SatuPeka

Všechno podstatné už bylo řečeno ve dvou- a jednohvězdičkových komentářích, takže jenom dodám, že mnohem zajímavější než samotný film byl dokument o tom, jak ho natáčeli. (Ale pořád jsem si při jeho sledování říkal, jak je možný, že jsou všichni ti animátoři a tvůrci efektů ochotní investovat tolik práce, usilí a nesporně kreativní činnosti do něčeho tak hloupého a bezcenného...)

Opět jeden z filmů, na které je utrpení se dívat, ale po shlédnutí si říkám: hm, tý jo, fakt dobrý! Pár lidí odešlo v průběhu promítání z kina, což se mi naposledy stalo u Evangelia sv. Matouše. Asi nezvládli množství nechutných a krvavých scén. Ve srovnání s o chlup lepší Svatou horou působí El Topo trochu vyprahle, jako ta poušť, ve které se odehrává. Hudba je geniální, obzvláště ta úvodní melodie.

Lehce nadprůměrná akční podívaná, bohužel s velmi předvidatelným dějem a spoustou těžkotonážních klišé. Podívaná na mlátící se kovová monstra je docela fajn, ale ničím jiným mě film nezaujal.

Můj oblíbený režisér smíchal dohromady záběry na pouštní krajinu ve stylu National Geographic, multižánrový soundtrack, legendy o stvoření, biblické podobenství a pseudofilosofické úvahy. Vznikl opravdu podivný guláš, který mě po půl hodině přestal bavit a po dalších dvaceti minutách mě začal neskutečně štvát.

Mám rád malíře Paula Delvauxe, takže tohle pro mně byla docela lahůdka. Servaisovi se podařilo poměrně dobře vystihnout poklidnou, zadumanou atmosféru Delvauxových obrazů.

Velmi slušný western, jehož hlavní devizou je vynikající hudba. Zajímavé téma soupeřících klanů a neustále porušované a obnovované rovnováhy mezi nimi je podáno přístupnějším způsobem než v původním Yojimbovi. Když se toto téma vyčerpá, děj naštěstí nabere nové obrátky a končí napínavým finále. V rámci pravidel žánru jsem dostal vrchovatě všechno to, co jsem čekal, ale ani o chlup víc, takže konečné hodnocení za 3,75*.

Ačkoli mám rád filmy se složitou a mnohoznačnou symbolikou (Svatá hora, Prosperovy knihy apod.), tohle na mě bylo až příliš ujeté. Dravci a vrabci mají své světlé momenty, např. nádherné úvodní titulky nebo návštěva inženýrova domu, ale hodně věcí mi nesedlo a význam mnohých scén mi uniká. Ve druhé polovině se dostavila nuda. Přestal jsem mít chuť porozumět tomu, co se děje na plátně a proč se to děje, což je u filmu tohoto typu jednoznačně mínus.

Tohle je zhmotněný sen každého kluka. Je tady snad všechno, co jsem chtěl jako dítě zažít - let (ukradenou!) vzducholodí, tajemné exotické kraje, prázdniny na opuštěném ostrově, setkání s kapitánem Nemem, boj s piráty, rodiče před soudem...samozřejmě v geniální Zemanově výtvarné stylizaci, která je opravdu nadčasová.

"Sciany" jsou úplně jiné než "Černá karkulka" a ukazují druhý pól Dumalovy tvorby - tajemný a nesnadno vyložitelný snímek s klaustrofobní atmosférou. Výborná hutná kresba, ve které převažuje černá, celkové vyznění dobře doplňuje.

Pro mě hodně osobní záležitost, zejména poslední scéna filmu, kdy Olbrychski odjíždí vlakem domů.