Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (966)

plagát

His and Hers (1961) 

model dělení všeho napůl je mimochodem taky v Chobotnicích z Čertovky. Jinak to není špatné, kulturní zvyky přenesené do jiné země většinou jsou docela dobrý for,  at jsou mezi Francií a Británií - o těch vím asi nejvíc, taky jedna Belgie x Francie atd. Ale zase moc mne to nenadchlo.

plagát

Špecialisti - Vydána napospas smrti (2023) (epizóda) 

tady už překonává scenárista všechny limity, policisté mluví s podezřelým a ani si nevšimnou, že v jedné větě jakoby věří, že zavražděná žije (nezvedá mi telefon) a ve druhé už mluví o jejím zabití, o kterém mu neřekli. Nemluvě o tom, že jednou je při sražení autem někdo odhozen a při retro opakování uskočí a auto se ho ani  nedotkne (proč ale pak jede do nemocnice?). A jen tak mimochodem, to nemají fakt do čeho píchnout, že 4 elitní policajti několik dní řeší ohrožování ženy, o kterém jsou (někteří) hluboce přesvědčeni, hlídají ji, sledují podezřelého atd.?

plagát

Neobyčajný svet (2022) 

Zdá se, že nové woke trendy budou muset nějak vyměnit publikum. Přitom tady marketing skvělý, animace skvělá, jen jaksi ty postavy sice naplňují většinu trendů - pozor, bylo tu málo trans heroes. Akorát že jaksi většinové publikum nějak filmy o menšinách asi už .... prostě se nasytilo.   Takže klasika mix jedna barva druhá barva třetí barva jedno pohlaví druhé pohlaví třetí pohlaví, lesba, gay, nic nechybí, prostě - kde jsem to četl - když dáte dohromady samé dobré věci, vznikne ... Že by pejsek a kočička? Nepochybuji, že i štáby byly složeny podle požadované struktury LGBTITXYZ, akorát, že tím se kvalita nezaručuje. Jak tady jedena dobrá duše píše, film obsahuje  témata, která v současnosti rezonují společností. Prdlajz rezonují společností, to nám jen manipulátoři vnucují témata, cpou je všude možně a vypadá to jak že to zajímá hodně lidí. Nikoli prosím. Většinu lidé opravdu nebere, jestli je v Akademii věd třetí WC pro nebinární. To jen někdo demonstruje jak je to správnácké. Vždy pro někoho rozhoduje, koho nutno odsoudit, k závěrům kterého sjezdu se přihlásit, kterou značku bojkotovat, protože to někdo řekl. Ach jo.

plagát

Sud česti (1949) 

smutný dobový doklad opírající se o reálné odvolání předsedy běloruské akademie věd pro publikaci v science a kritiku nedotknutelného podvodníka Lysenka.  Tady je ovšem chování takových rádobyvědců pochopitelně plným právem odsouzeno  (jinak by tvůůůůrce Stalinovu cenu nedostal).

plagát

Simon and Laura (1955) 

Děj jsem popsal v obsahu, zde jen doplňky. Vynikající je Carmichael, jeho vstupní přesvědčování o myšlence sitcomu jsem viděl od nadšených pracovníků reklamek nebo PR agentur mnohokrát, někdy o věcech rozumných, někdy o naprostých blbostech, ale velmi přesvědčivě, jako zde. Roztomilá komedie z počátků TV zábavy v BBC, velmi dobré herecky, chce to angličtinu, protože třídní rozdíly v řeči jsou podstatné. Velmi doporučuji i pro studium jazyka.  Mírně bych porovnával s Tootsie, jsou tu některé styčné body, i když se nemění pohlaví, ale jen vztah.

plagát

Ceci est mon corps (2001) 

Upřímně řečeno, někdy v pubertě mne podobné existenciální filmy  bavily, patřilo k atmosféře klubů a filmových škol o tom diskutovat. Dnes mi to přijde prázdné, nic se neděje, všichni jen tak tápou prostorem, nic se nevyřeší, jen se plká, místy jsou obrazy a dění zajímavé, většinou - pro mne - nikoli. Ano, děláme v životě dobrá i zlá rozhodnutí, ale tady mi chybí korektura, snaha o pochopení, ani na konci se nic nevyjasní, nikdo se zdá se mi nepoučí.  V tomhle mi to trochu připomnělo Laputu, ale tam byla hezčí hrdinka.  Asi je to generační záležitost.

