Pasifae

Štěstí je muška jenom zlatá a zatraceně často padá na nesprávnou stranu sítě.

Já opravdu věřím tomu, že když chcete, zvládnete ledacos, a navíc je to pěkný, příjemný film s bravurními herci. Ale málo platné, to tlačení na citovou pilu by svět mohlo ne změnit, ale přeříznout vejpůl.

Úhledná, krásně ozvučená a pekelně drahým parfémem navoněná zdechlina. Když jsem u toho podruhé usínala, počítala jsem místo oveček Keiřiny kosti.

Hodně dobrá látka v rukou hodně debilních cenzorů. Jak jinak to mohlo dopadnout než tím, že se řada motivů totálně vytratila nebo se vyděšeně tiskne k zemi a doufá, že si jich nikdo nevšimne. O Williamsově umu svědčí, že i ten ubohý mrzáček, který z filmu zůstal, pořád zašlape do země spoustu soudobých i dnešních trháků. A i když jsem Taylorovou a Newmana nikdy neměla v bůhvíjaké oblibě, musím férově přiznat, že mu v tom hodně pomohli.

Aby film o americkém fotbalu nebyl dvouapůlhodinovým lítáním za šišatým nesmyslem, ale sondou do duší lidí kolem něj a neztratilo to po celou dobu tempo, emoce a zaujetí, to už chce hodně kumštu. Olivere, vykašli se na to svoje politizování posledních let, tohle ti jde mnohem líp.

Horor, psychodrama nebo důmyslně zakamuflovaná poklona mateřskému citu a intuici? Hodně záleží na tom, kolik máte nakoukáno, aspoň já to ze své pozice zřídkavého diváka thrillerů tak vnímám, protože něco jako nulová očekávání při spatření jmen hlavních představitelů, předvídatelnost a tuctovost mi při sledování bylo dost vzdálené a každý zvrat překvapivý. A proto, že jsem sama podobnou situaci zažila, naštěstí nad operačním stolem a ne na něm a pacient žije spokojeně dodnes, umím si leccos z filmu představit natolik, aby se mi ježily vlasy. A proto, že jsem shodou okolností taky matka... ale dost už toho, podívejte se sami.

Když jsou vám hrdinové jakéhokoli filmu ukradení od začátku až do konce, je to špatně, ale když se navíc jedná o milostný příběh, je to průšvih dvojnásobný, protože na čem jiném chcete stavět než na nich? A ten dům bych nechtěla ani zadarmo.

Masakry nikdy moc vysoko nehodnotím a jak jinak než masakrem byste nazvali vyseknutí části jinak vynikající knihy a její předhození krvežíznivému publiku? Ale Jeff a Kim bez vady a přesvědčiví až děs.

Leo a Kate by nemuseli říct ani slovo a samotné jejich pohledy by mě přiměly uvěřit, že manželskou desetiletku mají odslouženou a splnění plánu v nedohlednu. Nic proti nikomu a mrzí mě, pokud teď budu znít jako protivná bába, ale na to, aby uměl některé filmy patřičně ocenit, musí mít člověk asi fakticky něco odžito a pochopeno. Hlavně to, že stereotyp, konvence a nechápavý údiv "a co byste ještě chtěli?" umí být nejen železná košile, ale taky španělská bota. Ty děti tam sice vážně chybí, ale neocenit kvůli jednomu zaškobrtnutí skvěle depresivní pochod, to by jeden musel být hodně nevděčná svině.

Olivere, Olivere... no nic, výčitek už tady padlo dost, tak jen pro příště, Ollie, až ti někdo před nosem zamává scénářem o hojení si národních bolístek, nacpi mu ho do krku nebo opačného konce a běž točit něco, z čeho bude poznat, že to má na svědomí Svědomí Ameriky. Při vší úctě k tobě a mrtvým a pozůstalým 11. září, víc jak dva puntíky ze sebe nevypotím, protože jejich památku jsi zrovna ty mohl uctít daleko dramatičtěji, působivěji a s herci, místo kterých by nemohl pod vším tím prachem ležet úplně kdokoli, aniž by někdo poznal rozdíl.