DjsVorel

+ výprava, kamera a příjemný cast - Neskutečné dlouhé záběry, které určitě ještě více vyniknou v kině. To, co jiným vadilo, mě fascinovalo. Za tohle rozhodně dávám plus, protože kamera podle mě dělá tak půlku filmu. Obsazení taky nanejvýš v pořádku. Tom Hardy a jeho excelentní jižanský akcent byl naprosto dokonalý a Oscara bych mu přála snad ještě víc než Leovi, jindy roztomilému a naivnímu Domhnalu Gleesnovi překvapivě sedla i poloha rádoby "drsňáka" a Will Poulter s tím svým nevinným kukučem také přesvědčil. No a Leo? Tak bálala jsem se celou dobu, že si řeknu: Toho Oscara mu dali z lítosti! Ještě nevím, jestli si ho teda zasloužil (neviděla jsem Trumbo, kde prý Cranston exceloval), ale rozhodně nemůžu říct, že by si ho vyloženě nezasloužil. - zmrtvývstání, digi úprava - Mínus bych dala asi ne úplně povedené digitalizaci medvěda, který bohužel moc věrohodnosti nepřinesl. No a samozřejmě velmi úsměvné mně přišlo několikanásobné zmrtvývstání. Leo je asi opravdu nesmrtelný. Normálního člověka by medvěd roztrhal na cáry, pronásledující tlupa Indiánů by ho trefila prvním vystřeleným šípem a normální člověk by se po pádu ze skály nehnul ani o centrimetr, protože pokud by náhodou přežil, tak by necítil ani, že má nohy. Jenže Leo není normální člověk, je to AMERICKÝ hrdina! No a jsme u toho. Amerikanismus se prostě musí promítnout i u skvělého Iňaritu. Vím, že hlavním motivem filmu defacto je "vstanutí z hrobu", ale upřímně takovouhle přemrštěnost si na můj vkus mohli Iňaritu se Smithem odpustit. Na to jak se snažil film celou dobu působit nekonvenčně, odklánějíc se od klasického amerického mustru, tak svým závěrem spadl stejně do zajetých kolejí. Revenant na mě rozhodně dojem udělal. Ano, film může působit dlouze, ano jsou tam dlouhé záběry, které konzumního diváka rozhodně bavit nebudou, ale já opravdu nevím, která pasáž by se dala výrazně zkrátit, aby to nenarušilo dějovou linku. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodla stát nohama na zemi a Revenantovi dát 4* - 80%.

Das ist Skandal!!!

