CBD

Proboha, něco tak jetýho nelze nenávidět!

Patos, patos, nuda, bitka, další bitka, patos... konec.

Frost/Nixon rozhodně není suchopárným životopisným filmem obhajující určitá rozhodnutí a odhalující stinné stránky kontroverzní osobnosti. A překvapivě ani nejde o zamotané špionážně politické drama či o hraný dokument – i když prvky obojí v nepřímém podání objevíte. Frost/Nixon je souboj. Souboj o to, kdo se udrží na výši nebo se vyšvihne zpátky či spadne na to nejhlubší dno. Souboj dvou povah, nikoliv souboj na život a na smrt a právě absence jakéhokoliv násilí (či dokonce podrazáctví!) paradoxně tento souboj obohacuje a dodává mu ještě větší hloubku. Duel Frost/Nixon je precizní filmařina s dokonale vystavěnou kompozicí záběrů, absolutně nerušivým střihem a skvěle sedící nepodbízivou hudbou. Od takového filmu neočekáváte napětí, ale přesto je to právě tento prvek, jenž vás bude spolehlivě nutit po celé dvě hodiny nespouštět oči z obrazovky. Příjemná retro atmosféra připomíná Fincherova Zodiaka a herecké výkony – především ty dva “hlavní“ ve vás zůstanou hodně dlouho. Martin Sheen a hlavně Frank Langela dávají do svých rolí všechno a i režisér si je vědom, že tento film je v prvé řadě o nich dvou. Nechci spoilerovat, ale tak vynikající ukázku herecké chemie jako v telefonickém rozhovoru (jenž by se dal s nadsázkou označit i jako vrchol celého filmu) jsem neviděla snad od rozhovorů Starlingové s Lecterem v Mlčení Jehňátek. Vytýkat tu toho mohu opravdu málo – snad jen určitou figurkovitost některých vedlejších rolí, které jsou zameteny do pozadí a tak neodvádějí pozornost od dvou hlavních aktérů. Vlastně ani to není špatně.A tak se vracíme k základní otázce: Proč by vás měl zajímat film o rozhovoru s ex-presidentem USA? Protože za to stojí ty dvě hodiny života obětovat....9/10

Pět důvodů proč mě Watchmen dostali: 1) Píši teď jako nefanatický fanoušek, takže mé ovlivnění komiksem přidává i na hodnocení - jedna hvězda. Pokud jste komiks četli nebudete nadávat na to jak dopadl film - dobrou zprávou je, že Watchmen patří mezi nejlepší adaptace Moorových děl (a jako jeho čtenáři už větříte, že to je vážně ocenění). Dle mého názoru jde o průlomový film v komiksovém žánru. 2) Snyder přesně a naprosto fantasticky vystihl retroatmosféru alternativní reality s takovou hravostí, že od naprosto gargantuovských úvodních titulků (za soundu Bobba Dylana! Používání dobové hudby, citací a různých popkulturních odkazů dojmu jen přidávalo) se mi na tváři objevil blaženný úsměv, který nezmizel až do konce. Děj se rozjel a můj úžas nad tím jak dobře lze pojmout tak komplikovanou komiksovou adaptaci se pral s pocitem, že po prvních deseti minutách nemůžu dát filmu plný počet! 3) Snyder si byl dobře vědom, že Watchmen nejsou příběh o jednom hrdinovi, který na sebe má strhávat pozornost, ale že se jedná o kaleidoskop postav, které jsou vlastně jen figurkami v jedné velké hře. Vybral skvělé herce a přitáhl otěžě. Možná mi budete odporovat, ale Watchmen v zásadě přeci nejsou (jen) obsáhlou psychologickou studií. Ve filmu jsou dle mého názoru postavy vykresleny tak akorád, aby vás nezačali nudit nebo odvádět pozornost od ústředního tématu (do toho se pouštět nebudu, neboť bych musela i spoilerovat) a přesto jsou neskutečně cool. Důležité je, také si uvědomit, že film i komiks používá naprosto jiné nástroje. Někdy je potřeba něco upustit - a tady se tomu stalo, ale nikoliv na škodu celku. 4) Další věc, která ke komiksům patří jsou i akční scény a jak je u Snydera zvykem tak i tady mají švih a šťávu a připočteme-li těch několik opravdu cool momentů zaměřených na cynické ultranásilí nemůžu jinak než tleskat. Kinematografické hrátky se objevují také - například v milostné scéně v Soví lodi se nemůžete jinak než potuleně usmívat. No tak, neříkejte že jste si nikdy nepředstavovali =) 5) Je to jiný film právě protože je to dost jiný komiks. A slovo jiný se k Watchmenům hodí asi nejlépe. Zkuste zaexperimentovat - buď vás uchvátí, nebo nechytí a zapomenete na ně s tím, že šlo o milou bizardnost. Snyder dokázal to co si spousta fanoušků přála, nebo v to doufala. Natočil film pro nás. Film, který nás neznechutí právě proto, že se nesnaží přesně po vzoru předlohy být za každou cenu pro všechny. Pro mě byl. Možná bude i pro vás.

Romantická komedie ve stylu Chucka Pallahniuka... Ano, hádáte správně, tohle bude hodně bizardní.

Celou dobu jsem se snažila pochopit co tím tvůrci chtěli říct, protože krom dobře zvládnutého vizuálu a výpravy to byla fakt nuda. A k tomu konci mám teorii - tenhle film měl být původně pilot, ale nechtl se tak se seriál nekonal. Dodatek: dle jednoho komentáře je tahle doměnka pravdivá.

Vzkaz scénáristům: když se chystáte použít jedno z těch "šokujících závěrečných rozuzleních" tak by vám to mělo zároveň sedět i co se logiky a posloupnosti děje týče.___ Tak, jdu tenhle comnet připojit k dalším dvěma tisícům filmů z téhle databáze.

Měl to být film roku. Jasný oskarový kandidát. David Fincher, zajímavé téma, skvělí herci. A ty poslední tři věci platí. David Fincher je bezesporu vynikající režisér jenž si dokáže bravurně poradit se všemi žánry filmového spektra a dodat jim i svůj osobitý podpis a originalitu. Tento případ není vyjímkou. Představuje nám složitou mozaiku jednoho (ne)normálního lidského života skrz nádherné obrazy a jisté herecké výkony Brada Pitta a nádherné Cate Blanchett. Ovšem to je vše. Po týdnu si ani nevybavuji klíčové scény a celý ten spletenec na mě působí nadmíru chladně a nepřístupně. Jistě, je to krásná tradiční i mistrovská filmařina, ale v závěru připomíná formu dokonalosti, kterou vám pořád někdo předkládá, ale vy se nikdy nedozvíte proč tomu tak je. Za pár let to však budete tvrdit také.

S odstupem času mi tahle komiksová adaptace už vůbec nepřipadá tak děsná. Vždycky budu mít slabost pro písničkový soundtrack, který udal můj hudební vkus.

Extreme Guilty Plesure...