Veniss

Člověk se musí ptát, jakou cenu obvykle platí velcí umělci za svou virtuozitu. A jestli není někdy lepší být obyčejným… Vynikající ztvárnění cesty jednoho talentu k (sebezničujícímu) mistrovství.

Jedna z nejlepších českých parodií. Jedna hláška střídá druhou, ale všechny jsou nesmrtelné. Tenhle film si pouštím pořád dokola. My všichni jsme Gogo.

Nabízí paralela s Divergencí, utopistický postkatastrofický svět s uměle řízeným štěstím... uvedená do kin ve stejném období, proto budu srovnávat. Na rozdíl od Divergence, film nesází tolik na akci, je jí málo, ale i té se nakonec dočkáme. V poklidu nabízí o něco hlubší zamyšlení nad lidskou povahou, ale bez zbytečného patosu. S postupujícím příběhem zvyšuje napětí, které dobře vyvrcholí až v závěru. Trvaleší udržení utopie díky utlumení některých lidských vlastností léky, je víc věrohodnější než jen vhodnou ideologií a manipulací v Divergenci. V ní bylo logických lapsů víc než děr v ementále, ale i v Dárci by se jich dost našlo, především od útěku s miminem až do závěru včetně, škoda, ale nedá se to přehlédnout. Divegence je dynamičtější, ale hloupější, řekla bych víc pro puberťáky (snad se tím nikoho nedotknu). A posledním bodem pro Dárce jsou opravdu vynikající herecké výkony všech. Jo a hudba taky. :-)

Slátanina, pokud jsem Třem mušketýrům z roku 1993 dala 1*, tak tenhle bez připomínek letí rovnou do záchodu.

Oddechový film, na který se člověk kouká s dětinským úsměvem na tváři a od obrazovky odchází odpočinut.

Házím tenhle film do stejného pytle, kde už je Twilight, Hunger Games nebo Mortal Instruments. Skoro nic dalšího bych k tomu nemusela dodávat, kdo zná tyhle filmy, udělá si jasný obrázek. V zásadě to není špatný film, zase trochu jiný příběh byť se stejným jádrem. V zásadě tam hrají fajn mladí herci. Jenže mám výhrady k logice a ke zjednodušování příběhu, který je tak na úrovni desetiletýho žáčka základní školy, k šablonovitosti postav. Možná by mu prospěla kratší stopáž. Můj verdikt: jednou vidět postačí, dosáhne na slabé tři hvězdičky.

Nevím, jestli si už začínám zvykat na dlouhé filmy, kterých se v poslední době rojí čím dál víc, ale film se mi zdál vlastně krátký. Děj je trochu rozháraný, přerod Djanga z otroka na svobodného lovce lidí a osvobozování Hildy působí jako dva různé s mírným násilím na sebe naroubované příběhy. Ale proč ne. Pro hlavní postavy nemohli být vybraní vhodnější herci. Kupodivu mě tentokrát tolik nezaujal super padouch DiCaprio, nebo pomstychtivý jako temný bůh působící Foxx, ale nevyzpytatelný lovec lidí a humanista Waltz, a na těle i na duši pokřivený Jackson. Nespoutaný Django je chlapácká zábava, ve které jsou gejzíry krve téměř povinnou samozřejmostí. Zmínit se musím o protirasistické lince, která vede celým filmem, výborně zpracované! A samozřejmě velký podíl na kvalitě filmu má skvělá muzika. Na závěr bych parafrázovala jednu postavu: tomuhle filmu se prostě nedá odolat ;-).

Tak tu máme zase jeden animák, který vyčnívá z řady! Akce, vtípky, emoce (naštěstí bez velkého brnkání na city), sympatický postavičky, radost podívat. Ano, v zásadě tam není nic, co bychom už někdy někde neviděli, ale než jsem si to uvědomila, byl už konec filmu. :-)

Úvodní epizoda do nového příběhu ze světa HP. Jako takový míň vypráví a víc popisuje svět a postavy, které nás, zdá se, budou provázet i v dalších dílech. Nějaké nedokonalosti by se daly vytknout, ale celkově je to příjemný pohádkový příběh, který ubral na drsnosti posledních dílů HP. Postavy veskrze sympatické, na pokračování se ráda podívám, ale asi mi bude příště stačit 2D verze. 80%

Předcházela ho zajímavá pověst a jiné filmy od režiséra jsem v té době neznala. Film mě v kině doslova přikoval do sedadla. Je to pozvolna vyprávěný emocemi nabitý příběh, přičemž je na divákovi, aby si nakonec vybral, čemu chce věřit. Hudební doprovod se člověku zaryje do paměti. Jednoznačně film roku.