Trumper

Tenhle film jsem poprvé viděl asi jako dvanáctiletý kluk při hromadné videoprojekci u jednoho spolužáka doma. Tenkrát jsem se jiného mladšího kamaráda ze základky zeptal, jak se mu Matrix líbil, a on mi odpověděl, že už zná všechny scény nazpaměť a pouští si je pořád dokola. Když jsem se ho zeptal, jestli film pochopil, zcela otevřeně odpověděl, že ne.___ Tento film se pro generaci narozenou koncem 80. a v první polovině 90. let stal definicí pojmu „cool“. Avšak ani za deset let své existence neztratil nic ze svého efektního vizuálního pojetí, které už jen stěží lze posunout někam dál, tak aby film nepřekročil hranici směšnosti a absurdity. Matrix je kult - dokonale zábavný a nadčasový film... Toť povinný komentář.___ A teď jedna kacířská poznámka: Asi je to proti přírodě a všem zákonitostem, ale nebýt dvou pokračování, tenhle film by v mém hodnocení zapadl kamsi mezi efektní akčňáky bez širšího myšlenkového podhoubí. Filmy Reloaded a Revolutions posunuly Matrix za rámec akčního žánru (byť ani myšlenka prvního dílu není nikterak banální) a teprve tyto filmy ukázaly, pro koho je Matrix „kultovní nářez“ a pro koho „originální vize“. /95%

Filmovému pojetí světa v podání Michaela Baye, coby sledu po sobě jdoucích „cool“ zpomalených záběrů a „cool“ akčních záběrů, jsem ani po zhlédnutí tohoto filmu nepřišel na chuť… vysvětlí mi někdo, co je tak „cool“ na zpomaleném záběru na člověka vystupujícího z auta? (Jednoho dne natočí Bay „cool“ film o lidech vystupujících z hromadné městské.)___ Bayovu překořeněnou stylizaci naštěstí vyvažuje povedená výprava, která sice nedosahuje futuristických high-tech kvalit Minority Report, avšak na druhou stranu se drží v mezích uvěřitelnosti. A to je dobře.___ Největším plusem však zůstává trojice sympatických (a sympaticky nesympatických) herců a silný námět, ke kterému se Bay bohužel chová poněkud macešsky a spíše, než aby se mu věnoval, ho využívá jako pozadí pro svoji akci.___ Ty 3* zachraňuje skladba „My Name is Lincoln“ (viz Avatar trailer). /65%

Hned prvním záběrem mě film vtáhnul do sebe a až závěrečnou písní Mad Wordl zase vrátil do reality… „šílené“ reality. A přitom mi atmosféra tohoto filmu ulpěla kdesi hluboko v záhybech šedé kůry mozkové a jen těžko se jí budu zbavovat. A vlastně se jí ani nechci zbavit.___ Spíše než u Lynche jsem podobné pocity zažil u Linklaterova Sním či bdím? Takový film nemůžu hodnotit jinak - fascinující, téměř dokonalé... /95%

K hodnocení tohoto filmu jsem se odvážil až po zhlédnutí geniálního Kmotra a musím říct, že tento snímek nezůstává svému známějšímu kolegovi nic dlužen. Ba v některých ohledech ho dokonce předčí.___ Gigantická stopáž (mám na mysli skoro 3 a ¾ hodiny dlouhou verzi) mluví za vše. Jen málokterý film nabízí tolik prostoru pro vyprávění lidských osudů se všemi svými krásami i těžkostmi. Nemá smysl více komentovat… /99%

Film se bez zjevné invence věrně drží knižní předlohy, avšak v tomto případě mu to můžu jen těžko vyčítat. Vlastně - cokoli se tomuto filmu dá jen těžko vyčítat. Mistrně budovaná atmosféra neselhává ani v jediném okamžiku, neskutečně nabitý scénář drží příběh bezpečně pohromadě a nedovolí mu rozpliznout se ve sled nesouvislých a zbytečných dějových zvratů a konečně perfektní casting a samotné výkony herců dodávají filmu punc věrohodnosti.___ Pravda, až se mě někdo zeptá, jestli jsem se u filmu dobře bavil, asi jen těžko budu hledat ta správná slova, kterými bych odlišil zábavu od uchvácení. Ne, tohle není film, ke kterému bych se chtěl vracet jako ke své srdeční záležitosti (ostatně tou pro mě není ani kniha), ale přesto si filmu nesmírně vážím. A minimálně kvůli jedné věci mi navždy utkvěl v paměti – to, co v něm předvádí Marlon Brando, už totiž jen tak neuvidíme. Smekám! /95%

