Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (165)

plagát

James Bond: Len pre tvoje oči (1981) 

Až na pár momentů, je to především bláznivá komedie s těmi několika klasickými bondovskými atributy. Sice prakticky bez gadgetů, ale rozmanitých krásných prostředí si užijeme vrchovatě. Je to sranda, ale já čistě komediální polohu u Bonda moc nemusím. Rozhodně bych vypíchnul autohoničku s kachnou, sympatického Topolova frajera a hlavně pak nezvykle drsnou a čarokrásnou Carole Bouquet, jejíž Bondgirl nebyla naštěstí spláchnuta s nastupujícím osmdesátkovým feelingem, který je z filmu občas až moc cítit.

plagát

Dámska jazda (2011) 

Nechutně afektovaná předlouhá vypláchnutá hromada sraček s celkem kvalitním obsazením. Chris O'Down ale jasně všechny převyšuje už jen tím, že jednoduše nesere (ve všech možných smyslech toho slova) jako všichni/všechny ostatní, ale naopak dodává svým scénám až nepatřičně poklidnou a nekřečovitou atmosféru. Jasně, je tam pár slušných momentů, nápadů a vtipů, ale ty se ztrácí ve všem tom nevyváženém bizarním balastu, který mě otravoval natolik, že nemůžu jít s hodnocením výš. "Completely over-the-top, ridiculous and stupid."

plagát

Vec (2011) 

Základní myšlenka je prostě tak dobře nosná, že utáhne i takovéto děravé digitální béčko plné předvídatelných (přesto natolik slušných, aby diváci nadskakovali nad sedačky) lekaček. Na druhou stranu, atmosféra je nejvíc cool právě ve chvílích, kdy "nikdo neví, všichni se bojí," a zrovna toho si v tomhle bijáku moc neužijeme. Bohužel. Přesto si myslím, že se tohle přelití mimozemského slizu do současných hollywoodských standardů povedlo, zvláště rozjezd byl velmi vydařený. Škoda, že se na pilu (resp. spoušť plamenometu) začalo tlačit tak brzy. A fakt, že se nám mezi bandu Norů zamíchali i rasově a genderově vyvážení Američané rozhodně nepovažuji za minus, ale naopak za velmi elegantní řešení "jazykového problému", který by u méně nápaditých režisérů mohl vyústit v něco mnohem hollywoodsky debilnějšího. K tomu krásná a uvěřitelná M. E. W. (půl hvězdy navíc) a uši/kulervoucí zvuk (opět půl hvězdy navíc). Tak když to zaokrouhlíme...

plagát

Kde bolo, tam bolo (2011) (seriál) 

Zatím to celé stojí na hereckých výkonech několika jedinců, protože pomalý rozjezd a úvod do nezvyklého světa nedovoluje přílišné zamotávání zatím pohádkově jednoduchého děje, který bohužel díky zvolenému vyprávěcímu stylu tak nějak postrádá větší nádech tajemna (pár slušných nápadů tam ale je, třeba čas a vzpomínky). Jennifer (s motorovkou!) vládne a za ty dvě hodinky si mě získala víc než za celou dobu, co se promenádovala v House M.D. Čisté zlo v podobě záporačky Lany Parrilla jí v tom solidně sekunduje. Potěší zejména slizký Carlyle, který určitě ještě pořádně vystrčí růžky. On jediný je ale také zajímavý na pohádkové lince, která sice představuje základní kámen příběhu (stajně jako nepříjemný přehrávající klučina), ale bohužel nepůsobí o moc líp než výpravné porno (k mým nejoblíbenějším rekvizitám patří pohádkové poprsí okřídlené víly). I ušatá Sněhurka má v reálu mnohem větší říz. Určitě ale budu sledovat i nadále. // Hm, tak nic, po nějakých deseti dílech jsem to vzdal. Nějak se mi to přejedlo.

plagát

Bláznivá, hlúpa láska (2011) 

Celkem slušná nálož nápadů, vtipů a hlášek, která je tak nějak rozmělněna natahovaností (s blížícím se nevyhnutelným tleskacím happy endem stále více úmornou) a později též slaďoučkou rozblemcaností (jen linka Palmer-Hannah tomu zase na chvíli dodá šťávu). Carell, Gosling i Emma jsou super, tedy pokud se ve filmu zrovna něco děje. Zbytek jen přicmrndává (včetně Julianne a Bacona). Celkově ve mně ta nevyváženost drsnějších vtipů a sládké romance vzbuzovala dojem dvou střídajících se režisérů, pak se podívám do kolonky "režie" a hle! Ale to bude asi jen náhoda. Doufám.

plagát

Vo štvorici po opici 2 (2011) 

Chlapci značně přitvrdili (drsnější, špinavější, sprostší, nechutnější, akčnější), ale na úkor toho tak trochu ubrali na vtipu a, jak někdo na hoře správně zmínil, upřímnosti v tvůrčím zápalu, což je celkem škoda. Navíc, pomalejší rozjezd mi připomněl spíš stejně rozpačitý úvod Due Date než první Hangover, kde se tlačilo na pilu hned od začátku. Ale přesto všechno dám jen o hvězdu (dobře, řekněme hvězdu a půl) míň než minule, protože koule tomu ani tentokrát fakt nechybí. Z titulkových fotek pak jasně vládne předposlední kousek s parafrází na slavnou exekuční momentku.

