Peabody

Ještě němý komediální film odráží boj za rovnoprávnost žen. Jádrem je konflikt státního návladního (district attoreny) Philipa Barryho (Conrad Nagel) s advokátkou Ninou Duane (Norma Shearer). V prvním kole v bazénu těsně zvítězí Philip, ve druhém u soudu ale s využitím ženských zbraní, jako je pláč obhájkyně před porotou, zvítězí Nina. Třetí kolo je rozhodující – Nina je navržena Pokrokovou stranou jako protikandidát na Philipovo místo, současně si ale oba uvědomují, jak je jejich spor zvolna nahrazen láskou. Jaké bude rozhodnutí, odváží se ji Philip požádat o ruku a pokud ano, jak se dívka rozhodne? Film natočil Robert Z. Leonard, který se slavnou Normou Shearer pokračoval ve spolupráci i v řadě filmů zvukové éry.

V titulcích vidíme 2200QL Global Summit, několik vědců, vojáci, zjevně zastupují různé národy, je tu dívka v africkém oblečení, muž s arabskou pokrývkou hlavy, jiní v oblecích, voják v uniformě a dohadují se, co dělat s meteorem, který se blíží a zasáhne Zemi. Hádají se, navzájem se obviňují kdo může za to, že je Země v ohrožení a jsou prostě neschopní. Dcera technologického miliardáře postaví vlastní tým mladých lidí, aby zachránili Zemi. A vědci a vojáci se hádají dál. Mladí odešlou raketu Copernicus s laserem, aby asteroid zničila, ale laser se přetíží a vybuchne. A vědci a vojáci se hádají dál. Dívka s týmem postaví nové laserové zařízení na Zemi někde v údolí v horách. Zbývají jen tři dny do dopadu a vědci se dohadují, koho poslat do podzemních úkrytů, kde snad někdo přežije. Asteroid je už tak blízko, že úlomky z něho začínají dopadat na Zemi. Tým zařízení nastartuje a napálí zelený paprsek do asteroidu a ten vybuchne. A vědci co se hádali, začnou tleskat.

Blackie Gorman (Joel McCrea) má malou benzínku v Silver Beach, Massachusetts, kam se sjíždějí bohatí lidé na letní pobyty. Jeho snem je vybudovat řetěz benzínek a opraven, a oženit se se svou dívkou Marge (Ginger Rogers) Jenže pak k němu zajede auto s bohatou Glorií a jiskra přeskočí. Marge se s tím nakonec smíří, protože vidí, že Blackie je opravdu zamilovaný. Gloriina snobská a bohatá matka sice nadšena není, ale než přestane dceři vyčítat,  že jí ničí život, už se novomoanželé stěhují do Blackieho domku. Pokusy Glorie o péči o manžela a domácnost jsou dost zoufalé, protože dívka nic pořádně neumí, nicméně vzájemné okouzlení to překonává. Gloria otěhotní, ale matka znovu zasáhne, vysvětlí jí, že je sama ještě dítě a vůbec neví, co jí čeká a údajně kvůli lepší lékařské péči ji odveze do New Yorku (film lehce naznačuje možný potrat). Blackieho nechají u jeho benzínky  Ten se ale po několika měsící čekání vydá za ní, ale najde jinou Glorii, mnohem dospělejší, zjistí ale, že vůči němu ochladla a že se v rodině mluví o rozvodu. Gloria si chce užívat života ve velkoměstě. Když se Blackie zeptá na dítě, matka mu odpoví, že se jejich původní doktor zmýlil, Gloria mlčí a mladý muž odejde.
Po návratu domů zjistí, že Marge mu zatím v domku odstranila některé nešťastné Gloriiny úpravy (reprezentuje to návrat starého pohodlného křesla) a k večeři udělala jeho oblíbené jídlo, slaný koláč s kuřetem. Pak mu vypráví pohádku o tom, jak mladý rytíř odletěl na obláčku s princeznou, ale po čase obláček zmizel, rytíř spadl zpět na zem a až tam zjistil, že místní Popelka ho stále miluje a čekala na něj. Blackie pochopí a souhlasí. Film natočil velice zkušený (skoro 150 filmů) William A. Seiter těsně před zavedením cenzurního Haysova kodexu (po nem by už i jemné náznaky potratu byly nemorální, nevhodné a tedy nemožné).

