Tayen

Jsem milovník knižní série, ale abych mohla objektivně hodnotit film, musím odsunout své srovnávání stranou. Stále platí, že Cardova Enderova hra je nezfilmovatelná. Vložit celé politické pozadí, průnik Endera jeho sestry pod pseudonymy do systému a jeho ovlivňování, skrz stoupence, Enderovy vnitřní monology a další, by potřebovalo prostor televizního seriálu se štědrým rozpočtem. Ale mám radost, že zfilmovaný první díl o Enderovi neskončil jako sci-fi hra pro teenagery. Jde poznat, že Hood bere látku vážně a přistupoval k ní s respektem. Výsledkem je potom hutné science fiction s temnou atmosférou a lehkým psychologickým a filosofickým přesahem.

Jiný pohled na budoucnost: lidstvo bez emocí. Líbil se mi nápad, vizualizace i hudba. Scéna "spálení" je skvělá, ale o konci, jakoby tvůrcům nezbyl čas moc přemýšlet, je nedokažený a neoriginální. Taky jsem čekala napínavější souboj mezi Prestonem a jeho "zlým" kolegou (ten se pořád tvářil jako super drsňák, sliboval bůhvijaké schopnosti a na konci si mečem skoro nešlehnul). Christian Bale je ale perfektní. Jeho přeměna z chladného agenta na citového zběha je přesvědčivá.

Noirovka jako vyšitá. Drsný hlavní hrdina, zrádná ženská postava a vnitřní konflikt. Nesympatický egoistický novinář se mění v muže se svědomím-

Náramná podívaná. Nejedná se ani tak o adrenalin jako o lidské drama. Možná až příliš vypulírovaný film, přesto jedna z nejlepších podívaných tohoto roku.

Je příjemné vidět, že to jde, když se chce. Fair play se Andrei Sedláčkové povedl. Judi Bárdos jako Anna je taky skvělá, stejně jako výprava a atmosféra filmu. Film dává nahlédnout do poměrů v komunistickém Československu, i když té smůly a tragédie je pro jednu matku a dceru až příliš, až to působí trochu nevěrohodně. Konec předvídatelný a děj se trochu motá dokola, ale celkový dojem více než pozitivní.

Rodinné návštěvy nejsou pro každého. A to jak film, tak i ty návštěvy. Hlavní hrdinka přijíždí z Mexika na měsíční návštěvu k rodině, a zjišťuje, že je od nich oddělená jak vzdáleností zeměpisnou tak i duševní. Příbuzní pokládají klasické otázky ohledně práce, vztahů, apod., ale jen aby souhlasně pokývali hlavou, nebo - a to spíše - nesouhlasně zabručeli. Matka Lili tahá po příbuzenstvu, aby se snad pomstila a vybila si na dceru svůj skrytý hněv, který sice nepropukne naplno, ale je cítit z každého rozhovoru a gesta a je zapřičiněn faktem, že dítko neplní rodičovský scénář, tak jak tomu občas bývá. Rodina se nesnaží Lili poznat a ona cítí, že do ní nebude nikdy zapadat tolik, jako když byla malá holka - viz. metafora s oblečením - pokud se pokusíme znovu obléct dětské šaty, stane se z nás nehybná karikatura. Film nemá kladného ani záporného hrdinu, jen izolaci vyvěrající z toho, že nikdo není takový, jak si ho rodina přeje a poznání, že domov není cosi neměnného, ale že si ho vytváříme sami v sobě, tak jako se vyvíjíme. Snímek Rodinné návštěvy je intimní zpověď jedné strany - Lili -, tak jak situace prožívá ona. Nesnaží se předstírat objektivitu, a tak je možná divákovi o to blíž.

DVD s tímto filmem jsem měla na stole asi 2 měsíce, než jsem se odhodlala obětovat mu tři hodiny svého času. Nelituji. Děj ve filmu je plynulý a nenásilný a přitom ne zdlouhavý, je zkrátka jako splav, na který se dokážete dívat i několik hodin a přitom vám na mysl vyvstanou klidné obrazy z vašeho dětství. Ve filmu není nic, co by urazilo, nic navíc, ani tam nic nechybí, přesto se k němu ve vzpomínkách nebudu vracet často, neboť naopak neobsahoval nic, co by mě vytrhlo a nedalo mi spát.

Jak už tady někdo přede mnou napsal, tohle je hodně divný animák, ale tady je slovo "divný" třeba brát jako pochvalu. Nějakých vyloženě vtipných gagů tu je pomálu, ale postavy jsou tak osobité, že mi mnohdy přijdou opravdovější než film s živými herci. Velku dávku odpovědnosti přitom nese výborný původní dabing, kde co jméno to hvězda, ale ani to by tolik neznamenalo, kdyby výsledek nebyl tak dobrý, jak je. Film je spíše úsměvný až vážný než vtipný, a přitom výsledek není hořký (viz. Mary a Max -taky výborný film), spíš maximálně výživný. Scéna s vlkem je skvělá.

Syrová zimní atmosféra, smutný humor a podělaný únos v krvavém obalu - jeden z nejlepších trhillerů, kterému nechybí ani nepřeceňované, a o to kvalitnější herecké výkony. Brutální film o brutálních lidech s brutálními myšlenkami a trefnou hudbou.

Všichni jsme si rovni, ale někteří si jsou rovnější - heslo politiků a taky obyvatel téhle filmové farmy. Film rozhodně není bratříčkem Prasátka Babe, ani se neinspiruje písničkou O'MacDonald farmu měl, jako že se spíše blíži Pánu much, protože tolik narážek na lidské vlastnosti - hlavně prasečí chování - jsem neviděla ani v hraném filmu. Co začíná jako komedie, končí jako tragédie ( z hlediska žánru, ne kvality) a my se můžeme přesvědčit, o tom co konzumní společnost udělá i s těmi nejnevinějšími a nejčistšími tvory.