kingik

Rozpadnout se ABBA předevčírem, uvažoval bych i o vyšším hodnocení. Jenže je to už pár desítek let, co dala hudební scéně vale. A vlastně nějakým způsobem je zde dodnes. Co já už utratil peněz za revival koncerty a cédéčka s jejich cover verzemi! Vždy koupím lístky, ale hned je zahodím. Cédéčka končí nerozbalená v krabici. Je to z jednoho prostého důvodu. Nikde se totiž neobjevuje tenhle dojemný rozlučkový song. Což o to, písnička je to hezká, ale nejde z ní žádné pozitivum. A nikdo přece nechce, aby byl sklíčený rozpadem oblíbené kapely, že. Na tuhle písničku je uvalené asi nějaké embargo. Už samotná obrazová podoba písně příliš klokotavé pocity nevyvolá, kokotavé ano, ale klokotavé ani omylem. Dávné národnostní tajemství bylo mnou objeveno. Za rozpad mohla Anni-Frid Lyngstad. To se tak nějak ví, jenže ji sralo hlavně to, že se o skupině vždy psalo, že je to švédská grupa. A ona ta bruneta byla z Norska. Takže zde je ta příčina konce dobře rozjetého fenoménu. Nikdy se nenapsalo švédsko-norská kapela, ale vždy jen švédská. Koho by taky věčně bavilo být přiřazován k zemi, ze které ani nepochází. Norsko má svou hrdost, Anni - Frid ji měla taky. ABBA po sobě zanechala spoustu nadčasových songů i nevkusných klipů. Tenhle song na rozloučenou se už neveze na takové invenční vlně. Podle toho vypadá i doprovodný klip, k němuž se kapela zřejmě už ani nechtěla znát. Emočně chladný a nekompromisně odtažitý od předchozí tvorby. Skupina už nefungovala jako dřív. Jednou za ABBA rok se poslechu nevyhýbám. 60%

Vzpomínkový pořad na úspěšné televizní seriály a filmy. Je zajímavé, jak protagonisté po letech vzpomínají a s odstupem času hodnotí své účinkování, i v tvorbě poplatné tehdejší době. Rovněž není od věci srovnat fyzickou proměnu herců a také fakt, že pro některé z nich byla jedna nezapomenutelná role, rolí životní. Dobře odvedená práce. V díle, který jsem viděl se mimo jiné vzpomínalo na seriál Chlapci a chlapy a také na populární televizní filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Uvidím, co přijde dál. Klady: zajímavé připomenutí televizní tvorby + zajímavé komentáře k rolím přímo od herců nebo režisérů + netradiční mapování divácky úspěšných evergreenů + pořad má dobré tempo. Zápory: možná, že po několika dílech, to začne působit jednotvárně. Mé hodnocení: 80%

Nechápu, jak mu někdo může za to platit, aby si pak prdel vozil v luxusních bourácích. Ten člověk se jen cpal do televize, aby ukázal své ego národu. Dneska smrdí někde na Barrandově. Klady: nejsou, nebudou a nevedeme. Zápory: celý pořad je podělaný + jméno Vladimír Hron + vypadá jak Ježibaba + katastrofa poslouchat staré fláky v Hronově obsedantním podání + nejhorší revival Queen, co jsem měl možnost vidět. 0%

Film tak šílený, až se mu dá ledacos odpustit. Nelze o scénáři napsat nic jiného, než že byl sepsán v mimořádně dobré náladě a asi po požití ne úplně legálních látek. Zřejmě jsem si zvykl filmy vidět z různých úhlů a měřítek. Tenhle film se v podstatě vymyká ve všem. Nejedná se o film, ze kterého budou plesat všechny sorty diváků, ale ti kteří jdou na film o kdysi skutečně žijícím prezidentovi, který likviduje upíry, přece dobře vědí, že dostanou absolutní nesmysl, pak tedy není na místě se pozastavovat nad tím, co film obsahuje. Od počátku se bere celkem vážně, ale seriozní pohled na upírskou tématiku v atraktivním hávu tolik nevadí, když dostanu to, co chci. Dostal jsem toho vrchovatě. Technické zpracování je špičkové, střih totálně zběsilý, ale teen generace na tohle všechno je zvyklá. Kdo chce rýpat, mohl by klidně film rozcupovat, ale stejně by mně nevzal moje přesvědčení, že já se při řadě efektních akčních sekvencí bavil, méně známého představitele v hlavní roli jsem přijal a to, co bylo přestřelené, zkrátka takové bylo a tady se nějaké filmové umění určitě nezrodilo. A víte co? Já si beru dubový kolík, respektive stříbrnou sekeru a Abrahama Lincolna sebou a jdu tomu umění zatnout tipec jednou provždy. Z nás totiž nikdy moc velcí kamarádi nebudou, ale s Abrahamem jsem si potykal celkem snadno. Dokonalá kino jízda.100%