Jo, je to variace na „10 malých černoušků“ Agathy Christie, respektive na celou řadu detektivek typu „několik-lidí-se-shromáždí-v-záhadném-starém-a-temném-domě-a-někdo-je-začne-vraždit“. Nechybí ani závěrečná scéna, kdy detektiv (není to Hercule Poirot, ale jistý Cookson) shromáždí všechny zbylé a přede všemi odhalí skutečného vraha. Ale je to dobře udělaná variace s profesionálními herci a trvá cca hodinku, nezdržuje a nenapíná zbytečně. Když má být scéna strašidelná, tak je a není k smíchu. Je pravda, že černošský sluha je i na tu dobu dost rasistická karikatura a zápletka není z neprokouknutelných, nechybí ani lovestory, vše je dobově okořeněné ztrátou radioaktivních chemikálií, nicméně kdo má rád tento typ filmů, tohle je nadprůměrná ukázka. Zkušený (přes 100 titulů) Howard Bretherton, který točil zejména konzumní westerny, odvedl slušnou práci.

Jonas Berg (Keorge Loomis) žije s bratrem, studuje medicínu a je na praxi v nemocnici. Pečuje nejprve o umírající lidi, a protože lékaři vidí, jak je pečlivý, přesunou ho na oddělení lidí čekajících na transplantaci. Je zde stará paní, pacient, který je němý nebo odmítá mluvit a také bývalý velvyslanec v Sýrii, který potřebuje nové srdce, ale transplantaci odmítá. Jonas hluboce cítí s pacienty, které má v péči, chodí i za jejich rodinami, kde ale, stejně jako v nemocnici samotné, někdy naráží na nezájem, profesionální odstup a nedostatek empatie. Nalézá ale i pozitivní odezvy, i určitý vztah se sestrou Lucy, která chodila na některé přednášky. Když se snaží velvyslance přesvědčit, aby operaci neodmítal, odhaluje postupně i skryté tajemství ze Sýrie, které postoj pacienta osvětluje. Nakonec se mu podaří muže přesvědčit, srdce z Texasu dorazí, ale objeví se nečekaný problém. Závěrečný melodramatický a dojemný zvrat je přesně to, co publikum miluje.

V této krimikomedii z roku 1936 honí policista Danny Barr (Cary Grant) bandu lupičů šperků. Eva Fallonová (Joan Bennett) je novinářka, s Dannym spolupracuje, sice neustále mají drobné rozepře, nicméně směřování jejich vztahu je jasné. Danny se dostane na stopu Cortigovi, členovi gangu, při pronásledování ale padouchova zbloudilá kulka zabije v parku dítě. Za pomoci křivého právníka a zastrašení očitého svědka ale Cortig unikne spravedlnosti, Danny odejde od policie a Eva se z redakce vrátí ke své původní profesi manikýrky, oba jsou výsledkem naprosto zhnuseni. V salonu ale Eva jednou vyslechne důležitou informaci a Danny se opět dostane na horkou stopu. Podaří se dvojici dosáhnout nakonec přece jen spravedlnosti? Dobová typická komedie, vše je jak má být, hašteřící se dvojice se ve skutečnosti miluje, blondýna má žvýkačku a vtipné poznámky, Cary Grant je mladý a krásný, s dobrými to dopadne dobře a se špatnými špatně.

