ozeki

Úvodní seznamovací sekvence musí uspokojit i ty nejnáročnější kritiky, protože je prostě dokonalá. Celým filmem prostupuje hutná deštivá atmosféra vyvolávající nemalé množství otázek. S vysvětlením, které se urodilo v mým květáku, jsem nakonec velmi spokojený. Někdy v budoucnu dostane tenhle mysteriózní hororo-thriller, který mi několikrát zježil chlupy po celém těle, další projekci.

Film jsem viděl poprvé někdy možná před 10-15 lety na VHS a tak nějak jsem tušil a předpokládal, že mi bude Cliffhanger po většinu času vyvolávat úsměv na tváři, jak tomu v takovýchto případech mnohdy bývá. To se ale vůbec nestalo. Já byl naopak celou dobu v napětí a nohy a ruce mi létaly na všechny strany, když Sly visel někde na skále. Po tom, co přišel o vrchní část oblečení, jsem málem vyrazil do šatny, abych mu hodil nějakej kabát. Akční scény tady celkově nejsou moc k smíchu, naopak jsou spolu s neotřelým prostředím a padnoucím hudebním podkresem největší devízou celého filmu. Akce na páteční či sobotní večer jak má být.

Celou dobu jsem čekal, kdy se začne něco dít, film byl najednou u konce a téměř nic se nestalo. Já teď s jednodenním odstupem přemýšlím, o čem že to vlastně celé bylo. Emočně mě to nikterak nezasáhlo a celkové hodnocení je určitě ovlivněno vzpomínkami na moje středoškolská a vysokoškolská léta. Americkou verzi těchto bezstarostných časů ale asi nikdy nepochopím. Tolik dospělých uvědomělých dětí v jednom filmu je pro mě prostě příliš silná káva. Hudba ale hodně potěší.

Na mě působí psychický teror daleko silněji než fyzický. S uřezanýma, usekanýma nebo jinak od těla oddělenýma končetinama či jinýma libůstkama nemám sebemenší problém. Když Vám ale malá holka řekne podezřelým tónem, že byste si měli dávat pozor, moje smysly zbystří na nejvyšší možnou míru, často se i dostaví husí kůže a hladina adrenalinu mě unáší skrze jednotlivé scény a nedá téměř vydechnout. Škoda konce, očekával bych napínavější "souboj".

Jedna velká koncentrovaná nuda, která neznalého situace donutí tak akorát prohnat "Lincolna" Googlem. Na Wikipedii potom, přesně jak píše golfista, získáte po 5 minutách daleko lepší přehled než po 150 minutách stopáže. Rozhodně ale zaujme Daniel Day-Lewis. I když absolutně netuším, jak Lincoln mluvil, ani jak se choval, jsem si naprosto jistý, že svoji roli nastudoval do posledního detailu (jak je ostatně jeho dobrým zvykem) a poskytl mi tak jeho přesný obraz. Pro mě je tenhle pán definicí herce a hraní.

Dlouho jsem tenhle film odkládal a dlouho jsem se modlil, aby to nebyla nuda jako v případě všude číhající oscarové smrti. Modlitby byly nakonec vyslyšeny, když jsem se po celou dobu téměř nenudil. Těžko posuzovat, jak "to" doopravdy celé bylo (v dané problematice se necítím jako ryba ve vodě), dal bych ale ruku do ohně za to, že si tvůrci některá fakta hodně upravili k obrazu svému. Říkám si i, jestli by v tomto případě nebyl lepší dokument, ale neutrální pohled bez zbytečného amerikanismu měl za příčinu ničím nerušený zážitek a i ta oscarová nominace se dá nakonec pochopit.

Žánrová laskomina s nesmrtelným Hardym, jehož hlas začíná stoupat na mém osobním žebříčku hlasů výš a výš. Klidně mohl dostat větší prostor třeba na úkor LaBeoufa, který asi nikdy nebude někým, z koho bych si sednul na prdel. Ukázka toho, že i v dnešní době se dají točit kvalitní gangsterky, i když v tomto případě "pouze" z vidláckýho prostředí. Za mě ale jednoznačně palec nahoru.

Bolí mě, když vidím jednu z mých neoblíbenějších postav Hollywoodu pří posledním tažení. "Rozloučení" je to ale milé, nevtíravé a režisérovi do toho ten starý mrzout určitě kafral, protože tempo je eastwoodovsky pomalé, rozhodně ale ne nudné. Randění Adams s Timberlakem, jestli se to tak dá vůbec nazvat, je jako z deníčku pro náctileté a ten konec velmi očekávaný. Přesto ale, jak už bývá u "Eastwoodových filmů" zvykem, docela dojemný. A vůbec - slova jako hezký, milý, příjemný nebo oddychový mi po celou dobu sledování filmu ležela na mysli poměrně často.

I přes moji nezálibu v romantických filmech se jedná o příjemnou, nevtíravou, "bláznivou" romanci s hodně sympatickou ústřední dvojicí, která nejprve zajímavě přešlapuje na místě a opravdovou romancí se stává až postupem času. Plusové body přidává množství scén, které mi vyvolaly úsměv na tváři nehledě na to, jestli to tak tvůrci původně zamýšleli. Za pozornost určitě stojí ne úplně tradiční kamera a hlavně herecké výkony, kterých si člověk užije habaděj, a pro mě osobně nebude žádným překvapením, pokud v zisk plešouna promění sestava DeNiro, Cooper, Lawrence a Weaver třeba i 3 ze 4 nominací. (Film jsem při jeho sledování v duchu přirovnával k loňskému oscarovému kandidátovi Fighter a teď koukám, že ho natočil stejný režisér. To asi značí o jeho osobitém rukopisu:) )

Při úvodní scéně zůstane nejedno mužské oko suché a i mně se to rozhodně velmi zamlouvalo. Zbytek filmu už se jen chlastá. Chlastá se v letadle, chlastá se doma, chlastá se v autě, na hotelu, prostě všude. To všechno by nebylo samo o sobě až zas tak zajímavý, pokud by v hlavní roli neexceloval můj oblíbenec Denzel Washington, kterého se nebudete moci nabažit stejně jako on množství rozmanitého minimálně 40%ního alkoholu. Budete mu hltat každou grimasu, každý slovo, až film dospěje do moralizujiciho finále, které skončí přesně tak, jak bude 90% diváků očekávat. Pod 4* to ale nejde ani omylem.