StrixCZ

Příjemné překvapení! :o) Eurotrip jsem si pustil s minimálním očekáváním, v náladě, kdy jsem zoufale potřeboval "vypnout". Nutno podotknout, že to se mi díky tomuto snímku podařilo více než příjemně. Ano, je to v mnoha směrech více než nadsazené (což jsem čekal). Ano, Evropa v americkém podání vypadá trochu podivně ("Francie" je natáčená zjevně převážně u nás, američtí turisté inspirovaní tímto filmem by se asi v Bratislavě hodně divili, že jim dolar stačí sotva na poplatek za použití záchoda atd. atd.), ale to jsem taky čekal. Co jsem naopak nečekal, bylo (na tento druh filmu) minimální procento nechutností a fekálního humoru. V rámci žánru bych skoro dal i 4*... Celkově vydařená komedie a poctivých 70%.

Opravdu mě překvapilo, že vůbec za komunismu mohl podobný film vzniknout. Tohle je naprostý "úlet". Pro mě naštěstí v tom nejlepším slovasmyslu. Nebudu lhát, že jsem tento film "pochopil" (Nabízí se otázka: Je vůbec tento film k "pochopení" určen?). S jistotou ale můžu říct, že se mi líbil a rád si ho dám někdy znovu... :o)

V jednoduchosti je krása. Dokonalá (a pravdivá) filmová poezie.

Síle pozitivního myšlení věřím už dávno (a mám ji hodněkrát ověřenou praxí), takže pohled na svět mi "Tajemství" rozhodně nezměnilo. Nicméně jsem si rád připomněl pár známých faktů, třeba zase řečených trochu jinou formou (uznávám, na můj vkus občas až příliš "pro blbé" (10x opakování téhož) a nadšení některých protagonistů mi nepřišlo 100% upřímné), celkově ale rozhodně film, jehož natočení považuji za přínos a o kterém si troufám říct, že kdyby ho viděli všichni lidé na této planetě, žilo by se tady zase o něco lépe...

Zvláštní, prazvláštní příběh. Plný krutosti a strachu, přesto protkaný poetičnem. Atmosféru to má rozhodně vynikající (na čemž má lví podíl krásná hudba), celkově to ve mně ještě doznívá - těch vjemů je na první shlédnutí spousta... Rozhodně zajímavý filmový zážitek.

Nemám co vytknout - pro mě naprosto výborná záležitost. Ještě jsem nezažil film, který by takovým způsobem získal v posledních minutách úplně nový rozměr (což ale naštěstí ani zdaleka neznamená, že bych se zbytek filmu nudil). Velmi silně na mě zapůsobil také motiv odhodlání a trpělivosti hlavního hrdiny, díky kterým dokázal víc, než by kdo hádal. Navíc ta podmanivá atmosféra (jestli tohle je kýč, co je potom např. Titanic??? :o) ) - nemůžu jinak než za pět. Neil Burger je opravdu Iluzionista...

První film v mém životě, při kterém jsem měl v půlce (no, možná spíš po půl hodině) chuť se zvednout a odejít z kina. Odporně dlouhá dávka samoúčelné brutality s ubohým "dějem", tupými rádoby duchaplnými dialogy a nulovou myšlenkou. Čím dál méně chápu, proč lidi pořád baví dívat se, jak se jiní lidé masově zabíjejí (čím krvavěji, tím lépe). U podobných filmů mě vždycky neskonale mrzí, kolik peněz bylo díky nim spláchnuto do kanálu...

Tento typ filmů už delší dobu nevyhledávám - glorifikace násilí jako řešení problémů, nekonečné samoúčelné bitevní scény - nemám to rád (hlavně od shlédnutí Alexandera velikého - nepochybně jeden z nejhorších filmů, co jsem kdy viděl). Na Robina Hooda jsem se tudíž do kina zatoulal spíš náhodou. A s minimálním očekáváním. Snad proto nejsem nijak zvlášť zklamán. Mohlo to dopadnout hůř. Mnohem hůř. Stopáž bych klidně o hodinu zkrátil, ale jinak je to natočené obstojně. Na jedno shlédnutí neurazilo.

Tak jsem si dnes "doplnil vzdělání" a shlédnul tento "trhák", a to v kině a ve 3D. Zklámání? Určitě ne, ale to je dáno především tím, že jsem od něj nic moc nečekal. Začnu tím dobrým - vizuální stránce opravdu není co vytknout a zejména některé scénérie jsou opravdu nádherné. Nicméně některé (zejména noční) scény už na můj vkus překročily hranici kýče - všeho moc škodí - i podmanivé růžovofialové záře a světlušek. Celkově to však rozhodně byl velice zajímavý zážitek pro zrakové receptory. Bohužel (nebo naštěstí) časy, kdy mi tato skutečnost stačila k tomu, abych si daný snímek zařadil mezi oblíbené a doporučoval ho všem kamarádům, mám (ve svých 24 letech) úspěšně za sebou a dnes už od kvalitního filmu čekám trochu víc. Takže co tu máme dál? Má tento film ambice otevřít někomu oči, donutit ho k reálnému zamyšlení nad každodenním životem, vzbudí v někom potřebu změnit okolní svět k lepšímu? Neřekl bych. Průměrný konzument si z něj nejspíš odnese ponaučení asi v tom smyslu, že házet bomby na deštné pralesy a domorodce je špatné. Na což by přišel i průměrně inteligentní šimpanz, a to aniž by k tomu potřeboval shlédnout nějaký film. Přemýšlivý divák a člověk, který hloubá nad smyslem a důsledkem svého konání, se naopak nedozví VŮBEC NIC nového. Jako morální poučení tedy nic moc. Tak zkusíme něco jiného - naplní snad tento film někoho radostí nebo nadějí? Ani tomu bych moc nevěřil a pokud ano, musím to nazvat čistou naivitou. Násilí plodí násilí, to víme všichni (byť si to mnozí z nás zarytě odmítají připustit) a ukončit film "štastně vyhranou" megalomanskou bitvou je nejen jedno z nejstarších filmových klišé, ale hlavně nedomyšleným nesmyslem. Film prakticky končí ve chvíli, kdy Na'vi ve své naivitě propouštějí potupené zbytky lidské armády, aby tyto mohly zbytku lidstva podat zprávu o utrpěné zdrcující porážce a lidé se mohli vrátit (jak už to tak dělávají) minimálně s atomovou bombou. Happy end? Asi sotva... Avatar určitě není vyloženě špatný film. Pokud jste (stejně jako já) ještě nikdy neviděli 3D film, je tento snímek nepochybně atraktivním způsobem, jak se s touto technologií seznámit. Nicméně za sebe se odvažuji říct, že tím výčet jeho kvalit končí a nastupuje schématičnost, klišé, megalomanie a americký způsob řešení problémů ve své nejryzejší podobě. Avatar je zkrátka ve své podstatě velké, modré nablýskané prázdno. Na jedno podívání docela zajímavé, ale nevidím žádný důvod, proč se k němu vracet. Takže lepší průměr - čili za 3.

Moje druhé setkání s Kusturicou a opět plný počet. Jeho styl je neskutečně temperamentní, originální (nenapadá mě jediný film, který by mi připadal jen trochu podobný, samozřejmě kromě další Kusturicovy tvorby) a dokáže člověka opravdu vtáhnout do děje. Chaos a nepořádek nebyl nikdy tak okouzlující... :o)