušel úlohu herce. Vytvořil roli v romantické komedii RABÍN, KNĚZ A KRÁSNÁ BLONDÝNKA. Od října 2003 začíná Forman natáčet historické drama EMBERS s Klausem Mariem Brandeurem a Winonou Ryder v hlavních rolích. Miloš Forman je potřetí ženatý. Má celkem čtyři syny, dvojčata Matěje a Petra se zpěvačkou Věrou Křesadlovou, narozené roku 1968. Z posledního manželství s Martinou Zbořilovou (svatba 1999) má Andrewa a Jamese. Ač Miloš Forman není rodilý Američan a ve Spojených státech začal tvořit až téměř ve čtyřiceti letech, patří jistě mezi nejlepší americké tvůrce novodobé historie, jehož osamocení rebelové bojující za své názory dokáží oslovit snad každého diváka.

scénárista Zdeněk Troška. Pochází z jižních Čech a tento kraj s oblibou ukazuje ve většině svých filmů. Režii studoval na pražské FAMU a také ve francouzském Lycée Carnot v Dijonu. Na začátku 80. let debutoval snímkem BOTA JMÉNEM MELICHAR. Do diváckého podvědomí se ale zapsal především díky nesmírně úspěšné trilogii letních komedií SLUNCE, SENO... Následně natočil historické drama POKLAD HRABĚTE CHAMARÉ nebo rovněž divácky vděčnou pohádku O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI. Od 90. let se celkově jeho tvorba zaměřila zejména na pohádkový žánr (PRINCEZNA ZE MLEJNA, Z PEKLA ŠTĚSTÍ...). V r. 2002 se pokusil od svých snímků odklonit dalším historickým dramatem ANDĚLSKÁ TVÁŘ v produkci Jiřího Pomeje. Bohužel film u diváků propadl. A v posledních letech přišel na řadu asi nejdiskutovanější Troškův počin – komediální trilogie KAMEŇÁKŮ, která se sice zařadila mezi nejnavštěvovanější tituly v zemi, ale podle mnohých kritiků je (dost možná právem) považována za nejhorší filmy v historii české kinematografie. Troška režíruje také muzikály v pražském divadle Kalich a inscenoval Verdiho operu Don Carlos na scéně Národního divadla. Tvorba Zdeňka Trošky je každoročně terčem kritiky celé řady filmových odborníků. Mnoho odpůrců si získal také svými negativními výroky na adresu jiných režisérů (třeba Jana Hřebejka) a dokonce i úspěšných zahraničních filmů (jako jeden z mála otevřeně kritizoval Jacksonova PÁNA PRSTENŮ). Jedno mu, ovšem nelze upřít. Dokáže své filmy prodat a do svých projektů zlákat přední tváře českého showbyznysu (a to nejen herce, ale i zpěváky a moderátory).

Narodil se 7. dubna 1939 v Michiganu v USA. Již od malička zbožňoval kino a divadlo a když se pak rozhodoval pro svou budoucí práci, byla jeho volba jasná - roku 1957 se nechává zapsat na Hofstra College, obor divadelní režie. Tam začíná zkoušet své první krůčky a velmi nevšedním způsobem režíruje klasická díla a posléze dokonce i vlastní hry. Zakrátko si vytváří pověst bouřliváckého génia a talentu. Po třech letech studií je z něj stává bakalář svobodných umění a přechází na filmovou katedru kalifornské UCLA. Zlom v jeho kariéře nastává, když se jednou zcela náhodou seznámí na inzerát s tehdejším producentem nízkorozpočtových snímků Rogerem Cormanem. Ten ho přijímá do svého týmu a brzo rozpozná jeho nepochybný talent. Nejprve to Coppola zkouší jako asistent režie, ale zakrátko je mu tato funkce málo a sám natáčí svůj první snímek, kterým je děsivý horror DEMENCE 13. S tímto filmem slaví mimořádný úspěch a dostává další lákavé nabídky od filmové společnosti Seven Arts. Během let 1964-65 se u této společnosti jako scénárista podílí na asi 15 filmech. Na konci šedesátých let pak dokonce získává za svůj scénář ke snímku Franklina J. Schaffnera PATTON prestižního Oscara, čímž si ve světě filmového umění vyslouží nemalou úctu. Nastávají sedmdesátá léta, která patří k nejúspěšnějším