emil_sojka

Přestože jsem Burtonův fanoušek, Sweeney mě zklamal. Ponurá atmosféra s živými herci mi jakýmsi podivným způsobem neseděla a byl bych radši, kdyby to byl animák s loutkami. Právě v loutkách tkví kouzlo Burtonovy úchylnosti, které zbožňuju, a ani sebelepší herci mi nezabránili v tom, abych se nudil. K tomu přičítám neustálý pocit, že se stále dívám na zpívající skupinu herců z Harryho Pottera. Dávám 3* za bezvadnou formální stránku a zpěv, který netrhal uši (pokud to jiným divákům málem způsobilo újmu na sluchu, potom mají to štěstí, že nemají ve svém okolí vášnivé pěvce, kteří neberou ohledy na vlastní absolutní hudební hluch)

Ano, bylo to pěkné. Příběh, který trhá srdce, mokří kapesníky, zpracovaný krásnou filmařinou. Rád se podívám znovu. Nicméně právě když chce někdo stavět úspěch na divákových emocích, připravuje se o jednu hvězdičku.

Pokud bylo účelem seznámit diváky, kteří by jinak o Shakespearovo časuvzdorné dílo ani nezavadili, s klasickým příběhem prostřednictvím typické moderní formy, pak se tento účel zdařil. Divácké obci znalé díla přinesl snímek nový náhled, ale to je asi tak vše. Ano, je to příjemná, především vizuální podívaná podivuhodná zachováním původních veršů.

Perfektní akční podívaná a skvělý hlášky.

Přiznejme si, že dnes nebudeme tak okouzleni tak jako tehdejší diváci. Nicméně optikou tehdejšího diváka to byla krásná vizuální podívaná umocněná perfektní hudbou. Příběh se zdá současnému diváku slabý a naivní, ale představte si, jak tehdy nadzvedl cenzuru ze židle (plus odvážná taneční čísla, texty písní). Nicméně i dnes to je příjemný snímek a radost pohledět na ty překrásné ženy. A přiznávám, že mě píseň Carioca rozhoupala v bocích a zvedla z křesla i v roce 2009. Velmi zajímavé se mi zdá srovnání české a americké produkce v komentáři od Sportovce.

Jen výjimečně mnou vnitřně pohne snímek z domácí produkce. Zhlédnutí Zapomenutého světla až po vlně splývajících hořkých komedií je jako pohlazení, vyzdvižení klenotu ze stínu.

Dávám 4*, ačkoliv Truman je jasným aspirantem na 5*. Ke svému vlastnímu neštěstí totiž obsahuje princip, který v mých očích shodil i takového kance, jakým je Forrest Gump. Jinak hodnotím samými superlativy, a Truman je snad Carryho nejlepší výkon. Byl jsem pobaven i zhnusem zároveň. Pěkná sonda do světa, který nás obklopuje (spíše světů).

Když jsem sedal k tomuto snímku, měl jsem strašně sentimentální náladu a vlastně nic jsem od něj nečekal. Pak jsem byl mile překvapen, že je mi v té společnosti dobře. Kávu jsem si samozřejmě uvařil, jen ty cigára jsem vynechal. Kouřit jsem přestal cca před rokem a tak mi příběh s Iggy Poppem a Tomem Waitsem přišel mile blízký a úsměvný. Snad kromě první povídky se mi líbily všechny. Tak se těším na další zhlédnutí a až s někým zajdu na kafe. Bez kamery.

Něco tak zvráceného jsem už dlouho neviděl :-) každopádně některé nápady jsou opravdu dobré.

Když zmizely poslední titulky, zůstal jsem sedět oněmělý a užaslý. Tak citlivý příběh jsem už dlouho neviděl, a nevím, kdy něco takového znovu uvidím. Neskrývám své pohnutí a dojetí. A ta úžasná hudba...