InJo

Zajímalo mě, proč si Stallone na režii EXPENDABLES 3 vybral zrovna Patricka Hughese, tak jsem se rozhodl zhlédnout jeho zatím jediný celovečerní film, který by se dal označit za thriller s westernovými prvky. V první půlhodině se nestane v podstatě nic (pouze povinný rozjezd, kde se představují postavy, prostředí a pomalu rozjíždí zápletka), druhá je poněkud monotónní vyvražďovačkou (ne špatnou, jen málo atraktivní) a až v té poslední to začne být mírně nadprůměrné (zpočátku totálně přímočarý děj se trochu zkomplikuje a příběh tak konečně začne fungovat a naplno dávat smysl). Pomalé tempo sice docela přispívá lehce ponuré a depresivní atmosféře, ale v akčních a napínavých scénách by to přece jen chtělo kapku dupnout na plyn... Těžko říct, zda je třetí díl Slyovy důchodcovské sleziny v dobrých rukách... 50 - 60 %

Takový potenciál a přitom tak rozpačitý výsledek... Mohl to být krásný westernový epos o vztahu stárnoucí pistolnické legendy s jejím velkým a talentovaným obdivovatelem, jenž by současně fungoval jako mírně parodická pocta leoneovkám. Už jen to, jak tu Morricone variuje/paroduje/vykrádá sám sebe (a Wagnerovu Jízdu valkýr), je dost dobrý důvod, proč Nobodyho vidět. Přestože Leone film především produkoval, je tu jeho specifický režijní styl cítit v nejedné scéně (samozřejmě hlavně úvod v holičství) a obsazení obou hlavních rolích asi nemohlo být o moc lepší. Jenže je to tak strašně epizodické a koncepčně nevyhraněné, že mě to vlastně skoro vůbec nebavilo. Chvíli z toho dýchá osudová atmosféra jak z TENKRÁT NA ZÁPADĚ a vzápětí sledujeme něco jako parodii na daný film, popřípadě komediální taškařici typickou pro Terence Hilla. A Valerii bohužel není Tarantino, aby dokázal vícero poměrně odlišných stylů skloubit v rámci jednoho filmu, aby výsledek byl konzistentní. Postavy i příběh jsou skvěle načrtnuty, jenže vinou výše zmíněné nesourodosti není ani jedno adekvátně dotaženo a film se kvůli tomu vlastně nikdy doopravdy nerozjede. Celý je v podstatě jako jeho vrcholná scéna (1 proti 150) - scéna pomaloučku graduje a graduje, divák čeká a čeká... A nakonec nepřijde skoro nic, co by tu dlouhou gradaci odůvodňovalo a diváka za jeho čekání odměnilo. 50 - 60 %

Vidět v jednom filmu "brutální" zavraždění (veletrapně předabované) Džambulky a Mira Šmajdy (účes a neherectví toho člověka jsou fascinující) je snem každého cynického trolla. Škoda, že to je asi tak všechno, co je na tomhle českém rádobyslasheru jakž takž "dobré"... :) A pouštět to v kinech za normální vstupné je vážně drzost. 0 %

Jako vždy strhující Jackman v nerovném boji s neujasněným konceptem, nedopečenou akcí (náboj jí nechybí, ale nejednou je docela špatně sestříhaná, občas jsou dost nešťastně zvoleny kamerové úhly, takže orientace v prostoru není zrovna snadná a kvůli nízkému ratingu si člověk naplno nevychutná ani Wolverinovo porcování nepřátel) a dopředu snadno čitelnou pointou. A přesto zvítězil... Atmosféra Japonska, charisma hlavního představitele a setsakra hustá záporačka (těšil jsem se na každé její další zjevení) naštěstí dokázali přebít trochu nepřehledný scénář a nepříliš výraznou (byť řemeslně ucházející) režii. Škoda, že si tvůrci více neujasnili, co chtějí vlastně točit - ten film se pohybuje někde mezi klasickým X-Menovským komiksem, eastwoodovským akčňákem (Jackman je fakt druhý Clint!), komplikovaným gangstersko-politickým thrillerem a částečně i psychologicko-romantickým dramatem. 70 %

Filmové setkání dvou ikonických kapitánů Enterprise asi nemohlo dopadnout o mnoho lépe. Stejně jako ostatním nadprůměrným ST filmům (1, 4, 6, 8, 10) ani tomuto nechybí dobrá zápletka (způsob, kterým tvůrci ono zásadní setkání umožnili, se mi dost líbil), slušné tempo, solidní herecké výkony (obsazení McDowella byla trefa do černého - jeho postava je opravdu dobře motivovaná a on se na ni skvěle hodí), silné scény (úvod, souboj s Klingonskou lodí a to, co mu následuje, napínavé a dojemné finále) a celkem zde fungují i emoce (Picardova traumata, společné scény Kirka a Picarda). Zkrátka dobrodružná sci-fi, která je zábavná i poměrně chytrá. Ovšem co ve světě Star Treku pohledává Whoopi Goldberg, to mi hlava vážně nebere... ;-) 70 - 80 %

