MM11

Jeden z nejproslulejších antikomunistických filmů éry mccarthismu. Dlouholetá komunistka Nina Petrovka (Hannelore Axman) se zamiluje do sympatického veterináře Billa Jonese (Robert Rockwell). Ten váhá se vstupem do strany, protože se mu protiví prostředky, jimiž dosahuje svých cílů. Petrovka má rovněž pochybnosti (její otec padl za oběť čistkám), které se ještě znásobí, když na vlastní oči uvidí, jak se strana chová ke svým oponentům. Chce s Jonesem utéct, ale bývalí straníci v čele s fanatickou stalinistkou Yvonne Kraus (Betty Lou Gerson) jsou jim v patách.

Vědeckofantastická satira reaguje na tehdy oblíbený žánr špionážních dramat. Zápletka se točí kolem ukradeného kufříku s bombou, na nějž mají zálusk zločinci cizí mocnosti. Do hledání nebezpečné věci se zapojuje rovněž armáda, rozbíhá se kolotoč záměn a zároveň se neustále krátí čas ke zneškodnění bomby. Rumunská komedie známého animátora Iona Popescu-Gopa byla natočena v umělých kulisách, připomínajících město, bez použití jediného dialogu.

Jimmy Race (Dana Andrews) je protřelý novinář pracující pro pařižskou pobočku New York Herald Tribune. Svým šéfem je vyslán do Maďarska, kde nedávno odsoudil tamější komunistický režim amerického občana za špionáž. Race postupně získává důležité informace o osudu hledaného Američana a nečekaném komplotu, který chystá totalitní režim. Nějaký čas se mu daří zasílat tajné zprávy, ovšem postupně se dostává do čím dál větší izolace a hledáčku komunistické moci.

Sovětský vědec Pavel Sedikh (Sergej Komarov) se dlouhodobě podílí na vývoji kosmických letů. Těsně před prvním letem na měsíc je napaden závistivým profesorem Karinem (Vasilij Kovrigin) z nekompetentnosti. Za pomoci mladé asistentky Mariny (Ksenija Mosklenko) a chlapce jménem Andryusha (Vassilij Gaponenko) se podaří odhalit Karinovi zákeřné plány. Všichni tři letí na měsíc, kde zažijí velké dobrodružství a navzájem si pomohou ve strastiplných situacích

Film se odehrává v tehdejší současnosti. Melodramatický příběh o prvním letu do vesmíru spojuje naučné záběry kosmu s popisem nákladné i psychicky náročné přípravy před startem. Formou psaných vzpomínek si hlavní hrdina Andrej (Pavel Makhotin) vybavuje vše, co předcházelo první cestě do vesmíru, a kdo mu byl nejvíce nápomocen. Jedná se o jeden z prvních filmů žánru sci-fi v Sovětském svazu, reagujících na fenomén dobývání kosmu.

Blízká budoucnost. Mimozemšťané z planety Centurion zachytí vzkaz ze Země pomocí radiových vln. Jejich kosmická loď však narazí do jednoho z měsíců, obíhajících kolem Marsu. Naše planeta vyšle posádku, která má za úkol zachránit přeživší a navázat kontakt. Optimisticky laděné sci-fi se má odehrávat v období relativní spolupráce dvou hlavních supervelmocí, věří v možnost spojení s neznámými bytostmi a navázání mírového kontaktu.

Vypravěč Jack Webb přibližuje divákům příběh obyčejného dělníka Jerryho Donovana (Jack Kelly) a jeho rodiny.
Jednoho večera se Jerry nepřiměřeně naštve na dceru Lindu (Pat Woodell), když mu oznámí, že se chce po krátké známosti zasnoubit. Tu noc má Jerry špatné spaní a ještě horší probuzení. Rodina se chová divně – chladně a odměřeně, děti se bouří proti autoritě otce. Nedělní kostel se změní na muzeum oslavující Sovětský svaz a na ulici probíhá veřejné shromáždění proti kapitalismu. V ten moment si Jerry uvědomí, že Spojené státy jsou pod nadvládou komunistů...
Středometrážní film, známý též jako Red Nightmare, byl určen především pro instruktážní účely a promítání ve školách.