Několik příbuzných, kteří se navzájem neznají, se sejdou v Šanghaji (a prokáží se zlatou mincí), protože se mají podělit o dědictví po zesnulém milionáři Hendrickovi Van Boydenovi. Mají za úkol vydat se někam do hor, najít tam milionářovo sídlo a každý má na konci dostat stejný díl dědictví, které se odhaduje na desítky milionů dolarů. Čekají je ovšem různé, jak se ukáže, předem připravené úkoly, psychicky i fyzicky náročné. Už po cestě jsou ale dva z nich zavražděni a další pokusy následují. Situace je nejasná, objevují se romantické rekvizity, jako falešné identity, tajemné skryté místnosti, exotické lokace, mučení podezřelými šikmookoými entitami, dokonce i pochybnosti, jestli ten, po kom mají dědit, vůbec zemřel. Krátké, 70minutové romantické béčko, natočené těsně po konci války.

Gibb Pardee (Dane Clark) šéfuje tvrdou rukou přístavu San Pedro u Los Angeles (většina filmu je natočena v reálných exteriérech) společně se svým zástupcem Marshem Walkerem, se kterým sloužil za války a který je po zranění na vozíčku. Od nástupu Gibb všechny štve, protože důsledně trvá na dodržování předpisů, kontrole bezpečnosti, zákazu kouření a podobně, osobně vyhazuje z práce lemply, takže jeho obliba je celkově méně než nulová. Nejvíc ho nenávidí kapitán remorkéru Stanley Povich (Wayne Morris)  a jeho sestra Julie (Carole Mathews), mimo jiné i proto, že chce Stanleyho za porušení bezpečnostních předpisů poslat do basy. Gibb se s Julií pohádá, dostane od ní facku a konflikt mezi nimi sílí, až, podle zákona těchto filmů oba pochopí, jak hluboce se milují. 
Jednoho dne přijde za šéfem neznámý muž a chce mu ohlásit nějaké divné věci na palubě lodi, na které pracuje. Protože Gibb je pryč, řeknou muži, aby přišel ráno, jenže mezitím ho najdou utopeného. Vedení pro jistotu ještě utáhne bezpečnostní opatření a začnou systematicky prohledávat lodě. Pak se objeví loď z komunistické nespecifikované země, má na palubě případ cholery a je na 24 hodin zavřena do karantény. To se nelíbí jejímu kapitánovi Snyderovi, který je chycen při pokusu opustit přístav. Gibb z něj vymlátí přiznání – na lodi je atomová bomba a tu má jiná loď, která pluje někde poblíž, dálkově odpálit během nejbližších 24 hodin. Gibb se rozhodne, že nebude informovat policii nebo armádu, aby nevypukla panika. Místo toho dojde za Povichem a žádá ho, aby odtáhl loď svým remorkérem na širé moře. Ten nakonec po hádce souhlasí, odtáhnou s posádkou dobrovolníků (včetně zástupce na vozíčku) loď přes 50 kilometrů na moře a prchají sami zpět do přístavu. Bomba vybuchne, ale naštěstí tak daleko, že nedojde k žádnému poškození.  
Součást série filmů ukazujících strašlivé komunistické nebezpečí pro USA z padesátých let, paralela k našim filmům o hnusných agentech z téže doby.

Jovana Fey (Sophie Desmarais) je spisovatelka. Její dvě knihy se moc neprodávaly a třetí – „Don't Read This on a Plane“ – má dobré kritiky a vydavatel jí zorganizoval třítýdenní autorské čtení po Evropě. No jo, jenže když doletí do Benátek, zjistí, že hotelová rezervace je zrušená a po telefonu zjistí, že nakladatel zkrachoval. V kapse nemá ani vindru, a tak místo v nóbl hotelu skončí ve studentském hostelu, kde ji senegalskej recepční pošle na pokoj, kde žije 5 holek a jedna postel je ještě volná. Protože letenky jsou zaplacené, a ona potřebuje každou korunu, přesouvá se od jednoho místa čtení k dalšímu a od letiště k letišti tu stopem, ti ji vezmou fanoušci z čtení. Spí jak se dá, někdy v nóbl obrovském apartmá, jindy na dlaždičkách na podlaze, jí co je‚ někdy nic, jednou najde vy bytě vzkaz vezmi si z ledničky na co máš chuť a tam najde půl litru mléka, jindy je pozvána ma večeři. Mezitím diskutuje se zanícenými a hlubokomyslnými fanoušky o Murakamiho epistemiologii a s lesbičkami o sexuálním kontextu své knihy a v břiše jí kručí hlady.
V lehce romantické road movie se s hrdinkou podíváme na krásné letecké záběry, navštívíme Paříž, Porto, Burgundsko, Berlín, Budapešť, Oradeu, Maastricht a další. Nicméně zážitků a poznání je hodně a cesta se zvolna blíží ke konci. Jaký bude a jaká bude Jovana po těch třech týdnech? Film získal diváckou cenu z festivalu v LA.

