Tayen

Je jen málo filmů, ke kterým se mi nedostává slov. Na jednu stranu je film poznamenaný nelogickým chování hrdinů (zapomenutá křída na otčímově stole, proč proboha jedla to víno? proč by si partizání rozdělávali oheň v lesích, blízko kapitánově obydlí? proč by doktor nemohl používat stejné nádobky na antibiotika, jako mesiáš partizánů - v té době a situaci určitě neměli tak široký výběr lahviček), na druhé straně film v sobě nese velmi zajímavou a děsivou vizuální stránku, čímž se víc blíží hororu než pohádce. Spolu s krásnou ukolébavkou, co se line celým příběhem, syrovostí a naturalistickou stránkou (řezání nohy ani ukusování hlav jsme ušetřeni nebyli) se del Torovi podařilo vytvořit něco originálního, co v kinech, mezi tou přehršlí barev ve fantasy filmech, chybělo. A ještě jednu věc dospělým bez fantazie film připomněl: jak krutá a krásná je dětská představivost, a jak pomáhá dodat šedivému světu trohu barev.

Nádherný a tragický příběh, o kterém si nemůžete říct: vždyť je to jen film, protože je to podle skutečné události. Film nám klepe na čelo a nutí nás uvažovat o vlastní lhostejnosti a házení viny na druhé. Yessica je holka, která na jednu stranu krade a nechává kámošku ve štychu, ale na druhou stranu se není čemu divit, když ji nevlastní brácha prodává pro pár nových tenisek. V příběhu se nám podává další důkaz, že když do přátelství začnou "kafrat" dospělí, co nic nechtěji chápat, může být po něm. Rozhodně se na film dodívejte do konce, vezme nečekaný obrat

Kdo nezná Lakomou Barku, nezná Wiricha. Tyhle pohádky nejsou tak úplně pro děti, už pro způsob zesměšňování mnoha lidských špatných vlastností (lakota, opilství, bázlivost), ale i ty se při nich výborně baví, stejně jako dospělí. Fimfárum jsem si po mnoha letech připomněla teprve nedávno, a má na mě pořád stejně nezapomenutelný účinek.

Jedno z mých prvních fantasy dobrodružství. Někdy prostě musíte ten mozek vypnout a bavit se bizarními kostýmy, postavami, příběhem, kýčovitostí a hudbou od Queen.

Film plný nádherné hudby a obrazů, jen ho budu muset vidět aspoň ještě třikrát, než ho pochopím. Složitost a propletení duchovna a snů bych porovnala k Lynchově Mullholand drivu, přesto je úplně z jiného soudku, ne-li z jiné dimenze. Soundtrack mě dostal mnohem dřív, než jsem film viděla, takže se u mě nekonalo žádné rozrušené bušení krve ve spáncích, jen tóny doplnily obrazy. Výkony Weisz a Jackmana jsou nevytknutelné, skoro mám Rachel ráda. Propojení tří rovin je geniální natolik, že mi ještě uniká (no vlastně historickou část v knize ještě chápu), přesto, kdyby se film odehrával jen v minulosti vůbec bych se nezlobila, někdy to přepínání mezi časy ruší. Mám za to, že když se někteří režiséři budou ubírat tímhle směrem bez komerčního klišé, bude to jen dobře.

Film jsem si pustila pár dní po dočtení knihy. A kdybych ji nečetla, film bych pochopila úplně jinak, nebo nepochopila vůbec. Některé scény na mě tak působily dost groteskně nebo zkratkovitě. Tak 70% věcí se ztratilo. Dost mě taky štvala ta linka ze současnosti a závěr na loďce, jelikož nebyl ani jeden ze dvou, které kniha nabízí a film tak skončil jako sladká romance. Ale Meryl Streep mám ráda a když zapomenu, že se jedná o adaptaci knihy, tak za mě dobrý, ale víckrát to vidět nemusím.

Nejvíc z celého filmu se mi líbil úvodní prolog Mery Shelley a následující scény za severním polárním kruhem, kdy se zevnitř něhové bouře něco ozývá. Tento mrazivý začátek slibuje hrůzostrašný film, kde se fakt budete bát. U mne se spíše jednalo o dvouhodinové sebezapření, kdy jsem se bránila spánku. Scény se mi zdály příliš zdlouhavé a nějak nemastné neslané. Až ke konci to začlo mít ten správný hororový dramatický nádech, ale to si musíte počkat až na smrt Mery.

Hezká zábavná podívaná a fajn scény, ale nic nového od Burtona nepřináší. Vykrádá sám sebe.

Tento film nemůžu brát jako poctu Jasonovi ani Freddymu, napětí se nekoná téměř žádné, krev - no dobře - byla, ale nic šokujícího, humor bez vtipu, o hereckých výkonech raději pomlčím. Pokud budu chtít horor s dusnější atmosférou, sáhnu po jednom ze starších bratříčku Freddyho nebo Jasona.

Podobný film jsem nikdy neviděla a doteď nevím, co si mám myslet. Avšak na mě silně zapůsobil, tak jako dlouho žádný jiný.