Jo, jo, jo! Super. Takhle nadšená jsem dlouho nebyla. Přitom žádný opulentní, nazdobený a přemrštěný snímek. Za prvé obrovské plus má celé zpracování filmu. Srovnám-li například s Carol nebo Danish Girl, jež jsou postavené na emocích a hereckém umu, tak Spotlight je naopak ukázkou filmu, opírajícího se o skvělé zpracování děje, který vás naprosto vtáhne. Všechny tři tyto filmy jsou založené na kontroverzních tématech, autobiografických příbězích, ale podle mě právě McCarthy se s tím vypořádal nejlépe. Všechny dialogy měly podle mě hlavu a patu, nenašla jsem hluchá místa, nic na mě nepůsobilo přehnaně či pateticky. Dokonce scéna, ve které dojde k přestřelce mezi Ruffalem a Keatonem, je pro mě věrohodná a nepůsobí melodramaticky. Možná jsou to jen čerstvé dojmy a při dalším zhlédnutí se mně podaří najít nějaké ty mouchy, ale zatím nemám po stránce děje a dialogů co vytýkat. Výhodou je, že jsem byla vlastně do kauzy nezasvěcena a tím pádem nevím, do jaké míry děj koresponduje s realitou a co mohlo být lehce vykonstruované či smyšlené. Jistě mně každý dá za pravdu, že po vizuální stránce asi u snímku tohoto typu není moc co hodnotit. U většiny filmů se soustředím i na zvukovou kulisu, ale tady mě děj tak vtáhl, že si za boha nemůžu vzpomenout, jestli jsem v pozadí slyšela nějakou hudbu. A nakonec, co se týká hereckých výkonů, tak musím konstatovat, že se mně líbili všichni. Podle mě byli rovnocennými partnery a nikdo nevyčníval. Opravdu velmi kvalitní přehlídka jmen jako Keaton, Tucci, Slattery, Jenkins atd. Velmi mě překvapil Liev Schreiber, kterého mám prostě zapsaného pod Kate a Leopold a jako manžela Naomi Watts. Ve Spotlight to byl ale právě on, kdo mě zaujal nejvíce. Možná jen proto, že od něj jsem tak dobrý výkon nečekala. Rachel McAdams mám ráda, ale když se probírám filmy s ní, tak nikde neměla tak signifikantní roli, kde by mě vyrazila dech. S hubou otevřenou jsem nezírala asi ani tady, ale myslím, že to byl její nejlepší herecký výkon doposud. Stanley Tucci za mě jako vždy excelentní, dokonale namaskován a opět ukázal jinou tvář. Mark Ruffalo byl podle mě také nadstandardně dobrý, ale nevím, jestli bych to viděla na nominaci na Oscara. Vlastně tím, že se podle mě snažil být nejpřirozenější a i v té dikci se pokoušel být trochu "casual", tak to na mě na rozdíl od ostatních působilo lehce nepřirozeně. Na druhou stranu mu nechci křivdit, protože i u něj to je z filmů, které jsem s ním viděla, asi ten nejpřesvědčivější výkon. Když vezmu v potaz Oscarové uchazeče (nejen o nejlepší film), které už jsem měla čest vidět, tak ze seznamu Sportlight, Brooklyn, Carol, The Danish Girl jednoznačně vyčnívá právě Spotlight. Musím říct, že málokdy se mně stane, že se těším na film a on naplní mě představy, naopak většinou jsem dost zklamaná, ale toto není ten případ. Možná mé nadšení zase opadne stejně jako u Dánské dívky, ale zatím to je za mě jednoznačně za plnou palbu. 90%+

Hvězdu dávám za ty flashbacky, které tenhle "Prima seroš" už tak totálně pohřbenej trochu oživují a za překvapivě příjemné vyprávění V. Žilkové. Jinak typickej českej seriálovej průjem stejnej jako všechno počátky, cesty, svatby a další hitparády....

I fucking love Jonathan Groff. Jeden z nejtalentovanějších herců na Broadwayi a vážně hrozně přirozenej týpek. Life is a real bitch, protože je fakt neskutečná smůla, že je gay. Jen z jeho úsměvu si vždycky ucvrnknu...:D Ne, teď vážně. Vůbec to není špatný. Pravdou je, že to trochu postrádá dynamiku, nicméně tím, že jeden díl má půl hodiny se to vykompenzuje. První sérii jsem sjela za večer a jsem zvědavá, kam se posuneme v 2. sérii. Je jasný, že o nějakém zásadním vývoji nemůže být řeč, jednotlivé příběhy prostě jen plynou a je to tak v pořádku. Zdá se mně, že to poměrně slušně odráží realitu a ještě, aby ne, když scénář napsalo asi 7 homosexuálů. Za mě naprostá pohoda a člověk se zas něco naučí o prostředí gayů.