v Coppolově kariéře a ve kterých natáčí několik zcela zásadních děl kinematografie, která ho vynesou až na samotný umělecký Olymp. V roce 1971 se v Holywoodu rozhodli pro zfilmování bestseleru Maria Puza KMOTR a právě Coppola se zdál být producentu Albertu S. Rudymu ideálním režisérem pro tuto látku, jelikož věděl, že jeho rodiče byli původem Italové-přistěhovalci, a že jen on může citlivě přenést Puzovo dílo na filmové plátno. Nutno dodat, že se ani v nejmenším nemýlil. Coppola jeho nabídku přijímá a velmi tvrdohlavě si prosazuje vlastní herecké obsazení.Kmotr slavil obrovský komerční úspěch hlavně zásluhou citlivé Coppolovy režie a hereckému výkonu hlavního představitele Marlona Branda. V oscarovém klání pak dokonce získává hned tři prestižní sošky. Tento snímek vynesl Coppolu na výsluní a díky němu i hodně zbohatnul a stal se mocným investorem-začal nakupovat divadla, radiostanice a různé filmové ateliéry. V roce 1973 si pak plní svůj dávný sen a točí psychologické drama ROZHOVOR, ve kterém vykresluje portrét geniálního mistra v odposlouchávání na dálku a kde v hlavní roli zazářil tehdy velmi populární Gene Hackman. Coppolova sláva den ode dne stoupá a v roce 1975 dobývá Holywood s dalším kasovním trhákem-s druhou částí úspěšného Kmotra. Tento snímek je mezi pokračováními považován za ojedinělou vyjímku, jelikož kvalitou dokázal předstihnout samotný originál a v oscarovém klání opět silně zabodoval. Poté Coppolovu vznětlivou duši doslova posedne projekt volně pojatý podle mystické povídky Josefa Conrada - Srdce Temnoty a tak se s filmovým štábem ponoří do nitra Filipínských pralesů a natáčí své nejkontroverznější dílo kariéry - APOKALYPSU. Realizační tým apokalypsy provázely nesmírné těžkosti - veškeré pracně postavené kulisy smetl uragán, natáčení se neúnosně protahovalo a původní rozpočet 12 milionů dolarů se vyšplhal až na tehdy astronomických 31 milionů. Přesto všechno Coppola tomuto projektu věřil a během natáčení rozprodal skoro všechen svůj majetek jen aby snímek dokončil, což se mu podařilo a stvořil vskutku mistrovské dílo ojedinělých kvalit - surrealisticky zběsilý a hrůzný pohled na jednu z tváří vietnamské války. Tímto arcidílem Coppola dokázal, že patří mezi absolutní filmařskou elitu. Jedno nepsané pravidlo říká, že po velkých hodech přichází půst. To se naplno projevilo právě u F.F. Coppoly. Osmdesátá léta se pro něho nesou ve znamení neúspěchu. V první polovině natáčí černobílý příběh o rebelujících mladících - DRAVÉ RYBY a poté vkládá velké naděje do stylizovaného retra - COTTON CLUB, avšak obě dílka potkává finanční neúspěch. Následujícím snímkem PEGGY SUE SE VDÁVÁ sice zaznamenává slušný ohlas publika, avšak období relativního neúspěchu trvá až do začátku 90. let. V roce 1990 se nechává přemluvit k natočení třetího Kmotra. Až operně ornamentální podívanou potvrdí kvality obou předchozích dílů a získává zpátky úctu producentů. Rok 1992 je pak svátkem těžkého kalibru pro všechny horrorové fanoušky - do kin totiž přichází Coppolovo vizuálně působivé zpracování klasického románu Brama Stokera - DRACULA. S tímto snímkem slaví obrovský komerční úspěch a jeho jméno se začíná opět vyslovovat s náležitou úctou. Vysoko nastavenou laťku kvality udržuje i natočením právnického dramatu podle knihy Johna Grishama-VYVOLÁVAČ DEŠTĚ... jak je vidět F.F. Coppola je obdařen po svých rodičích nevyčerpatelným Italským temperamentem a ani po překročené šedesátce své obrátky nezpomaluje a dál sní své šílené megalomanské sny - nezbývá než mu popřát do dalších let hodně zdraví, tvůrčích myšlenek a nápadů...

