MVanis

V tomto na komedii dosti brutálním filmu posílá CIA své agenty do jedné rozvojové země, aby značně vysokým výkupným zachránili místního vládce. Situace se jím ale začíná vymykat z rukou, neboť tento člověk se zachová úplně jinak, než se od něho očekávalo. Podvedení agenti se snaží dostat už vyplacené peníze zpět, ale zřejmě to pro ně nebude vůbec lehké.

Svého času slavná britská modelka Twiggy debutovala v tomto filmovém muzikálu coby pro veřejnost neznámá herečka, která slaví na divadelních prknech velký úspěch a tím pádem má našlápnuto do vysněného Hollywoodu. Milostný příběh daný její divadelní roli zažívá tato dívka i ve svém osobním životě, ale zároveň si začíná uvědomovat, že prorazit do amerického filmového průmyslu nebude vůbec lehké.

Na malém australském ostrově jménem Pinchgut, který se nachází blízko města Sydney, najdou úkryt dva uprchlíci, aniž by dopředu tušili, co je tam vlastně čeká.

Mladý muž, který o sobě tvrdí, že je úplně normální, využívá prázdniny k tomu, aby se mohl věnovat autostopu, při němž někdy zažívá až bizarní situace.

Film zachycuje umělecký a tvůrčí život významné německé malířky, sochařky a grafičky narozené v Rusku roku 1867. Käthe Kollwitz studovala umění v Paříži a svůj tvůrčí talent uplatnila v Německu. Její díla odráží levicový a pacifistický postoj té doby. V roce 1943 část její tvorby ničí bomby Spojenců. Umělkyně umírá na konci války roku 1945.

Římská Via Veneto, kde se převážně pohybuje snobská společnost v přepychových nočních barech a restauracích viděna očima italské spisovatelky a herečky Mariny di Meane. V tomto snímku s názvem Mých prvních čtyřicet let ubíhá děj od roku 1941 až do osmdesátých let minulého století v atmosféře světáckého prostředí.

Šlechtic, který prožil několik let válek 15. století v cizích zemích, zatouží po rodném domově. Nevrací se však sám, ale jako vůdce zdivočelé tlupy vesměs bývalých žoldnéřů. Na svém panství zanechal v minulosti dceru, která ho po tak dlouhé době nepozná. Jelikož tito muži páchají všude jenom zlo, děvče proti nim začne klást aktivní odpor.

Vdovec pátrá po minulosti své zesnulé ženy a čeká ho nejedno překvapení. Dozví se věci, které jej přesvědčí o tom, že vlastně žil s tajemnou ženou, o které skoro nic nevěděl.

Britská dobře situovaná středostavovská rodina zažije jednoho dne trauma, ztratí se jí teprve jedenáctiletá dcera. Po dvouletém marném pátrání policie se otec rozhodne, že ji zkusí najít v Londýně, kde, jak mu bylo řečeno, žije v anonymitě velkoměsta mnoho uprchlých dětí. Na rozdíl od své manželky neztrácí naději a pevně věří, že děvče ještě žije. Dceru se mu skutečně podaří vypátrat, ale bohužel zjistí, že se po těch dvou letech velice změnila a už vůbec netouží vrátit se zpět domů.

Manželský pár důchodců začíná mít finanční problémy. Když zjistí, že už nemůžou platit nájem za byt, nastěhují se urychleně k dceři, která má však vlastní rodinu...

Policie vyšetřuje smrt dívky, důkazy však nasvědčují tomu, že to nebyla nešťastná náhoda nýbrž vražda.

Berlínský architekt, povoláním profesor, stále více touží navštívit své rodné město v bývalém Východním Prusku. To se ovšem v dnešní době nachází v Polsku, a tak profesor váhá, protože tam jako příslušník německé národnosti zažil poválečný nucený odsun. Když však uvidí v cestovním turistickém katalogu budovu penzionu, ke které ho vážou vzpomínky na dětství, tak to riskne a do Slezska odcestuje. Rád se tam ubytuje v domě, který stále nese název Penzion na výsluní a je příjemně překvapen, jak se dočká od místních lidí celkem milého přijetí.

Sherlocka Holmese a doktora Watsona navštíví v jejich bytě na Baker Street mladá dáma držící v ruce diamant. Z jejího nesouvislého vyprávění oba pánové vyrozumí, že ho dostala od úplně cizího muže, který se však s ní chce v brzké době sejít. Holmes zjistí podivnou souvislost mezi zmizelým otcem oné dámy a vraždou majora Sholta a jeho syna. Detektiv se dedukcí a s trochou štěstí dostane na stopu vraha, což je trpaslík jménem Tongo, který je ovšem pouze nástroj bandy, jež se mstí za uloupené klenoty.

Bývalý dozorce koncentračního tábora si za války schoval krabici zlatých zubů. Nechal uplynout několik let, než se rozhodl, že si tyto cennosti vyzvedne. Mezitím se však do rodné vsi vrací jeho dcera, nyní už dospělá žena.

Ještě nezletilý, šestnáctiletý Maxmilián brutálně zaútočí s nožem na svého kamaráda, který se ocitne v ohrožení života. Nejbližší okolí to nechápe, není znám motiv tohoto hrůzného činu, a proto učitelé, spolužáci ale i rodina začnou dle svých možností pátrat po příčině pokusu o vraždu. Film natočila DEFA dle knihy Inge Meyer.

Filmový příběh natočený podle povídky Friedricha Wolfa nás uvede do tehdejšího Německa a to do těžkých válečných let čtyřicátých. Popisuje životy obyčejných lidí té doby, kteří prožívali život, lásku, smrt a nejvíc odříkání.

Mladý muž, chilský emigrant, hledá štěstí v Evropě. Přichází do Německa, do bývalé NDR, kde se snaží zorientovat v úplně cizím prostředí.

Syžet filmu Hadí stezka zachycuje švédský sever 19. století, ve kterém bojuje o přežití opuštěná žena a její dvě děti. Vdova má pronajatou půdu a zná jen dřinu a starosti.

Herečka českého původu Jana Pehrová-Krausová si zahrála v produkci východoněmecké DEFY hlavní roli služebné, která zažije šokující rok 1938, což přinese následky nejenom pro ni, ale i pro její okolí.

Začátkem 20. století se v Amazonii těžil kaučuk, což byl pro místní plantážníky obrovský byznys. Tehdejší město Manaos díky tomu vzkvétalo, ale za cenu otrockých podmínek pro sběrače této suroviny. Několik zoufalců včetně ženy se pokusí utéci do blízkého Ekvádoru, což se jim však nepodaří, a tak risknou útěk rovnou přes Manaos. Uprchlíky nechá pronásledovat mocný plantážník, avšak následně vše vyústí v krvavou vzpouru na lodi plující po Amazonce. Situace se ale začíná vyvíjet úplně jiným směrem, když majitel plantáží zjistí, že se Britům podařilo ukrást z hlídaných oblastí semena kaučuku, a tím pádem je s jeho výnosným podnikáním konec.