bila.tecka

Dýchlo na mě něco pomíjivého, zásadního... To jak Auggie každé ráno fotografuje tolikrát stejnou a přitom častokrát jinou scenérii, je zachycením prchavých okamžiků (mimochodem výtečné čb momentky). Jímavých scén je tu moc, ale tenhle film je tak nějak o lidech. Zastavit se, vdechnout a vnímat...

Slibně rozehrané drama o důchodkyni, která se chce po smrti manžela znova stát ženou. Svazující role manželky je pryč, role matky nadále zůstává. On to není ani tak "skandální" film o vztahu ke generaci mladšímu milenci, ale spíš generační konflikt mezi matkou a dcerou. Bídný scénář odbíhá od postavy k postavě a nesoustředí se na tu podstatnou - postavu matky Anne Reid, která ji podává citlivě a výborně.

Film, který mrazí a hladí zároveň. Mrazivost komunistického marasmu v kontrastu s pokorou, vnitřní silou a uvědomělostí faráře-outsidera. Boj o jeden zapomenutý kostel je morálním sporem mezi tehdejší mocí a pěšákem snažícím se žít v souladu se svým svědomím. Motiv smrtelně nemocné Marjánky (výtečná Veronika Žilková) Polívkova faráře zlidšťuje a jeho postavě dává další důležitý rozměr navíc.

Velcí tahouni francouzského filmu Gabin a Delon vedle sebe... a zaplesá nejedno nejen nostalgické srdce. Oba pánové mají nepopiratelný šarm a i když nepředvádějí nic neobvyklého ze svého hereckého rejstříku, obě své postavy vystihli naprosto přesně. Tahle krimi má švih a napětí i v roce 2009. A ten kouzelný závěr s bazénem plným pěnez? Muška jenom zlatá...

Tak slibně rozehrané a tak ke konci zahozené. Více prostříhat, vyhodit polovinu postav a ujasnit si jejich motivy. Příběh dvou infiltrátorů, každý s podobnými dispozicemi, leč jinou minulostí, která je svazuje, se dal využít mnohem lépe. Matt Damon hraje horšího Toma Ripleyho, DiCaprio a Nicholson podávají své kvalitní standardy. Neurazí, nepřekvapí. Mnohem sympatičtejší je duo Sheen-Wahlberg, také díky tomu, že se objeví na plátně únosně dlouhou dobu... Mohla to být studie povah, které reagují pod tlakem okolností a prostředí. Škoda.

Cronenberg opustil temné obsese a své hrdiny staví do komorně laděného dramatu, kde dominuje spíš úsporné herectví (úžasný soustředěný výkon Viggo Mortensena) než nosná zápletka či zapamatováníhodná myšlenka. Osud mladinké ruské dívky donucené k prostituci a drogám se tváří jako memento, nicméně to podstatné se odehrává v postavě řidiče, jež se snaží infiltrovat do rodiny vlivného bosse. Škoda že se vše točí kolem motivu opuštěného dítěte, střet kmotra Armina Mueller-Stahla a "nástupce" Mortensena by vydal za samostatný film.

Obsáhlá předloha vyžadovala buď dílo zpracovat podrobně jako rozlehlý seriál nebo zbavit se nálepky adaptace a nechat se příběhem jen volně inspirovat. Nebo přenechat látku protřelejšímu Jamesi Ivorymu... Vzniklo stopáží dlouhé a nudné dílo, ve kterém se divák ztrácí. Každá z postav je jen narychlo načrtnuta, o motivacích a záměrech nemůže být řeč. Izabela Archer v chladném beztvarém podání Nicole Kidman se urputně snaží zůstat svobodná (=svobodomyslná) až nakonec podlehne slizskému Gilbertu Osmondovi (nejen díky Johnu Malkovichovi mě napadá přirovnání k Nebezpečným známostem). Postava Izabely přímo vybízí k podání jejího vnitřního boje, lítosti nad špatně zvolenou cestou a tvrdohlavému odpírání nabízené pomoci. Repliky typu "Jsi šťastná?" zaznívají filmem nebepečně často a jen mě utvrzují v přesvědčení, že točit tenhle kousek nebylo pro Jane Campion šťastným rozhodnutím.

Průměrná podívaná, která s mystikou typickou pro fenomén Akt X má pramálo společného. Kriminální příběh vhodný spíš pro TV obrazovku. Skomírající zájem o uměle prodlužovanou sérii čpí i z tohoto celovečeráku. Duchovnyho mám raději jako cynického Hanka Moodyho v Californication a při svých vtípcích na mě mrkne spíš Hank než Fox... A to jsem byl zapálený fanda, na první dvě série nedám dopustit.

Každý kousek od Pixaru vždycky vítám s nadšením a velkým očekáváním. Symbióza složek rodinného filmu vstřícného jak rozjařeným dětem nadšených z přímočarého humoru tak dospělému publiku, které ocení přinejmenším dokonalou animaci a spoustu odkazů, není v tomto filmu příliš vyrovnaná. Což nám odrostlejším nutně nevadí. Postapokalyptický úvod upomínající na třeba film Já, legenda, je vhodně "němý" a přes pár malých odlehčených "dětských" vtípků vlastně traumatický. Oba robůtci nemluví, chovají se jako děti, které přišly o rodiče a poznávají svět na vlastní pěst. Ale nefunguje to, postavy se chovají příliš infantilně a s příchodem lidí a jejich azylu na lodi Axiom se objeví i protivné ekologické poselství. Forma opět zvítězila nad obsahem...

Typické béčko plné laciných triků a děr ve scénáři, přitom má něco do sebe. Atmosféru čerpající z předlohy mého oblíbeného Philipa K. Dicka by dokázal lépe zužitkovat někdo s větší invencí (a větším balíkem peněz....) David Fincher?