Zpívající kovboj Roy (Roy Rogers) je městskou pojišťovnou požádán, aby vyšetřil krádež uranové rudy, pravděpodobně na objednávku cizí mocnosti. Spojí se s Pam (Dale Evans) a společně se snaží zabránit zlodějům v brzkém odletu se vzácnou kořistí...
Krom titulního songu ve filmu zazní ještě další dvě písně - „Save a Smile for a Rainy Day“ a „Got No Time for the Blues“.

Státní kurýr Mike Kells (Tyrone Power) míří z pověření ministerstva zahraničních věcí do Salzburgu, aby získal tajný balíček od bývalého kolegy Sama (James Millican). Cestou se seznámí s atraktivní Joan Ross (Patricia Neal), která ho zatouží znovu vidět. Naproti tomu Sam dělá, že ho nezná, neboť je očividně sledován dvěma muži, kteří ho posléze vyhodí vlaku. Mike se okamžitě spojí s příslušníky americké armády a společně zahájí vyšetřování...
Antikomunistické špionážní drama, Charles Bronson se ve filmu objevil v drobné roli ruského agenta.

Gladys Mitchell (Phyllis Thaxter) jednoho běžného rána vypraví muže do práce a děti do školy, když rázem uslyší příšernou ránu. V New Yorku právě vybuchla atomová bomba. Děti se stačí rychle vrátit domů, ale manžel se neozývá a celou oblast zachvacuje zmatek. Gladys se navíc musí postarat o obyvatele ze sousedství, takže nezaznamená, že si nejmladší dcera Ginny (Petty McCormack) hraje s plyšákem, namočeným v radioaktivním dešti...
Televizní hra vysílaná kanálem ABC v rámci placeného pořadu The Motorola Television Hour měla varovat a poradit občanům v případě jaderného útoku.

Bar v New Yorku. Pět lidí a tajemný pan Ohman (Dan O'Herlihy) vedou běžnou konverzaci, lhostejně reagují na televizní informování o komunistickém nebezpečí. Najednou však zemi obletí šokující zpráva – Ameriku napadli komunisté! Všech pět návštěvníků okamžitě spěchá do různých oblastí Spojených států, aby zachránili své nejbližší. Jenomže invaze komunistů rychle proniká do nejdůležitějších složek fungování státu, nemluvě o plánu svrhnout atomovou bombu přímo na Manhattan. Dílo specifického sub žánru „Soviet America“, který se objevil za mccarthismu a později se vrátil za vlády prezidenta Reagana.

Jim McLain (John Wayne), člen Výboru pro vyšetřování neamerické činnosti (HUAC), je frustrovaný z faktu, že komunisté před soudem nakonec vyváznou zpravidla bez trestu. Spolu s parťákem Baxterem (James Arness) si jedou na Havaj spravit chuť a rozbít tamější komunistickou buňku. Mezitím si stihnou užít radovánky místních, provádět informační osvětu a zamilovat se. Jediný hraný snímek otevřeně propagující HUAC vznikl v období vrcholícího mccarthismu z popudu Johna Waynea, který ho rovněž produkoval.

Film vychází ze vzpomínek skutečného Matta Cvetica (Frank Lovejoy), který se jako informátor FBI infiltroval do komunistické strany. Po dobu devíti let (1941 – 1950) donášel jména a informace o činnosti strany. Zápletka filmu se zaměřuje na poslední rok Cveticovy služby, kdy byl pod velkým tlakem. Vůdce strany Mason (Philip Carey) chystá velké spiknutí proti USA, zároveň se proti Cveticovi postaví rodina včetně vlastního syna, neboť nikdo neví o jeho službě. FBI odmítla film autorizovat a později se distancovala od samotného Cvetica.