Narodil se 3. října 1936 v Holicích. Jeho ženou je Nina Divíšková, má tři dcery. Vystudoval pražskou DAMU obor režie, i přesto že je vyučeným keramikem. Patří k zakladatelům Činoherního klubu v Praze, kde m.j. i 9 let působil jako režisér. Dále působil v Divadle E.F. Buriana v Praze, ostravském divadle Petra Bezruče, ostravském Státním divadle, Divadle na Vinohradech a dalších. Režíroval i v Národním divadle v Oslu. Od roku 1990 režíroval a později i působil jako herec v Národním divadle v Praze. Je to i televizní režísér (MĚSTO MÉ NADĚJE, JSEM NEBE), ale i herec (SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, BOLERO, RODINNÁ POUTA, VÝCHOVA DÍVEK V ČECHÁCH).

Dalo by se říci, že to je takový český Steven Spielberg – neboli nejúspěšnější český režisér současnosti. Jeho filmy trhají divácké rekordy, sbírají jednu cenu za druhou a hodně dobře na jeho jméno slyší ve světě. Syn Zdeňka Svěráka je holt už teď filmovou legendou. V roce 1988 vystudoval katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU. Během studií už něco za sebou měl, hlavně slavný krátkometrážní snímek VESMÍRNÁ ODYSSEA II (1986), o kterém se dokonce mluví jako o režisérově nejlepším díle. V roce, kdy dokončil již zmíněná studia, také natočil dokument ROPÁCI (1988), s nímž slavil obrovský úspěch a získal za něj studentského Oscara. Pak už Jan zahájil svou celovečerní, nepřehlédnutelnou tvorbu. V roce 1991 natočil komedii OBECNÁ ŠKOLA, do kterého obsadil svého otce a Jana Třísku a z filmu se stal doslova mega trhák a dodnes je to masovým publikem asi nejvíce obdivovaný Svěrákův počin. Pak se pustil do vysokorozpočtové komediální fantasy AKUMULÁTOR I (1994) (v hlavní roli opět jeho otec), což ale nemělo takovou diváckou odezvu, jak se čekalo. Po hořkém poloúspěchu Akumulátoru 1 se Svěrák pustil do nízkororozpočtové road movie s neznámými herci JÍZDA (1994), kterou natočil za krátkou dobu a i když se film nestal doslova hitem, zaplatil se na jedničku a dnes se jedná o kultovní dílo. V roce 1995 natáčí svůj největší hit – drama KOLJA (se Zdeňkem Svěrákem opět v hlavní roli), což je nejúspěšnější porevoluční film, na který do kina přišlo téměř jeden a půl milionu diváků. Film navíc získal šest Českých lvů a hlavně Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Po Koljovi se Svěrák stal mezinárodní hvězdou a byl o něj (podobně jako o třicet let dříve o Miloše Formana) projeven zájem v USA, kde mu byly v průběhu několika let nabídnuty režie takových filmů jako např. Čokoláda s Johnnym Deppem, Nevěsta přes internet s Nicole Kidmanovou nebo Pravidla moštárny s Michaelem Cainem. Po Koljovi se Svěrák pustil do válečného velkofilmu TMAVOMODRÝ SVĚT (2001), velmi ambiciózního díla, které krom jiného mělo šanci vyrovnat se americkým blockbusterům (což se mu také povedlo). Tmavomodrý svět se sice dočkal rozporuplného přijetí, nezískal Oscara ani Českého lva za nejlepší film, nicméně se alespoň opět stal největším diváckým hitem (mimochodem 2. nejúspěšnějším po Koljovi).