plagát

Gepard (1963) 

geniální adaptace vynikající Lampedusovy knihy, kterou asi opravdu mohl udělat jen člověk s rodokmenem Viscontiů. Nechápu, jak mohl Američan zahrát italského šlechtice jako tady Burt Lancaster, sebestředného a arogantního, do morku kostí prosáklého tradicí a významem své rodiny. Současně ale respektuje dobové změny, roli peněz, nové politické poměry-  Základní myšlenka, že musíme mnohé změnit, aby věci mohly zůstat při starém,  je pro mne velmi silné vyjádření dějinné kontinuity (viz katolická církev). Chce to cynismus, pragmatismus, ale současně vizi. Pozvolna (pro některé dutohlavy bez děje) procházíme risorgimentem, sjednocením Itálie z malých státečků do státu. Krásné exteriéry, skvělé kostýmy, nádherně primitivní a živočišně krásná Claudia Cardinale, okouzlený Alain Delon a jejich vztah. V paměti mám scény venkovního pikniku, paláce - palác, ve kterém člověk zná všechny místnosti je tak malý, že nestojí za to ho vlastnit. Přitom je tady zdokumentovaná i úcta venkova ke  šlechtě, o kterou nás připravilo možná už husitství, ale jistě Bílá Hora. Nikomu to nevnucuji, ale pro mne je to jeden z deseti filmů na pustý ostrov, pokud tu hru znáte, víte, co myslím. Jo a taky to mám za jednu z nejlepších adaptací literární předlohy a že jich znám.

plagát

Koniec starých čias (1989) 

Jeden z nejvíce přehlédnutých českých filmů, což je dáno dobou premiéry, kdy bylo vše sametové a nebyl moc čas chodit do kina a na nostalgické filmy už vůbec ne. Přitom se domnívám, že jsme na úrovni Rozmarného léta, s pěkným scénářem (není to ten, který napsal V Vančura, pokud se nemýlím, ale nový na stejné motivy). Nicméně je moc povedený, herecké výkony naprosto hvězdné, mnohdy nečekané - třeba poloha Jaromíra Hanzlíka - většinou skvělé, pan Labuda září, pan Abrhám je famózní a pořád jeden neví, jestli je kníže nebo podvodník nebo kníže i podvodník. Krásná sice malá, ale neobyčejně plná je role pana Adamíry. Chantal je milá, Jan Hrušínský ještě snesitelný (je to dáno i rolí), pan Hartl jako vždy vynikající.  Kamera i střih dokonalé, exteriéry výborné. Podařilo se i předpovědět privatizační zbohatlíky a parvenu, regionální primitivní štrébry, velká díla mají i schopnost křišťálové koule.

plagát

La monaca del peccato (1986) 

Docela mne to od d Amata udivuje, krásná kamera i záběry, pěkné tváře (nejen), sice to nejsou Borowczykovy klášterní vizuální radosti, ale hodně dobré, souhlasím s Karlosem, že tohle není trash. Snad bych jen doplnil, že v násilí je i mrskání jiných i když poněkud nereálné, beze stop na pokožce (ne, že by mi chyběly emocionálně, jen to vnímám jako technickou chybu, maskér měl trochu zapracovat). Alůe celkově v žádnu lehký nadprůměr a u režiséra docela nadprůměr.

plagát

O pokladech (2012) (TV film) 

Tak výtvarné pojetí a místy i atmosféra je pěkná, netradiční pohádka by mi ani tak nevadila. Jednotlivé linie ale ne vždy ladí, budiž. Obě dvě hlavní dívky jsou pěkné, to je vítaná změna proti některým jiným pohádkám. Ale ten zhulený nápad s Budařem jako vodní vílou, ještě více než jindy šišlajícím Lifffkou , o paní Poláškové ani nemluvě?? WTF. To jsou takové ty nápady, nad kterými se autoři válí smíchy, jaká že to bude sranda.  A další protlačená hvězda klanu Krausů???  To pak nevytrhne ani řada dalších dobrých herců, Dyk tentokrát ne jako limonádový krasavec, souhlasím, že trochu unavený Švehlík, rutinní dobrý Heřmánek.

Časové pásmo bolo zmenené