Z geniální knižní předlohy Isaaca Asimova zůstaly jen tři zákony robotiky. Jedinečnou myšlenkovou hru, kterou Asimov rozehrál jako šachovou partii v devíti povídkách, shrnuje film do jediné věty, která ještě ke všemu nikoho nepřekvapí. Všechno ostatní je jen výplň v podobě efektní akční zábavy, která nenudí, občas nadchne, ale o myšlenkové hloubce nemůže být ani řeč. Jako fanoušek I. Asimova nemůžu dát vyšší hodnocení. /70%

SPOILER ALERT! ...a tak se stalo, že se jednoho dne celá Země zastavila. Ruch velkoměsta vystřídalo šumění listí ve stromech. Troubení parníků v přístavech zase kdákání racků a starej dobrák Neo nasedl do své vodní kocábky a odplul zpět ke hvězdám.___ Když jsem ve filmu asi podesáté zaslechl větu: We can change!, v duchu jsem se musel zasmát: Really? Moje představy o tom, jestli se lidstvo může změnit (a ještě se zachránit), jsou poněkud odlišné, ale z úst Jennifer Connelly bych uvěřil i tomu, že si naši poslanci odsouhlasili snížení vlastních platů.___ A hlavní myšlenka filmu? Ekologické poselství filmu působí hlavně v dnešní době celkem naléhavě. Bohužel se jaksi ztrácí v příliš sebevědomě-optimistickém závěru, který není ani divácky vděčnou "oslavou lidské tvořivosti" (byť jakkoli neoprávněnou a přitaženou za vlasy) ze Dne nezávislosti ani apokalyptickou vizí z Proroctví. Stojí kdesi na pomezí, jako by se neodvážil příjít s něčím konkrétnějším (a možná i provokativnějším). A podobně nerozhodným dojmem na mě působilo i celkové zpracování filmu. Světlé momenty - skoro matrixovský výslech na začátku, scény v lese a pár záběrů na vylidněné město - střídají scény se spostou klišé, nepřesvědčivé vedlejší role, slabá atmosféra a to vše na pozadí nevýrazné hudby. Ty tři hvězdičky jsou za Reevese s Connellyovou a celkem zajímavý nápad s "kovovými kobylkami", které chtě nechtě musí připomínat jednu z deseti ran egyptských. Za plus považuji i stopáž, díky které mi film rychle utekl, i když jsem po jeho skončení měl nepříjemný pocit, "jako by mě film zcela nezasytil". /65%

…americký válečný film točený v litevských lesích a pojednávající o běloruských židech v podání anglicky mluvících herců s ruským přízvukem… Proč ne? Více jak dvě hodiny jsem strávil v lese a vlastně jsem se ani nenudil. Edward Zwick natočil válečný film bez hollywoodských příkras – s minimem munice a pouze jedním tankem na závěr. Vlastně pozor (!)… celý konec je ve skutečnosti čistá komerce jako vystřižená z Nové naděje, kdy se Han Solo vrací, aby zachránil povstalce před Impériem. Nicméně těch posledních deset minut jsem schopen filmu odpustit. /80%

Kvůli tomuto filmu jsem si založil účet na ČSFD a hned jsem měl jasno, který film půjde do mé "TOP 10".___ Narazil jsem na něj čistě náhodou - dávali ho v pozdních nočních hodinách tuším na ČT1, ale přesto jsem se na něj vydržel dívat až do konce (...a musím říct, že ještě dlouho po něm jsem nemohl usnout). Snad žádný film mě nedokázal duševně vyždímat tak jako Hotel Rwanda. To, co hodnotím, není obálka filmu (i když i ta je precizně vyvedená - hudba, reálie, herci atd. atd…), ale jeho obsah. Pokud člověk není úplný cynik, musí ho film srazit na kolena a donutit k zamyšlení nad lidmi a jejich morálkou a lidskostí. (Existuje vůbec nějaká? Ano, ale nesou ji jedinci. Jinak se ztrácí ve zfanatizovaném davu.) Film vás vláčí z jedné břečky do druhé a vy nemáte čas uvědomit si, jak je možné, že se něco takového může dít. Jediné, o co jde, je přežití… přerovnání priorit… držet se zuby nehty. A teprve po skončení filmu si uvědomíte nepříjemné nutkání napsat rozhořčený dopis OSN.___ Výjimečný Don Cheadle, ale také Nick Nolte – podle mého názoru jeho nejlepší role (nikdy nezapomenu na scénu s konvojem).___Po nějaké době jsem viděl mnohem méně známý film na stejné téma: Shake Hands with the Devil. Oba filmy můžu jedině doporučit. /100%