chevronman

S každým dalším dílem mám dojem, že po Picardovi je tohle ten nejlepší seriál z prostředí Star Treku, kterého jsme se mohli dočkat po filmu Nemesis. Kombinuje v sobě poněkud infantilní prvky hodné seriálu pro děti, klasického Star Treku a samozřejmě vyprávěcích možností, které nabízí animovaná forma.

Tohle se mi velmi líbilo. Formátem dost podobné Terapii a jejímu americkému sourozenci. Dialogy jsou v tomto seriálu poutavé, herecké výkony super, kamera skvělá a hudba dodává atmosféru. Vyslýchající tým taky super a panovala mezi nimi skvělá chemie.  Nicméně musím říct, že druhá řada se věnuje o dost zajímavějším tématům než ta první. Za mě nejlepší epizoda Alex s Kitem Haringtonem, která pěkně poukazuje na předsudky proti mnohým mužům a na morální rozpolcenost těchto vyšetřovacích postupů.

Byť byl rozjezd v úvodním díle poněkud nemastný neslaný, nemám s touto sérií žádný problém. Naopak se mi vizuál série dost líbí, hlavní obyvatelé TARDIS mi přijdou sympatičtí a jednotlivé epizody mi nepřipadají o nic horší než epizody s předchozími Doctory. A že se tam tlačí na genderovou a multikulturní vyváženost já jedině vítám. A ocenění si zaslouží taky Segun Akinola za skvělou hudbu, která je mnohem atmosféričtější než hudba Murraye Golda.

K seriálu jsem se dostal až letos a naprosto jsem mu podlehl. Je sice pravda, že začátkem druhé řady, kdy se z vyšetřování vraždy Laury Palmer stal trochu nepřehledný guláš, jsem ztrácel dech, ale s novou zápletkou moje pozornost opět ožila. I když někteří herci v mnoha případech docela přehrávají, tak nějak mi to k bizarnosti Twin Peaksu ladí. Těším se na třetí řadu.

Pobuřující, nonkonformní, neotřelé? Možná. Rozhodně však nádherné, vtipné, místy groteskní, občas tragické a smutné. Mladý papež je seriál o dospívání člověka v nové funkci, o hledání cesty papeže/sirotka, a nejen jeho, k Bohu i k sobě samému, nabitý briskními dialogy papeže se svými protivníky, během nichž divákovy sympatie k hlavní postavě absolvují cestu na horské dráze, která je zakončena emotivním závěrem, který považuji za jeden z nejlepších seriálových závěrů vůbec.

Pilotní díl mi sice připadal slabší, ale postupem času se seriál rozjíždí a nabírá grády. Ano, v tomto formátu nejde moc dobře vyprávět nějaký velký příběh, ale i vztah dvou lidí, vysokoškolských studentů, může mít silný náboj, což dva hlavní protagonisté mezi sebou mají. Ať nad seriálem přemýšlím, jak chci, zdá se mi v rámci tohoto formátu skvěle zvolený věk hlavních hrdinů a v podstatě i všechny problémy, které k této životní etapě patří. Co však považuji za zásadní, je to, že prostřednictvím záběrů na monitory počítačů či displeje telefonů tvůrci umějí zdatně vyprávět emotivní příběh vztahu na dálku. Někomu možná téma seriálu připadá banální, ale seriál si evidentně nehraje na monstrózní psychologické drama, které by mělo udělat díru do světa. Plus mám rád Holešovice a Berlín.

Vlastně docela jednoduchý, avšak skvělý, dojemný a silný příběh vyprávěný z perspektivy malého chlapce, který vlastně ani netuší, že uvězněním v jednom "pokoji" je na něm a jeho matce pácháno nějaké zlo, protože nic jiného než "pokoj" ani nezná. A o čem chlapec nic neví, to doplní jeho bezbřehá fantazie. Po shlédnutí filmu nelze než obdivovat nezměrnou dětskou fantazii a konzistentní způsob, jakým je příběh vyprávěn. Možná nehodnotím zcela objektivně, neboť mi úsudek zakalily emoce, ale tento film si rozhodně zaslouží plný počet.

Primitivní zvyky, které dokáží zničit život nejednomu člověku, aneb film o tom, že ateismus je vlastně fajn.

Opravdu silný příběh o tom jak jedna lež může jednomu člověku zničit život v malém městě, kde jsou všichni (i učitelé!) skálopevně přesvědčeni o tom, že děti ve školce nelžou, ačkoli by takový učitel v MŠ měl vědět, že tyto děti lžou nejvíce, ačkoli nevědomky. Už dlouho mě žádný film nepřikoval k pohovce tak jako tento.

Náš profesor na literaturu říkal, že nejhorší jsou knihy, které ve vás nic nezanechají. To samé bych vztáhl i na filmovou tvorbu. Tento film ve mně zanechal mnoho a tudíž já hodnotím pěti.