Letní komedie z rekreační oblasti Mazury, která si hraje s dvojím významem pojmu Syrenka, který je jednak označením mořské panny, jednak populárního modelu polského automobilu. Kamarádi Marek (Bohdan Lazuka) a Alexandr (Jacek Fedorowicz) tráví dovolenou v Mazursku a kupují ojetou syrenku. Protože jim chybí peníze, začínají pracovat jako akvizitoři pro manažera skupiny Jána Koszajtise (Janusz Kłosiński), který objíždí letoviska s estrádou „Jezdíme s humorem“. Její součástí je i bigbítová kapela „Żywioły“ a Marek a Alexander se dostanou do konfliktu s jejími manažery i kvůli zpěvačce Dorotě. Užijeme si zábavy ve stylu šedesátých let, lodiček a plachetnic na jezerech, dívek v plavkách, ůnosu, snahy zmařit vystoupení a celé řady – skoro deseti – písniček.

Cliff (Dermot Walsh) a Jim (John Bentley) Brandonovi se živí psaním detektivních románů. Žijí společně ve velkém domě a také oba milují svou sekretářku Joan (Rona Anderson), která ale miluje jen jednoho z nich. Tomu druhému, Cliffovi, z toho hrábne a nejprve zabije domácí kočku a pak i bývalého trestance, který bratry navštíví, více méně bez důvodu, spíše jen aby to vyzkoušel a zažil. Tělo pak záhadně zmizí a Cliff se pokusí zločin shodit na Joan. Když bratr odejde na lov divokých kachen, pokusí se i jí zabít, ovšem otázkou je, zda se to podaří. Raná práce později slavného režiséra Johna Guillermina, takový malý temný thriller.

Dramatická skoro gangsterka, jeden z prvních podobných filmů v polské kinematografii podle románu Jerzyho Siewierského „Dědici paní Zuzy“. Končí šedesátá léta a Zuza – šéfka zločineckého gangu – zemře za ne zcela vysvětlených okolností a vedení party přebírá Krzysztof, který začne rozvíjet i špionážní aktivity.
Kontrarozvědka pošle svého agenta (Ryszard Filipski), aby rozkryl síť zevnitř. Nahradí kontakt, který odlétá z Káhiry a v Polsku zjistí, že spojení s ním za gang navazuje mladá, krásná dívka Joanna. Postupně proniká do organizace, zjistí, že Zuzu zabili jiní členové gangu. Pak se má sejít s vedením v přímořské vile na samotě, kde ale dojde k dramatickému vyvrcholení. Poměrně drsně pojatý kriminální film bez tehdy u nás obvyklých politických hrátek.

Píše se rok 1884 a v této variantě historie lidstva není na mapě Evropy na východ od Irska kromě moře nic. Britský ostrov je na kontinentě, vmáčknutý mezi Litvou a Ruskem a bez přístupu k moři. Aby přístavy získali, vyhlásí Litvě válku a zpočátku vítězí. Jenže pak je podepsána litevsko ruská smlouva a karta se obrací. Vidíme reálné i surreálné obrazy – vojáka bloudícího sněhovou vánicí, oběšení člověka na osamělém stromě – „Po zbabělém napadení Litvy Británií jsou – podle rusko litevské dohody – všichni Britové nepřátelé, a proto vás odsuzuji k smrti. Ať dlouho žije car Alexander 3 a arcibiskup Rigy.“
Britská jednotka vypaluje v odvetu za nějaké napadení litevskou usedlost a zabíjí všechny muže. Pak se děj koncentruje do velkého venkovského sídla, kde se baví lepší společnost, ženy ve večerním, bohatá večeře, diskuse o osudu Anglie, kněz, šlechtici, dítě v námořnickém, hraje se na klavír, tančí se, někdo se v patře miluje.  Ale venku se blíží vojáci a ohně již planou. Zvláštní TV film.