Jungle Jim (Johnny Weissmuller) tentokrát pracuje pro americkou vládu. Má za úkol evakuovat africké domorodce, na jejichž ostrově bude v nejbližší době testována atomová bomba. Přidává se k němu energická Joan (Angela Stevens) a věrný šimpanz Tamba. Jenže agenti nepřátelské mocnosti se pokoušejí rozvířit odpor a rezistenci vůči americkým záměrům. Jedná se o desátý díl série filmů s Jungle Jimem a jediný, který v sobě nese prvky studenoválečné rétoriky.

Detektivní pátrání staví na konspirační premise, že Stalin (Maurice Manson) v roce 1953 nezemřel, s podporou Kremlu fingoval smrt a nyní se vyskytuje v Řecku, kde se věnuje fetišistickým hrátkám. Ve Stalinově blízkosti se tajně vyskytuje mladá zdravotní sestra (Zsa Zsa Gabor), jenže celá situace se nezdá její sestře (Zsa Zsa Gabor), která najme detektiva Andersona (Lex Barker), aby celou záhadu vyšetřil. Nízkorozpočtový film natočil Russell Birdwell, který se nejvíce proslavil jako tvůrce propagační kampaně pro Jih proti Severu (1939).

John Jefferson (Robert Walker) pracuje ve státní správě. Rodiče se po delší době těší na jeho příjezd domů. Pozorují však, že se podivně změnil. Je neklidný a arogantní, stále si nezaložil vlastní rodinu a nic nenasvědčuje tomu, že tak brzy učiní. Co hůř, John si otevřeně utahuje z vlastenectví svého konzervativního otce (Dean Jagger) a odmítá jít do kostela. Matka (Helen Hayes) na synovi vždy lpěla a odmítá si přiznat šokující pravdu, kterou již delší dobu tuší agent FBI (Van Helfin). Jeden z nejčastěji zmiňovaných antikomunistických filmů období mccarthismu.

Brad Collins (Robert Ryan) je bývalý přístavní dělník, dnes významný člen námořní společnosti. Před nedávnem se oženil s Nan (Laraine Day), když do jeho života vstoupí zrádná femme fatale a bývalá láska Christine (Janis Carter). Jako členka komunistické strany zná jeho největší tajemství. Brad se dostává do mezní situace, protože si na něm hodlá vynutit poslušnost také komunistická buňka v oblasti. Má v úmyslu ho využít pro své provokace v docích a je úplně jedno, že Brad už dávno není členem strany – jednou vstoupíš, živý nevystoupíš.

Max Mikkelsen (Ole Søltoft) je nový profesor internátní školy v Soegaardu. Oblíben mezi studenty a uznáván kolegy je velkým kandidátem na povýšení, tím spíše, že se chystá odejít rektor školy na pozici ministra kultury. Jenže pro dosažení nové funkce se musí Max oženit, což je pro nesmělého mládence složitější než cokoliv jiného. Studenti se rozhodnou profesorovi pomoci a pozadu nezůstane ani ženská část pedagogického sboru. Dánská erotická komedie je prvním dílem proslulé série tzv. bedside filmů, reagujících na neobvyklou liberalizaci erotiky na severu Evropy.

Píše se rok 1913 a student střední školy Jacob (Ole Søltoft) zažívá frustraci z propukající sexuality. Cítí náklonnost služebné Sophie, ale neví, jak reagovat. Letní dovolenou stráví u strýce v idylickém přímořském městečku, kde se setká se svou múzou sestřenicí Vivekou (Ghita Nørby) a oddá se bezstarostnému životu. Úkol zaučit ho v erotice si vezme do parády hned několik žen. První ze série erotických komedií společnosti Palladium, která na přelomu šedesátých let uspěla doma i za hranicemi.

Vysokoškolačka Lilian (Anne Grete Nissen) má intimní problém se svým přítelem. Navštíví doktora Petersena (Ib Mossin), který jí poradí, jak sdílet sexuální zážitky a dosáhnout orgasmu. Na jeho radu se Lilian vydává na cestu po Evropě, kde si píše deníkové záznamy a sbírá sexuální zkušenosti s partnery obou pohlaví.