plagát

Tintinove dobrodružstvá (2011) 

Tintina znám tak maximálně z obálek a na film jsem se nějak zvlášť netěšil, ale trailer se mi líbil a když už do kina, tak proč ne na dobrodružný výplach ve stylu letošního Captain America (nebo chcete-li toho Indyho). Jenže Capova lehkost se nám z Tintina jaksi vytratila. Film je to po všech stránkách hódně rozporuplný. X Tak pěkně od začátku. První minuty jsou až na výjimky dost nuda a čekání na Haddocka zdá se být poněkud úmorné. Teprve ve scéně na lodi ukáže Tintin, že má koule... Vlastně ne, Haddock ukáže, že má koule, ale Tintin mu v tom velmi slušně sekunduje. Následuje überdrama s rozpůleným člunem, na které snad nemůže skočit ani sedmileté dítě (přitom cílovka je určitě o pár let starší) a dál opět celý děj pokračuje v rozkolísaném tempu, kdy je to chvílemi slušné (většinou akce) a chvílemi dost nudné. Sem tam se něco naťukne (třeba záchrana shůry a následný pobyt v táboře Cizinecké legie), aniž by z toho bylo něco víc než jen další zbytečná epizodka. A do toho duo cretino T&T, které není vtipné, veselé ani legrační, ale jenom pouze trapné a zbytečné, stejně jako linka s kleptomanem a spoustu jednotlivých scén. Fajn, nikomu neberu odkazy na předlohu, ale takhle je to prostě špatně. Závěrečný souboj s hlavním záporákem je sám o sobě pěknou metaforou, ale já pořád očekával, že přijde ještě něco víc, a dočkal jsem se akorát zloduchova nevýrazného skonu. Úplný konec a jeho vrchol pak šumí do ztracena, jak rozbitá mušle. Beze studu se přiznám, že jsem si nebyl jistý, jestli po nalezení malého pokladu ještě nebude na plátně i hledání toho velkého (což na druhou stranu značí, že mi to nepřišlo nějak dlouhé, to je určitě plus), anebo je to prostě jenom cliffhanger na další Tintinovo "dobrodružství". X V čem u mě ale Tintin navzdory očekávání selhal skoro nejvíc, je nevyvážená vizuální stránka, která (zejména stylově, ale občas i technicky) vůbec nedrží nějakou jednotnou lajnu. Chvíli karikuje, chvíli zase jede ultrarealistický look, a pak to všechno splácá dohromady. Nerozumím tomu, není to hezké, není to konzistentní, akorát to vypadá draze. Tvůrci si potrpí na spoustu detailů, jenže tím tak otevřou dveře i té nejmenší chybce. Už jen ty ksichty - Tintin, Haddock, Sacharin, Thom(p)soni, šejk - každý je jak z jiného filmu. Některé postavy jsou stylizované pěkně, některé ošklivě, některé nejsou vlastně moc stylizované a u některých se dokonce dostavuje robotický efekt "uncanny valley". X Do paměti se mi pořádně zahryzl hlavně útěk z lodi a honička na motorce, to byly fakt povedené scény. Výtečné je samozřejmě i Haddockovo hláškování, i když jsem mu často moc nerozuměl a titulky byly opravdu dost volné. Vůbec je ten originální dabing výborný (zvláště Serkis a Craig), nicméně ani Pegg&Frost nedokázali zachránit své stupidní postavy. X Věřím, že kdybych to viděl ve 3D (snad i v IMAXu), tak bych možná mluvil jinak, ale takhle to pro mě fakt není dobrý film a nerozumím obecnému nadšení.

plagát

Lovci nacistov (2010) 

Dluh není z těch (špionážních) filmů, které by mě přibodli k plátnu a nenechali mě vydechnout. Při samotné projekci jsem si spíš všímal vytříbené formy (i s výbornou hudbou) a hereckých výkonů než příběhu a dějových zvratů. Ale o to víc ve mně obsah rezonoval po odchodu ze sálu.

plagát

Tucet špinavcov (1967) 

Film je to po příběhové, logické a často i filmařské stránce děravý a ztrouchnivělý jak střecha onoho bretaňského zámečku, okolo kterého se odehrává závěrečné inferno... Na druhou stranu, těch pár ztřeštěných nápadů, Marvin a Borgnine s dalším tuctem špinavých herců to celé rozhodně pozvedávají na vyšší úroveň. Prostě biják s pořádnejma koulema.

plagát

Krstný otec (1972) 

Pokud je film na pět hvězdiček (což bez pochyby je), tak Marlon Brando s Al Pacinem na šest a knižní předloha na sedm (i přesto, že konec má ve filmu určitě větší grády než v knížce).