Mladá Britka Margaret Hopper (June Laverick) jede ve sporťáčku z Francie podle moře do Itálie na prázdniny. Kousek za hranicemi vezme francouzskou stopařku Josette (Isabelle Corey), ke které patří ale i zprvu ukrytá německá kamarádka Hilda (Ingeborg Schöner). Chvíli jedou, pak auto strkají a pak už pokračují bez porouchaného vozu. Dojedou do Benátek, pak do Florencie, Pisy, a skončí v Římě. Prázdninové putování krásnou krajinou a městy plnými památek jim zpestřují různí mladí i starší muži, kteří o roztomilou trojici mají zájem. Uvidíme tak vesničany, vojáky, hraběte, který je pozve do krásné vily, točí se kolem nich mladičký Sergio Battistini (Alberto Sordi), až nakonec ve věčném městě najdou všechny tři i něco vážnějšího než jen flirt. Lehký letní film.

Alan Howard (Dirk Bogarde) se vrací na rodinnou farmu v Keni a zjistí, že jeho bratr byl zavražděn hnutím Mau-Mau (a na dům napsali SIMBA). Zamiluje se do Mary Crawford (Virginia McKenna), dcery bílých osadníků nedaleko farmy, ale má s ní spory, protože dívka nesdílí jeho nenávist k černochům. V domorodé vesnici vidíme, jak jsou mladí muži násilím nuceni stát se členy MauMau a když jeden odmítne přísahat a projít zasvěcovacím rituálem, je zabit. Bílí farmáři se ve strachu spojují a nenávist k černochům stoupá. Alan se seznámí s místním lékařem Karanjou (Earl Cameron), který mu radí, aby z Keni odešel, ale ten mu nevěří a odmítne. Napětí se zhoršuje, Alan je doma napaden příslušníkem MauMau, naštěstí otec Mary útočníka zastřelí. V odvetě MauMau vypálí jejich farmu a otce zabijí. Dr. Karanja Alanovi přizná, že Simba je jeho otec a je vůdcem MauMau v kraji. Z farmy utíkají pracovníci, protože jim Simba vyhrožuje smrtí. Nakonec tam v dramatickém konci filmu zůstane jen Alan, Mary a Dr. Karanja, kteří čelí fanatickému útoku Mau Mau v čele se Simbou. Dorazí policie včas?
Britské drama z roku 1955 podle skutečných událostí, kdy v Keni vraždili (celkem zabili asi 2 000 osob, v naprosté většině šlo o Keňany) příslušníci rituálního hnutí Mau-Mau. Byla to první velká a krvavá akce tohoto typu po druhé světové válce a měla širokou mezinárodní odezvu a publicitu.

U malého městečka v Marylandu spadne v horách velký meteor a o něco později dojde k několika záhadným vraždám. Šerif Cinder (Tom Griffith) s doktorkou Ruth Sherman (Anne Frith) dojdou k závěru, že to udělalo nějaké zvláštní zvíře. Pak se ale objeví záhadný vědec Ben Zachary (Don Leifert) a vše (tedy ne zcela) osvětlí. Ztroskotala tu vesmírná loď, která transportovala na jeho planetu vzorky vesmírných bytostí, tři z nich, bohužel poněkud vražedné typy, uprchly. První je jedovatý mírně humanoidní hmyzák, druhý je Zagatile, takový vysoký Yeti, chlupáč a poslední je neviditelný průsvitný ještěr Lemoid. Někde ještě pobíhá albínský pilot a něco měnícího podobu, ale ti nejsou nebezpeční. Postupné osvětlování záhady a lovení vetřelců zabírá zbytek tohoto ne špatně vymyšleného a ultralevně natočeného sci-fi horroru Dona Dohlera, který si zde s přáteli také zahrál.

