Buon Natale... Buon anno

Tak si říkám, jak asi přijali tento film ve své době Serraultovi fanoušci... vidět oblíbeného komika, herecky sice pořád ve formě, ovšem místy jako morousovitého dědka, opakovaně vysílením padajícího na zem, regulérně zvracejícího, navrch v postavě, za jejíž konání se někdy až zoufale stydíte (např. když se vyčerpán za každou cenu cpe na fyzickou práci na skladě mezi černošské imigranty) a aby toho nebylo málo, tak se zde Serrault nechal předabovat cizím hlasem do italštiny. Já už jsem na stylovou pestrost filmů s Michelem Serraultem zvyklý a většinou mě baví, jak můžu skoro pokaždé čekat originální a odlišný zážitek, ale na Serraulta jako důchodce v depresi jsem si musel nějakou dobu zvykat a cizí hlas mě u něj zaskočil asi nejvíc. Michelův výkon v celé řádce náladových odstínů se mi však hodně líbil a Virna Lisi mu byla možná i vůbec nejlepší hereckou partnerkou před kamerou. Taky jsem vůbec nečekal, že zapadlý film s nálepkou komedie může přinést tak silnou emotivní katarzi v příběhu dvou lidí, věkově mně zatím hodně vzdálených, ale ty nepříjemné pocity osamění, strádání, tísně i jisté touhy v každém věku jsem procítil. Řada příběhů o starších lidech rozehrává případy nedorozumění či nových vztahů, zde je osvěžením příběh dvojice, kde oba partneři po odlukách v čase věnovánému mladší rodině stále touží být spolu – zatímco problémy vězí spíše v sociální rovině – a v jedné chvíli opětovného zblížení jako mladí milenci marně hledají prostor pouze pro sebe... Veselé Vánoce, šťastný nový rok jsou nakonec důstojnou ukázkou silné tragikomedie, v níž se často nečekaný humor a trpké drama střídají a doplňují po celý film. V současnosti, kdy řada komediálních dramat vypadá tak, že se zpočátku čistá komedie po první třetině až polovině rovnou překlopí do vesměs čistého dramatu, si podobnou vyváženost o to víc cením. [85%] (24.03.2024)