Olík

Když už se do tohoto hold vzdávajícího projektu pustila dvojice Tarantino & Rodriguez ruku v ruce, zákonitě musela počítat s nikdy nekončící hospodskou komparací. S jednoduchým srovnáním přicházím i já: Přestože je Death Proof především ve své druhé části přesvědčivěji stylizován do Grindhouse looku, zdlouhavé dialogy ač mající hlubší význam, časem zabíjejí atmosféru. Právě proto preferuji přímočařejší Planet Terror chrlící béčkovou akci od první klapky až do samotného konce, čímž se alespoň pro mne stává divácky atraktivnější. Auto zabiják vs. Planeta teror 0:1

Čerstvě se přistěhovaný arogantní soused vzbudí v doposud dobráckém řidiči vysokozdvižného vozíku Kurtovy náhlou potřebu stoupat po společenském žebříčku pomocí zfušovaného domácího bazénu, vydáváním se za falešného doktora nebo kandidatury na premiérskou funkci. Jednoduchý nosný příběh předvádějící navyklé vzorce chování a myšlení, příjemně osobitá 3D animace, kníratý skandinávský humor, satiricky zkarikaturované postavičky – jestli Kurt strašně zuří, tak určitě ne nad výsledkem filmu.

Tak jsem včera v pozdních hodinách otevřel vrata od Lumírovy garáže a na co jsem tam nenarazil – čerstvě se holící squadra kolem nejistého Petra Fialy hraje své zásadní hity, které ji na pár let vystřelili mezi českou hudební smetánku (Ne, teď ne!, Hodinový hotel, Výhledově) bandě bizardních postaviček jako vypůjčených ze ČtvrtníčkoŠteindleroVávrovského pořadu. Nevím, jestli to mel být dvacetiminutový koncert, sled stejně vypadajících klipů, hudební dokument, krátkometrážní film nebo pouze recese, ale bylo to mladicky čisté a já se nostalgicky bavil.

Let´s Dance, Street dance, jiné dance, 1, 2, 3D, 4D, ležatá osmička D. Skupina (tedy pardon, chtěl jsem říct crew) kolem hlavního hrdiny, nesympatičtí konkurenti, nějaká ta lovestory, taneční soutěž - umcaca umcaca, pořád to samé dokola, dokolečka! Pro mě za mě to natočte třeba 3D, nebo klidně černobíle – dokud v tom nebude originální nápad, dopadne to vždycky stejně.

Nenechme se zmást Austrálií jako místem původu vzniku – Austrálie, USA, Německo, Šalamounovy ostrovy…..pořád jde jen o klasický slasher mač =skupinka mladých lidí zastavší tam kde neměla vs. banda (v našem případě jednotlivec) domorodých sociopatů. U Wolf Creeku přidejme ještě velmi, ale velmi pozvolnou gradaci, směšného psychopata, inspiraci rádoby skutečnými událostmi, nesympatické oběti a ani té brutality se nedočkáme v takové míře, jak nám slibovali.

Jelikož jsem se nikdy neřadil k oddaným obdivovatelům J. K. Rowlingové, nečetl knihy nebo nestál fronty při premiérách jednotlivých pokračování, počkal jsem si až se ke mě oba díly dostanou v českém znění a udělal si takový malý dvěstěsedmdesátiminutový maratónek – tudíž, přestože je první part pouze takovou chudší vyplňovanou před závěrečným finále, budu hodnotit Relikvie smrti jako celek. I když, jak už jsem se zmínil, nejsem Potter-fanatikem, ale spíše zastáncem tvrzení, že veškeré kouzlo odešlo společně s Chrisem Columbusem a některé díly jako například Ohnivý Pohár jsem vyloženě přetrpěl, musím se bez mučení přiznat, že mne závěr ságy znovu posadil do vlaku směr Bradavice, z kterého jsem vystoupil někdy během roku 2004. Nebude to tím, že jde o (slovy Enšpígla)nejvyspělejší díl, ani lehčím úbytkem temnosti (i přes fakt, že mrtvol napočítáme pomalu jako ve válečném filmu), ani ničím jiným – Jde o to, že mi prostí kouzel neznalí mudlové tyhle závěrečné (a zpravidla i klišovité) bitvy dobra proti zlu prostě máme rádi a rázem se opět ztotožňujeme s postavami, které se nám postupem času ztráceli. Nebyl jsem, nejsem a asi nikdy nebudu skalním fanouškem, ale po závěrečných titulcích zbylo takové zvláštní prázdno………………:(

