Junglista

Viděl sem to někdy před rokem a zhruba stejně tak dlouho pro mě trval celej "film". Snažil sem se pochopit nějakej hlubší význam, ale to bych nesměl usínat už po pěti minutách. Vizuální efekty sou na tehdejší dobu výborný, to uznávám. Ale k čemu tam sou? Těch pár dialogů o ničem mohlo klidně probíhat před bílou stěnou a rozdíl by v tom nebyl. Snad nikdy sem nebyl tak rád, že sem se dožil závěrenejch titulků.

I když sem sám občas takový kulinářský prase, že by mě za to Roman Vaněk postavil ke zdi a z mejch zbytků nadělal dochucovadla, tak mě tahle série obohatila. Líbí se mi kritika konkrétních produktů z konkrétních obchodů a žádný rozmazaný výrobci, člověk si aspoň dá dvě a dvě dohromady. Vaněk je příjemnej průvodce, ale za ten výraz "šmakuláda" (kterej mi trhá uši) bych mu nejradši dal sníst něco z Babicovejch biologickejch zbraní.

Trochu slabší než Supernosáči, protože je to dost nuda. Vtipu nějak ubylo a vaty přibylo.

Čekal sem, že si zkazim další klasiku z dětství, ale i v mym pokročilym věku mě to docela bavilo. Jasně, nemá to hlavu ani patu, herecký výkony tam nenajdete a němky prostě nebudou pěkný, ani kdyby si naplácaly deset obličejů na ksicht. Ale i tak se tam nějaká ta vtipná scéna najde a nostalgie taky trošku zapracovala, jinak by to bylo max za dvě.

Příjemná francouzská komedie. Konečně sem viděl Michela v hlavní roli a dle předpokladů mu to šlo bez problémů. Moc mi tam neseděla Claude Gensac, ale důvod je jasnej... jako drahá polovička se prostě hodí víc k Funésovi. A tradičně výbornej Lefebvre (scéna s ním v Maximovi je dokonalá). Trošku to kazí poměrně křečovitá kombinace "útěk + únos" a finále sem si taky představoval trošku bláznivější. Ale i tak sem se párkrát od srdce zasmál.

První japonskej horor, u kterýho sem se nebál. A štve mě to. Čekal sem, že se po shlídnutí filmu pudu strachy radši zaseppukovat, ale kuchyňská rybička i moje vnitřnosti mohly zůstat v klidu. Nevim, jestli to byla vina Nakatovy režie nebo mojí otrlosti, ale ta atmosféra byla děsně nehororová. Občas sem se i docela nudil. Ale nemrzí mě, že sem to viděl, protože už znám prapůvod jedný mý oblíbený herní postavy. Jó, když se blížila Alma a HUD praskal, hledal sem mnohokrát náhradní spodky (F.E.A.R.). Možná je moje chyba, že sem něco podobnýho čekal i od Kruhu.

Další z předvídatelnejch komedií, ale u týhle sem se skvěle bavil. Sandler je tu klasickej, ale Nicholson a vedlejší postavy to táhnou neskutečně nahoru. Viz "brazilská buzna" Luis Guzmán, nádhernej cholerik Johna Turturra a v neposlední řadě Woody "Galaxie" Harrelson. Cameo bouřliváka McEnroa mě rozchechtalo do kašle (modří vědí). Příjemně strávenejch 99 minut. A nejlepší hláška? "Pojďte dudy... ééééé tudy." :-)))

Dwayne je jeden z mála namakanejch rambodílen, který uměj hrát. A tahle hodně rodinná komedie mu docela sedla, s lehce přidrzlou dceruškou fungovala dobrá chemie a i přes spoustu infantilních vtípků (jasně, primární skupina sou děcka) se na to dalo bez problémů koukat. Ale jedno shlídnutí mi bude stačit.

Tak tohle byl dost velkej kvalitativní sešup. U jedničky sem nervama pomalu nedejchal a byla prošpikovaná perfektníma pastičkama (místy mnohem lepšíma, než v sérii Saw). Počáteční kafilerka slibovala pokračování v podobnym duchu, ale i když je zde víc masa na porážku, celkově si pastiček moc neužijete. A napětí odešlo kamsi na dovolenou, což je dost zásadní problém. Jak mě konec jedničky (směřující ke Kolekci) nenaplňoval optimismem, tak po konci dvojky už převažuje jen a pouze totální pesimismus, protože to už nebude ani vaření z vody. Dunstane, TY TY TY!

Zzzzzzzzíííííííííffffffffff... čekal sem inteligentní sci-fi, ale dostal sem dvouhodinový balení lehce kvalitnější nudy. Zasazení do budoucnosti nemělo valnějšího významu a od filmu sem čekal, že na tom bude víc stavět. Dialogový scény neměly žádnou hlubší myšlenku (pokud tam je, tak mi utekla a to sem dával pozor) a byly zbytečně natahovaný. Wilda moc prostoru nedostal a ani mu ta role moc nesedla. Konec nebyl špatnej, ale můj celkovej dojem bohužel nenapravil. Zklamání.