Pokud si k lahvince tvrdého alkoholu pouštíte z jakýchkoliv osobních pohnutek Čajkovského a Mozarta, pak jste zcela jistě před branami Bohnic. V protialkoholní léčebně se svého času ocitl Menšík, Kňažko i Švehlík, tedy míněno z hlediska filmových rolí. Ovšem zavřít do stejného ústavu nedochůdče jménem Josef Trojan je přinejmenším nerozum. Tohle pískle budí svoji tělesnou konstitucí dojem, že po přičichnutí k špuntu od slivovice skončí v márnici. Do hereckého stádia, kdy mu budu moci uvěřit, že je závislák, rozhodně ještě nedospěl. Film je ochuzen o drastické scény alkoholového opojení. Opilec Adam občas zkrápí své hrdlo větší kapkou ostřejší tekutiny, stále má ale vizáž studenta teologie, naprosto příšerně nestravitelně působí Trojan v nemnoha scénách, kdy je mu zle po těle, případně po duši. Jeho herecký výkon byl v těchto fázích absolutně směšný. To samé platí i o režii Davida Vignera, závěrečné skladbě, která se hodila do titulek, a též technické zázemí filmu má nevalnou a mnohdy nepříjemně proměnlivou úroveň. Speciální odstavec nepopsatelné hrůzy si zaslouží nasnímání filmu, doprovázené neochvějně asynchronním zvukařským peklem. Vše příslušně zabaleno do extrémně levné produkce. Režisér usiloval o umělecký i patrně realistický náhled na již notně provařené téma piják za zdmi léčebny. Angažoval se mladík, který místo na devatenáct vyhlíží na patnáct let, budí dojem, že za svůj život usrkával maximálně tak dětský šampus, načež aby jeho postava byla alespoň v něčem dramatická, klučina má na krku delikt a brzy za něj vstane před soudem. Navíc jeden z angažovaných scenáristů, který byl za života terapeutem, se raději premiéry filmu ani nedožil. Čest jeho památce i tematicky spřízněným filmům, které měly zajímavý průběh i realizaci a neříkaly si o vypnutí v polovině. 1/10

No co, to nejlepší už mají tihle rockoví dědci za sebou. Kroutí už čtyři dekády na hudební scéně, složení kapely se nijak dramaticky nemění, Angus Young pořád běhá po pódiu v kostýmu neposedného školáka, možná už tolik nestříhá nohama jako dřív, frontman Brian Johnson pořád zpívá nezaměnitelným hlasem v charakteristické čapce, která mu snad přirostla k hlavě. Jejich poslední hudební příspěvek nepřináší nic objevného a revolučního, jako svého času jejich "Hells Bells", nikdo nebude žasnout nad invenčním pojetím, jako v případě "Money Talks", nestane se z toho ani hudební hymna skupiny, jako v případě "Thunderstruck". Stále se však jedná o poměrně osobitou skladbu, která není prvoplánově líbivá, není ani debilně uřvaná, a má tudíž mírně poprockový nádech. Image skupiny asi nejspíše neosloví mladší ročníky, jejich hudba má však stále prvotřídní energii a říz. Je to kus poctivé muziky, v níž kytara, bicí i zpěv na sebe netlačí a neubírají si prostor. U AC/DC je jednolitost hudebních těles zvukově neobvykle zabarvená i vyvážená, i když to někomu může připadat monotonní. Klip k písni je vlastně docela obyčejný. Se skupinou si dali dostaveníčko v hudebním klubu natěšení fanoušci, kteří pod pódiem skandují. A ono to solidně kapele šlape a hraje i na stará rocková kolena. A ortodoxní rockery potěší, že tihle osobití řízkové dávají o sobě nadále hudebně vědět. A pořád to má kvalitu. 80%

