Košoun

Největší pecka, kterou jsem letos v kině viděl a minimálně do prosincových Star Wars to tak zůstane. Nemám vůbec slov, geniální humor, Britové, Colin Firth v netradiční roli, obří objev Tarona Egertona, naprosto skvělý šišlající Sam L. Jackson, nápaditá akce, práce s klišé a jejich překračování, ...... Přijde mi to, jako by chtěli natočit film přímo na míru pro mě. A podařilo se jim to! Nenudil jsem se ani vteřinu a vydržel bych to v tom kině klidně i dvojnásobek času!

Dloooouho jsem se tomuto zpracování vyhýbal, protože z krátkých klipů na YouTube mne nezaujal ani jeden z představitelů hlavních rolí. Po zhlédnutí celého představení ale nejistotu vystřídalo nadšení. Samotný muzikál, hudba a texty, jsou samozřejmě skvělé, o tom není třeba se vůbec bavit. Moc se mi líbí přenesení do moderní doby a několik režijních nápadů, i když to stále připomíná více inscenovaný koncert, než plnohodnotné divadelní nastudování. Tim Minchin je zvláštní Jidáš, ale co nedává pěvecky, dohání herectvím nebo nějakým svým podivným charisma a energií. Mel C mě vůbec nezaujala. A "televizní" Ben Foster je pro mě pořád takovou malou záhadou, ale Ježíš v jeho podání je pro mě uvěřitelnou ikonou, která je uvnitř nejistá a smířená se svým osudem. Pěvecky však preferuji rockovější podání, které by se podle mě do této arénové show hodilo také více. Každopádně, pro fanoušky JSC nebo fanoušky muzikálu všeobecně můžu jen doporučit. Rozhodně o 200% lepší než ta "nová" filmová verze z roku 2000.

Několik zjištění po zhlédnutí filmu: Captain America má sice svaly, ale ty jeho sluníčkové prupovídky o míru, cti, svobodě bla bla mi lezou krkem. Scarlett Johansson prostě není má oblíbená herečka. Robert Redford herecky zachraňuje, co se dá. Krásně se na to kouká, i když mám raději temnější komiksárny, než tyhle barevné (a to se dle anotace jedná o temné špionážní drama, ehm, no... ne!). Bavilo mě to, ale jednou stačilo.

Přiznávám, vyhýbal jsem se Thorovi, jak nejdéle to šlo. Namakaný blonďáček ohánějící se kladívkem mi prostě přišel příliš směšný, a také jsem to dostatečně dával svému okolí najevo, pomlouváním Thora při jakékoliv příležitosti. Ale v rámci poctivé přípravy na druhé Avengers jsem zhlédnul i tento snímek. A hltal jsem každou vteřinu! Taková krásná komiksová pohádka pro dospělé, s nádhernou Natalií Portman a skvělým Tomem Hiddlestonem (ok no, už taky miluju Lokiho, jen mi to trvalo o 4 roky déle, než vám!). Nádherné efekty a prostředí Asgardu. Pořád si myslím, že je Thor s tou svojí hřívou a kladívkem směšný, ale stejně ho žeru. Pro mě nejlepší (nebo nejoblíbenější?!) Marvelovka, kterou jsem viděl.

Největší masakr je pro mě ten umaštěný Jaroušek Konáš. První díly ušly, protože v nich byly skutečné masakry, ale ČR je relativně malá scéna a nelze nikde donekonečna hledat hudební hrůzy. Proto se v poslední době do pořadu dostávají jen průměrní lokální zpěváci/kapely/revivaly, které nemají žádné ambice a nikoho neserou. Jen je Jaroušek pošlape ve svém pořadu, aby jako bylo o čem točit. Snad za to Jaroušek nedostává moc peněz!

(Může obsahovat malinké spoilery) Nevím, jak je možné, že mi tento film dlouhých 9 let utíkal. Na tom filmu je dokonalé snad úplně všechno, kromě scénáře. Samotná myšlenka filmu je skvělá a několik scén je nezapomenutelných (viz. závěrečný průchod s dítětem z odstřelovaného domu), ale celkově to působilo tak nedotaženě. Mnoho nápadů je v kontrastu s na prvním pohled povrchním příběhem "utíkáme před celým světem". Když si vezmete, jak dokonalý je film po technické stránce (tak dokonalé a mrazivě realistické ztvárnění budoucnosti tady nebylo), především skvělá Lubezkého kamera, tak ten nedotažený scénář zamrzí dvojnásob. Po herecké stránce není co vytknout, překvapil mě brzký postavy julianne Moore, pro Clive Owena to jistě byla životní role, skvělá volba. Z Cuarónových filmů jsou Potomci lidí rozhodně nejlepší, s hlubokým přesahem k zamyšlení a technicky pro mě dokonalejší a atmosféričtější i než adorovaná Gravitace.