The Imitation Game je určitě příjemný filmový počin z britské produkce, který bych určitě zařadila mezi nadprůměrné filmy, nikoli však absolutní bomby. Příběh homosexuálního asociálního matematika, který má rozluštit kód nacistického šifrovacího stroje Enigmy, ale je přesvědčen natolik o své genialitě, že k tomu nikoho nepotřebuje. Námět je určitě zajímavý, nicméně nám Británie chtěla trochu naivně ukázat, že vlastně celá válka skončila právě díky ní. Ano, to už nám tu ale léta chtějí dokázat jak Američani, tak Rusové. Pokud poselství filmu bylo poukázat, na fakt, že Britové měli celou válku pod palcem a tahali za nitky, tak se musím opravdu upřímně zasmát. A co říct ke zpracování filmu. Herecké obsazení jako vždy kvalitní. Cumbertbatch, Knightley, Goode předvedli svůj vysoký standard, ale strhující výkon hoden Oscara jsme určitě neviděli. Překvapivě se mně líbil nejvíc projev Marka Stronga, jehož role hrála největší úlohu až na konci filmu. Co se týká kamery, kostýmů a grafické stánky filmu, tak jsem byla poměrně spokojená. Děj samotný měl spád, flashbacky do Alanova dětství byly určitě dobře posazené a ve správném dávkování, aby vlastně ukázaly jisté spojitosti, ale ten konec. Na to jak celou dobu film plynul a celkově divák byl v neustálém napětí, tak gradace byla poměrně rychlá. A poslední scéna s Keirou už byla prostě a la americkej slaďák, to si pro mě mohli filmaři odpustit. Jak jsem říkala, kvalitní film, který ovšem diváka nestrhne a ani neposadí do židle. Chybí v něm prostě emoce (bez patosu) a ačkoliv britské filmy i jejich částečně konzervativní pojetí mám ráda, v tomhle případě mohli tvůrci trochu páry upustit.

Reklama na americké štěstí! Stejný příběh stále dokola....jak podle jednoho musteru. Mám ráda romantické filmy, dojáky, slaďáky, ale tohle je prostě úplně mimo. Neříkám, že je to nekoukatelný, ale kvalitu v tom nehledejte.

Upřímně, u tohohle seriálů se rozmýšlím nad škálou hodnocení od odpad do 5*. Přemýšlím, jestli je to pouze americký remake klasických latinskoamerických telenovel, nebo je to jejich dokonalá parodie? Námět je trochu vykradený, protože nápad, že hlavní hrdinka, panna, otěhotní díky nechtěnému oplodnění, už se v nějaké telenovele objevil. Nicméně po zhlédnutí prozatímních 11 dílů během jednoho večera a noci si říkám an addict. Nutí mě to koukat dál a opravdu se u toho bavím. Zároveň si říkám, jestli jsem normální, že je to úplně stejnej plytkej kýč jako každá telenovela, nicméně myslím si, že zápletka s drogovým dealerem a pronásledováním Petry jejím šíleným českým ex-boyfriendem tomu dodává lehce napětí. Je zvláštní, když máte v hlavně přepnuto na angličtinu a koukáte na seriál a najednou slyšíte slova, která vám jsou familiárně známé. A když se vzpamatujete, začnete se smát, co jste to slyšeli za paskvilní češtinu. Některé věci jsou klasicky americké, naprosto předvídatelné, např.: matka Petry, která může chodit, pas a peníze v trezoru, které náhle při policejní kontrole zmizí, milenka Luisy, která je "překvapivě" její macecha, to všechno jsem čekala. Pokud se CW rozhodne těžit z úspěchu, který doposavad má, zůstane u 1-2 sérií a pokud scénář a děj bude mít stále stejný náboj, tak své tři hvězdičky a průměrné hodnocení určitě ponechám. Obávám se, že prachy opět zvítězí, jenže opravdu nevím, jak by z tohohle chtěli rozpracovat 5-6 sérijní vyprávění o panně, co je těhotná....

Nevím, co si lidi od filmu slibovali, ale mně se docela líbil. Celkem dobrý herecký výkony, příběh měl teda podle mě hlavu a patu. A i když samozřejmě šlo o film s romantickým nádechem, tak vlastně neskončil patetickým happyendem. Rozhodně nic náročného a ani příběh nebyl nějak propracovaný. Naopak celkem jasně nalajnovaný, ale vlastně svou jednoduchostí mě zaujal. Tohle je podle mě totiž přesně ten případ, kdy v jednoduchosti je síla.

Původně jsem psala něco o tom, že nebudu pokrytec a nedám odpad, že se dá u toho alespoň v klidu vyžehlit. Ale po pár dílech druhé řady jsem zhodnotila, že už ani žehlit se u toho nedá, protože je to totální sračka na úplně stejné úrovni jako většina českých novodobých seriálů. Tenhle seriál totiž naprosto přesně reflektuje, když scénář dělá někdo naprosto bez fantazie. Furt dokolečka stejný hovna a ještě k tomu už dotyčný nevěděl coby.....