Tayen

Můj neoblíbenější sci-fi seriál, který jsem poprvé zaznamenala v deseti letech, abych se pak ve třinácti k němu vrátila a dalších pár let sledovala úžasného Patricka Stewarta, jak s šarmem a rozvahou zvládá i vypjaté situace. Posádka je účasná a každá postava má něco do sebe: frajerský Riker; dětinský Dat; šprýmař La Forge; moudrá a krásná aristokratka Troi a další a další. Nové příběhy se už v druhé sérii dokázaly odpoutat od staršího brášky s Kirkem a nabraly svůj vlastní směr. Podle mne už lepší Star Trek nepřijde, ať má efektů kolik chce.

Pokud pominu to, že Petersen absolutně vynechal onen spor tří bohyní a veškerou mystiku a příběh se zcvrknul z desetileté války na pár měsíců (asi), nemůžu pominout obsazení hlavního hrdiny Orlandem Bloomem. Ten naivní kukuč se možná hodil do pána prstenů, ale tady je absolutně směšný a nepatřičný. Helena postrádá jakýkoliv život a nedohoní to ani krásou. Film zůstal jen přehlídkou brnění a hereckých hvězd. Zklamaná jsem byla i komerční kličkou, kdy se děj zaměřuje na Pitta, co by Achila a úplně tak zpitvořuje původní povahu tohoto bájného hrdiny; Achiles byl především samolibý svalovec, který se hnal za slávou a rozhodně by se neohlížel na nějakou zajatkyni. Tak o kom ten příběh vlastně je? Silnými články děje je souboj Achilla s Hectorem, jehož charakter mi připadal nejskutečnější. Hudba a kostými pěkné, jinak nic moc. V kině jsem se nemohla dočkat konce.

Film, který by podle mého bez Deppa nedosáhl ani polovičního úspěchu. Chápu, že se jedná o autobiografii autora Petra Pana a ojeho hledání můzy, ale film až příliš tlačil na diváka, aby ho dojal. Je až přehnaně sentimentální a lehce předvítatelný. Nicméně, jak už jsem řekla, Depp je jako vždycky vynikající, ale Winsletová mě v roli obětavé umírající matky moc nepřesvědčila. Hvězdičky dávám za vizualizaci, hudbu, stříh a Deppa.

Nechápu, jak někdo může s původním příběhem zacházet tak ohavným způsobem a nemít špatné svědomí. Phileas Fog, ten váženy gentleman, aby se proměnil v potrhlého vynálezce? Kde je indická vdova zachráněna před hranicí (podle mne jedna z nejsilnějších prvů příběhu) a proč je nahrazena jakousi promiskuitní trhlou francouzkou, která se akorát hodí do nějakého kabaretu? Arnie v roli samolibého prince a Jacie Chan, co rozdává rány? To snad ne. Pokud tvůrci chtěli natočit pošahanou komedii, proč nesáhli po něčem jiném a dotýkali se tohoto klenotu? Nesahá ani po paty byť jen stejnojmenému animovanému seriálu.

Postavy, s kterými se ze začátku seznámite se v průběhu filmu promění v někoho úplně jiného a vy konečně pochopíte, proč jednají, tak jak jednají. Osudy mnoha lidí, jež spolu na první pohled vůbec nesouvisí se na konci poskládají do jednoho barvitého obrazce a vy si budete přát, aby ten film byl alespoň o hodinu delší, protože žádný z příběhů se tak úplně neuzavře, jak je tomu i v životě. Mistrovské herecké výkony a psychologie charakterů jsou to, co vás připoutá k židli. Takých filmů by mělo být víc, třeba i na úkor jiných hollywoodských slátanin.

Pokud se film snažil překonat starší verzi, má to marné; E. Taylor je nezapomenutelná a hned tak někdo ji z pozice královny Egypta nevystrčí, tím méně Leonor Varela, která nemá dostatek šarmu, ani zkušeností, aby takovou roli zvládla. Naopak dobrá je hudba Trevora Jonese, ačkoliv místy se až příliš podobá tomu, co skladatel předvedl v Merlinovi.

Nejsilnější díl celé série. Zatímco v jedničce se bojovalo proti jednomu "exempláři", tady vetřelci nastupují v nekonečných zástupech. Oproti jedničce stvůra dostává spíše podobu obtížného hmyzu, a ať okolo sebe střílíte, jak chcete, nikdy se nezbavíte všech. Tiché, ale deprimující scény, kdy nevíte, jestli na vás z tamtoho osamělého rohu něco nevyskočí, střídají akční a strhující sekvence. Dokonalou volbou je přidání malé holčičky do děje, která nutí ty drsné, a vypjaté vojáky, brát na vědomí slabý článek řetězu, o který je nutné se postarat. Brilantní zvuk v nejvíce dech beroucích scénách přípomíná kov, a to je to báječné a originální. Ovšem finále s královnou je bez detailů jedna z největších scén hororových sci-fi všech dob.

Tento díl je trochu z jiného soudku, než dvojka, možná z toho samého, jakým byla jednička, nanejvýš o něco slabšího. Zatímco předešlý díl byl akční strhující podívanou, trojka v sobě nese onu beznaděj a strach, který sebou přináší nedostatek zbraní a nefungující vězení. Hudba je deprimující a syrová a závěr působivý bez zbytečné snahy dojmout. Trojku s dvojkou nemůžu srovnávat, je to prostě o něčem jiném a vetřelec se nám tady představuje trochu jinak. Jen škoda, že chladně klidný Lance Henriksen tady nedostal více prostoru k hraní, ačkoliv jeho partie manipulativního vědce je brilantně zvládnutá, i když krátká.

Na tento film jsem byla donucena jít do kina sama a po jeho skončení čekat hodinu ve tmě na autobus. Možná kvůli tomu ve mě zůstává něco z původního mrazení, ale pokud bych nebyla na Vzkříšení, ale na Vetřelci ze sedmesátých let, asi bych dostala infarkt. Tento díl byl jakousi pěstí na oko; vědci už nejsou ta manipulativní síla, které se je nutno děsit možná více, než samotného vetřelce, ale stává se z nich jen krmivo. Sigourney Weaverová je ve srovnáním s prvním dílem úplně jinou osobou (a to nemám na mysli její zmutování s vetřelčím DNA), a tak se z ní stává jen cynický drsňák. Snímek upadá do komerční jámy s otřepanými a levnými amíkovskými hláškami. Něco z původního syrového a děsivého vzduchu těch pravých vetřelců na mě zafučelo při záverečné scéně s vetřelčím mimi. Doufám, že se už žádný režisér nepustí do dalšího dílu, jinak zničí, vše, co si Vetřelci budovali celá desetiletí.

Když Ridley Scott natočil tenhle film, asi nepomyslel jakou lavinu tím spustí, protože, ten kdo dneska nezná Vetřelce, nezná horor ani sci-fi. Film byl průlomný jak ve vizualizaci netvora (elegantní černá smrt, bez očí - geniální nápad, jedna z mála zrůd, která se mi pořád vrací ve snech), takhle si představuju zosobnění strachu, ponurá mrazivá atmosféra, napětí vybičované až na hranice únosnosti a hlavním hrdinou je žena ( která ač chladná, žádnou sílou neoplývá), což bylo do té doby nezvyklé, pokud se nejednalo o krásku ohrožovanou zvířetem, a to rozhodně nejsem feministka, jen oceňuji originalitu a průkopnictví.