Jelikož jsem se nikdy neřadil k oddaným obdivovatelům J. K. Rowlingové, nečetl knihy nebo nestál fronty při premiérách jednotlivých pokračování, počkal jsem si až se ke mě oba díly dostanou v českém znění a udělal si takový malý dvěstěsedmdesátiminutový maratónek – tudíž, přestože je první part pouze takovou chudší vyplňovanou před závěrečným finále, budu hodnotit Relikvie smrti jako celek. I když, jak už jsem se zmínil, nejsem Potter-fanatikem, ale spíše zastáncem tvrzení, že veškeré kouzlo odešlo společně s Chrisem Columbusem a některé díly jako například Ohnivý Pohár jsem vyloženě přetrpěl, musím se bez mučení přiznat, že mne závěr ságy znovu posadil do vlaku směr Bradavice, z kterého jsem vystoupil někdy během roku 2004. Nebude to tím, že jde o (slovy Enšpígla)nejvyspělejší díl, ani lehčím úbytkem temnosti (i přes fakt, že mrtvol napočítáme pomalu jako ve válečném filmu), ani ničím jiným – Jde o to, že mi prostí kouzel neznalí mudlové tyhle, závěrečné (a zpravidla i klišovité) bitvy dobra proti zlu prostě máme rádi a rázem se opět ztotožňujeme s postavami, které se nám postupem času ztráceli. Nebyl jsem, nejsem a asi nikdy nebudu skalním fanouškem, ale po závěrečných titulcích zbylo takové zvláštní prázdno………………:(

Scéna 1: Paříž 1969 - Začínající filmař natáčí ve volném čase amatérské „homevideo“ jako svoji osobní výpověď. Scéna 2: Paříž 1969 – Tentýž nadějný filmař dostává životní nabídku ujmout se futuristického sci-fi ala Barbarella. Scéna 3: Paříž 1969 – Snímky začínají nejen koexistovat, ale navzájem se prolévají, čímž pro mne končí i ten poslední požitek ze sledování a začíná chaotická honba za smyslem, jehož nalezení mne příliš neuspokojilo.

Póóóózor - vypnout prsa - kšilty na bok - kalhoty spustit.....…..pánové (nebo bych měl říct RAPánové) Michal Opletal, Jan Daněk a Daniel Ďurech……..co, neznáte? - tak tedy pánové Vorel, Hack a Phat………pořád nic? – zkusíme pánové Orion, Hugo Toxxx a James Cole……..no nic, prostě tito tři pánové nám dají lekci z nefalšovaného českého "metalovoknedlíkového" rapu. Česká RAPublika není dokumentem v pravém slova smyslu, nedozvíme se nic o vzniku tuzemského podhoubí ani o jeho jednotlivých produktech. Jde spíš o směsici uměle vytvořených situací na téma my (myšleno rapeři) proti vám (myšleno zbytek světa), která má velké ego jako Cole, je vidlácká jako Orion a také neprávem namistrovaná jako Toxxx. Zároveň jí však vzhledem k neustále sílící pozici této implantované subkultůry nelze upřít podstatnou vypovídající hodnotu. Ještě jeden závěr jsem si ze sledování odnesl, a to že James Cole má taky něco v hlavě, Hugo Toxxx je jenom namyšlený pozérský spratek a Orion….no Orion je zkrátka Papa Vorel – ale o tom to jistě nebylo.

Kdyby šlo o další realizaci fiktivních trailerů projektu Grindhouse, fandil bych v první řadě Zombieho nedepilované WEREWOLF WOMEN. SS desing, do latexu oděné nacistky, Udo Kier se zdviženou pravicí, samopalem se ohánějící vlkodlačice and Nicolas Cage as Fun Manchu…………….to vše vedené výstřední rukou Roba Zombieho - zatím si necháme zdát .