V té době tu Jima Carreyho vůbec nikdo neznal a mně jeho humor připadal osvěžující. Prostě se zrodil nový a geniální druh komika, který právě v této komedii zúročil svůj jedinečný komický potenciál. I komedie pohrávající si s prvky parodie má něco do sebe. Příběh o zmizelém delfínovi a jeho následném vyšetřování jeho zmizení je sice triviální, ale Carrey dokáže utáhnout i ty nejslabší chvilky filmu a naprosto svou živelnou komikou strhává jako lavina vše kolem sebe. Dnes už mě jeho humor tolik nebaví. Carrey se mně okoukal a velmi často své grimasy opakuje. 70%

Včas skončit, a pokud možno, nacpat do pokračování o excentrickém zvířecím detektivovi co nejvíce gagů. Tohle si zřejmě řekli tvůrci. A jak řekli, tak udělali. V praxi to znamená, že snad každý záběr tlačí na divákovu bránici, ale pochopitelně vedle sebe se seřadily gagy vtipné, originální, naivní i trapné. O dějovou zápletku vlastně ani nejde, když uvážím, jak se z toho všeho vytrácí pátrání po vzácném bílém netopýrovi, na jehož vypátrání byl detektiv Ace Ventura přivolán. Carrey táhne film kupředu opravdu nebývalou silou a není na něm znát nechuť z natáčení panující kolem druhého dílu. Jeho zásluhou je dvojka napěchována gagy až k prasknutí, ale stejně u Carreyho tak trochu převládal pocit, že je mu jedno, jak tohle pokračování diváci přijmou. Nemám větších výhrad, ale v době uvedení na mě tahle komedie zabrala víc. Občas se objeví fámy z chystaného třetího dílu. I kdyby se jednou opravdu (s Carreym) realizoval, jistě by to Carreyho vrátilo na výsluní popularity. 70%

Další růžová noc. Při pohledu na tohoto zpěváka vyvstane otázka, jestli nepřiletěl z teplých krajin. Absolvovat s ním klip totiž představuje rizikový faktor. Převládá pocit, že napadne pánskou řiť dřív než jeden řekne Adam, respektive Anál. Klip jen s pásem cudnosti. Napodobování Elvise, svatební kaple, pánský striptýz, permanentně slunné počasí, na to mě neužije. Tímto je klip přesycen. Písnička o hovně v úplně únavném teploušském podání. Metrosexuál, homosexuál, kdo se v těch nagelovaných a navoněných pičusech má vyznat. Než by raději klátili ženské, tak ze sebe dělají mrzáky. Tenhle song by obstál jedině v nějakém gay baru. Neumím si představit, že by se nějaký duševně zdravý jedinec do něj zálibně zaposlouchal. Po všech stránkách se mně to nelíbilo. Nedávám hvězdičku ani za sličnou blondýnu. Takových blondýn bylo, je a bude. Každopádně ženský prvek narušil přihřátý klip. Ale nepomohlo to. 0%

Kdo by se byl nadál, že ten manekýn někdy přijde, s něčím hudebně originálním. A vida, rázem je tady song s rockovým zabarvením s podmanivým obrazovým ztvárněním. Lambert je maník, kterého byste hledali spíše v módním katalogu, ale pěvecké kvality i styl mu nelze upřít. Image má tak akorát, není to nic buzerantského, i když do toho nějakou tu šminku propašuje. Na slečny to zapůsobí a je vymokřeno. Z hlediska hudebního by výhrady byly třeba u jiných singlů, ale tady nějaké výrazné slabiny nenacházím. Koncept písně je dobře vymyšlený, text se dobře poslouchá a není nijak splácaný. Píseň se dobře prolíná s černobílým klipem. Jo, obešlo se to bez barvy, i když to nemám v oblibě, zde černobílá plnila svůj účel a nerušila. Rozhodně to není žádný "mazlivý" song. Zní originálně a mírně drsně, má v sobě řadu prvků z různých hudebních odvětví, klade důraz na určitou "špinavost", kterou klip znásobuje. Když interpret zpívá o městě duchů, jehož srdce je příčinou tohoto stavu, nebude mít písnička úplně optimistické vyznění, to dá rozum. V tomhle hudebním počinu se Lambert našel. Vždycky mně připadaly jeho songy nic extra. Snaha byla, ale přece jen plakátový idol pro hetero chlapa, to jsem zrovna nepotřeboval. Jo, tentokrát to klaplo. Sejdeme se ve Městě duchů. Pak se uvidí, jak se to s tou jeho hudební kariérou vlastně má. Jestli jeho písně, může vůbec poslouchat pánské publikum. V tom u mě panují dohady. Vyjasním si to s Adamem, až s jeho příštím singlem. 80%