Gangster Jack Wilson (Robert Sterling) uprchne dvěma detektivům, kteří ho přišli zatknout, ale je postřelen na rameni. Někde u Salisbury mu dojdou síly, zastaví a omdlí. Probere se na Millerovic farmě, kde nikdo netuší, co je zač. Hezounek Jack se postupně uzdravuje a současně začíná pozvolna chápat hodnotu rodinného života a poctivé práce na venkově, navazuje citový vztah s jejich roztomilou dcerou Paulinou (Marsha Hunt) a rozhodne se změnit svůj život a polepšit se. Jenže ono to není až tak jednoduché, protože detektivové nezahálejí a ruka spravedlnosti se k němu blíží krok za krokem. Melodrama natočil Robert Sinclair jako remake filmu Hideout z roku 1934 se slavnějšími Maureen O'Sullivan a Robertem Montgomerym.

V luxusním prázdninovém středisku Sveti Stefan v Černé hoře na pláži najdou mrtvolu švýcarského hotelového hosta Maxe Schefflera (Jiří Vršťala). Policie rychle zjistí, že jde o vraždu. Nejprve se zdá, že podezřelá je jiná švýcarská rodina, protože Scheffler spal se snachou ředitele Paula Jasselina. Druhým motivem je vydírání a třetím, jak bylo v šedesátých letech ve filmech z produkce NDR, Jugoslávie i ČSSR časté, je temná nacistická minulost. Krásná příroda, luxusní hotely, ženy, pláže, v závěrečné scéně na moři krásně policejní lodí obkroužená lodička s vrahem. Koprodukce NDR Jugoslávie, natočená v roce 1965, mimochodem hotel na Sveti Stefan, postavený 1965, dostal v roce 1972 Zlaté jablko jako nejlepší na světě.

Belinda Warren (Kay Francis) je v tomto klasickém hollywoodském melodramatu naivní anglická dívka, která se zamiluje do mladého šlechtice a otěhotní s ním. Mladík je bohužel ženatý, jeho manželka je invalidní a děti mít nemůže. Belinda je zoufalá a svěří se své přítelkyni, která navštíví mladíkova otce, lorda Farringtona. Ten má řešení – syn a jeho manželka budou dítě adoptovat. Belinda si pak vezme bohatého amerického právníka, ale v manželství není spokojena a stále myslí na své dítě za mořem a konec konců i na jeho otce. Podaří se opět její věrné přítelkyni najít řešení? Film podle britské divadelní hry natočil velezkušený Archie Mayo.

Na příběhu bulharského novináře Jiřího Dimitrova (Stefan Savov) je ve filmu popsáno zapálení Říšského sněmu a následující Lipský proces. Měsíc poté, co se stal Adolf Hitler kancléřem, došlo k požáru, na místě byl chycen holandský komunista van der Lubbe. Film ukazuje explicitně, jak Hitler, Goring a Goebbels plánují celou akci a van der Lubbe požár zakládá. Následně byli zatčeni tři Bulhaři včetně J. Dimitrova a Němce Torglera. Hned druhý den byli za viníky označení komunisté, prezidentský dekret významně omezil občanská práva (zejména svoboda projevu, tisku a svoboda shromažďovací, což mělo těsně před volbami značný význam) v celém Německu. Dimitrov odmítl obhájce a hájil se sám za podpory mezinárodní veřejnosti. Výrazný byl jeho spor s Goringem, který u soudu svědčil, film to také podrobně ukazuje. Vinným byl uznán jen van der Lubbe, který byl popraven, Torgler byl osvobozen a putoval do tzv. ochranné vazby do koncentráku, Bulhaři byli vypovězeni do SSSR, kde je vítáli jako hrdiny, což je opět ukázáno. Film natočil Lev Arnštam ve spolupráci s bulharským Christo Petkovem a za účasti slavného Michaila Romma.