Jako moc se mi ta jídla líbí, vždy se mi sbíhají sliny (a to i nad jídly, u kterých bych to neočekával, doslova bych od Jamieho ochutnal COKOLIV, a to jsem docela vybíravý). Líbí se mi i sympatický elán Jamieho, je vidět, že vaření je jeho skutečná vášeň a láska... Navíc mě fascinuje jeho posedlost chilli a oliváčem :). Kazí mi to dvě věci, za které každou strhávám 1* z výsledného hodnocení: 1) nevěřím, že by kdokoliv celé to menu zvládl udělat za 30 minut, možná s dokonalou přípravou, ale ta také minimálně 30 minut zabere. a už vůbec nemluvím o závěrečném uklízení, protože Jamie na jeden chod spotřebuje více nádobí, než já za 14 dní. 2) v našich podmínkách je většina pokrmů téměř nerealizovatelná, pokud nechcete strávit celý den po obchodech a shánět kdejaké speciality, které v Británii běžně mají v supráči. A zajisté nechceme vařit jako Babice stylem "když nemáte sezamový olej, tak tam dejte slunečnicový". Prostě skvělý pořad pro inspiraci, ale že bych podle toho mohl smysluplně uvařit, to říct nemůžu.

Obdivuji opravdu filmařský talent Xaviera Dolana, i když tento jeho snímek zdaleka nedosahuje vizuální vymazlenosti ani myšlenkové dospělosti Imaginárních lásek, které jsem od něho viděl první. Více mi ale vadilo samotné téma, které je sice silné, ale mně osobně se vůbec nedotýká. Jak matka, tak syn se chovali jak dva totální ignoranti a asociálové, bylo to na mě přespříliš ukřičené a po několika minutách stále se opakující. Herecké výkony i technická stránka filmu jsou ovšem skvělé. V závěru už pak vlastně Xavier moc nevěděl jak dál, samotná gay nástavba byla v tomto případě trochu "navíc". Rozhodně to není špatný film, ale je spíš pro lidi, kteří také nenávidí svou matku.

Pohádka o Pimmíkovi. Tento film se mi několik let povaloval na hard disku a až nyní jsem se k němu "prokousal". Je to hodně citlivý film, který vlastně po dějové stránce mnoho nenabízí, tempo je pomalé a i samotné téma ve stylu "mladý kluk hledající lásku a svou sexualitu" není zrovna nejoriginálnější. Vynahrazují to ale dobré herecké výkony, pěkná kamera i ladící soundtrack. Celý film působí tak intimně (i přesto že intimní scény v podstatě neobsahuje a přeskakuje), že si budete připadat, že tam s Pimem skutečně jste. Stalo by se něco, kdyby se tento film nenatočil? Ne. Stalo by se něco, kdybyste tento film neviděli? Ne. Ale já jsem zatraceně rád, že jsem ho viděl, protože je jedním z mála gay filmů, ve kterém se nefetuje, neumírá na AIDS, nevykrucuje apod. Je v jádru o tom, o čem homosexualita je. O lásce. Bohužel filmy zpracovávají často ty dramatičtější a divácky líbivější homo témata, než samotný cit. A tady je v tak čisté podobě, že se nelze u filmu zasnít, jak je to vlastně krásné. Alespoň na těch 90 minut.

Skvělá komediálně-dramatická gay jednohubka, která sice po první slibné polovině klouže do klišoidního průměru vztahových peripetií, vystřižených jak z nejlacinějšího dílu Merlose Place (například to prokecnutí sázky bylo fakt tak debilní a očekávané, že to až zabolelo). Ale sympatičtí herci (z nichž budete znát jen Levitta, který tu však jen sekunduje), zajímavá základní zápletka a rychlé tempo to celé vyvažují. Bylo to milé, romantické, trochu vás to i třeba donutí zamyslet se nad svým stylem života, a i když je to objektivně spíše na 3*, tak za sebe v aktuálním rozpoložení na podobné typy snímků dávám 4*.