Víteček

Když ono je to tak strašně ošklivé!!! Vražedné želvušky jsou spíš vtipné než hrozivé a příběh je spíš podprůměrný, ale vzhled to sráží do kategorie opravdu špatných seriálů.

Děsná nacionalistická reklama na olympijské hry. Začne to dobře, ale hodně rychle se to zvrhne do něčeho hloupější bez jakýkoliv emocionální hlubiny. Závěr je už vyloženě k smíchu. Velké zklamaná od Masaaki Juasy. Napsal jsem delší komentář, ale smazal se mi.

Já vím, je to hloupoučké, herci strašně přehrávají, po uvíznutí na plošině se to plácá na místě, konec v Londýně je úplně praštěný a ta blackface je úděsné, ale já se i přes to všechno nějak nedokážu přinutit dát tomu horší známku. Když ono je to takové roztomilé.

Viděl jsem jen jednu epizodu a raději jsem po vzoru Homera Simpsona zmizel zpět v živém plotě.

Nuuuuuuda!

Velký bariérový je jen jednou z mnoha věcí, kterým se to věnuje. Stihne to za svůj relativně krátký vysílací čas navštívit hromadu míst a rozanimovat spoustu scén, ale žádné se nevěnuje pořádně a působí to tak nesoustředěně. Čekal jsem spíš nějaké porovnání s tím, jaké to bylo natáčet v době, kdy Attenborough navštívil ona místa prvně. S Davidem existuje spousta lepších dokumentů.

Slušné, ale pro mě nikdy úplně k popukání. Často to bylo úsměvné, ale ne přímo k smíchu. Nejvtipnější mi přišel poslední díl a i předtím jsme měl pocit zlepšování, ale naneštěstí to skončilo, než se to stalo opravdu dobrým. Ale fajn sledování to bylo. 66 %.

To byla zase tragédie. Klišovití hrdinové stojící na straně pedofilního rádoby diktátora, který che nastolit režim, kde si každý bude moct vzít, koho chce, ať už je to třeba malé děvče nebo kohokoliv jiného, jako třeba... hm jiné malé děvče. Všechny vztahy jsou ale příšerné, nejen ty pedofilní. Kromě nich se tam dočkáme tragické harémové lodi, flegmatického hrdiny, se kterým chce jeho obdivovatelka také založit harém a jemu je to víceméně šoufl, malí kluci, kterým zrovna zemřeli blízcí, ale obejmout chtějí pouze od dostatečně prsatých děvčat, která nejsou příliš plochá. Ale divné nebyly jen romantické/sexuální vztahy, ale jakékoliv mezilidské. Skoro nikomu jsem nic nevěřil a všichni byli jen obří chodící klišé. Někdy i mrtvá chodící klišé - všechna ta pomalá tragická umírání, krvavý medvídek included. První řada měla alespoň ucelený příběh, ale nenazval bych ho ani tak dobrým, protože skákal k různým divným věcem, které přicházely odnikud. Druhá řada tohle vytáhla na vyšší úroveň, kde první polovina řady je vždy pár dílů vlastního, jen lehce propojeného, příběhu, aby to až v druhé půlce nabralo nějaký směr, ale byl to jen směr vstříc úpadku. Uznávám, že souboje jsou tam relativně slušné, ale zároveň je kazí dojem, že to je stejně jen představení hraček, čemuž napomáhá i to, jak se hlavní Gundam neustále mění v jiné verze. 20 % ze slušnosti.

Ono je to objektivně prostě nedobré. Špatně vyprávěný příběh s divnými skoky, pochybné postavy a jejich chování, příliš mnoho náhod a z většiny vlastně nezajímavé nové prostředí. Jenže já mám prostě pro tenhle typ příběhů slabost a chtěl jsem vidět další a další, navzdory oprávněným námitkám.

Zdaleka ne tak zábavné jako jiné současné kraťasy, jako Looney Tunes, Mickey Mouse, Shaun the Sheep nebo Karate Sheep. Já teda nikdy Toma s Jerrym nebral tolik jako jiné, ale tohle působilo příliš vyčpěle a nezábavně.