První sezóna seriálového HANNIBALA se velmi povedla. Solidní ponurá atmosféra, chytře a zajímavě se vyvíjející děj (v podstatě úplně odlišný od všech dosud natočených filmových "lecterovek") a hlavně naprosto skvělé ústřední herecké trio (Mikkelsen je vyloženě ďábelský a uhrančivý, Dancy je zpočátku trochu nevýrazný, ale s přibývajícími díly je pomalu nejlepší ze všech!). Navíc některé vedlejší role jsou obsazeny herci jako jsou Gillian Anderson (té to zde neskutečně sluší) nebo Lance Henriksen, čemuž se těžko odolává. Mé jediné vetší výhrady směřují k zbytečně vysokému počtu dílů (podle mě by pro lepší spád stačilo 8-10) a s tím souvisejícím konceptem, kdy se takřka v každém dílu objeví (a i vyřeší) nový případ/vrah. Některé jsou pro hlavní dějovou linii zásadní a nepostradatelné (především ten z první epizody), ale pár by jich určitě šlo bez větších problémů zcela vypustit (čímž ale neříkám, že ty "nadbytečné" mordy nejsou zajímavé). 1. série: 80 %; 2. série: (zatím) 80 %

Vskutku důstojné rozloučení původní posádky (pro mě s prvním a čtvrtým dílem nejlepší Kirkův zářez). Tentokrát tu máme povedený mix politického thrilleru, detektivky a vězeňského filmu. Sice je na hlavních představitelích už přece jen docela znát jejich věk (hlavně na šedivějícím Shatnerovi a Kelleym) a v podstatě se nejedná o nic převratného (vlastně žádný ze zvratů nebo odhalení mě moc nepřekvapily), ale je to příjemně napínavé, poutavé, ke konci lehce dojemné a funguje to velmi dobře v jednotlivých scénách, i jako celek. Po slabší NEJZAZŠÍ HRANICI opět "plnohodnotný" ST. 70 - 80 %

Z hlediska dnešní doby už totálně ikonický blockbuster, jemuž většina jeho následovatelů (a že jich každý rok několik přibyde) nesahá ani po pás. Jasně, kromě technické stránky jsou objektivní kvality dosti pochybné, takže se nafrnění milovníci Bergmana a Tarkovského můžou do skonání věků navážet do neoriginální zápletky (šmejdi z vesmíru chtějí vyhladit lidstvo a zachránit ho mohou jen stateční Američané), do šablonovitých postav (postavu hrdinného prezidenta filmu zazlívá kdekdo) a samozřejmě hlavně do scén, které jsou patosem a patriotismem vysloveně nasáklé (prezidentův projev). Srovnání s tupými a patetickými komunistickými agitkami je bezpochyby na místě (viz Marigold), ale na rozdíl od nich na mě osobně ID4 nepůsobí v první řadě jako odporná a hloupá propaganda (ať už čehokoliv), ale především jako poutavé vyprávění plné mých oblíbených filmových prvků (velkolepé akční scény, sci-fi zápletka atd.). A to, že postavy nejsou zrovna unikátní, ještě neznamená, že jsou i nezajímavé nebo dokonce otravné (navíc většina z nich je dobře obsazená a i zahraná). Emmerich (stejně jako třeba Michael Bay) sice nikdy nebyl (a nejspíš ani nikdy nebude) tak dobrý, výrazný a nápaditý mainstreamový tvůrce jako jsou například Spielberg, Cameron nebo Nolan (těm ve srovnání s ním nechybí osobitý autorský rukopis a dokážou se vyvarovat jak patosu, tak směšným a nevhodným ideologickým podtextům), ale rozhodně patří mezi dlouhodobě spolehlivé blockbusterové řemeslníky. A DEN NEZÁVISLOSTI je parádní esencí jeho předností i nedostatků. Jeho monstrózním pomníkem. 90 %

Roland Emmerich je zpět a možná nejlépe od dob DNE NEZÁVISLOSTI (jenž je ve filmu dokonce zmíněn!). Svižný a velmi zábavný mix SMRTONOSNÉ PASTI a SKÁLY, skoro jsem měl dojem, že se vrací zlatý věk akčních filmů (80. a 90. léta). Channing Tatum sice asi nikdy nebude "ultimate hero" (v tom jeho tuhém modelovském ksichtu nelze rozpoznat snad žádnou emoci), ale jinak se tu překvapivě dobře pracuje s postavami (i záporáci jsou kupodivu docela fajn), dějovými zvraty a některé akční scény jsou tak přehnané a odvázané, až jsou na hraně geniality. :) Ostatně, po půlhodinovém rozjezdu se z toho stane takřka dvouhodinová přehlídka střílení, výbuchů, útěků a kontaktních soubojů. Žánrová klišé jsou sice přítomna snad na každém rohu (a občas přece jen trochu ruší), ale film má naštěstí dostatek nadhledu na to, aby tento (pro fandy žánru přijatelný) nedostatek alespoň částečně vyvážil. Výborný relax, jemuž škodí jen nízká přístupnost, kvůli níž je akce ochuzena o krev a brutalitu (a že si o ni často vyloženě říká!). 80 %

ST jako eko-agitační komedie? A proč ne, k čertu? Poselství je sympatické a hlavně nevtíravě podané, téma cestování časem je výtečně využité a film samotný zábavný a často opravdu hodně vtipný. Trochu netypický, ale o to lepší příspěvek téhle filmové sérii. 70 - 80 %