djPeťál

Film mě do sebe během jeho sledování dokázal dost vtáhnout (ano, včetně scény s holením), ale to hlavní se asi dostavilo až během nějaké doby po jeho shlédnutí, kdy se odkrylo a pospojovalo vícero rovin, které jsem v něm nacházel. Je to nejen příběh muže, který musí žít v pustině, a tak na silnici udržuje díru, která mu jako mechanikovi díky způsobovaným nehodám zajišťuje obživu, ale je i o okolnostech, které ho k takovému životu donutily, a které přesahují jeho vlastní osobu. Navíc setkání s různými druhy lidí podobu Íránské společnosti opravdu zdařile vykreslují, protože "oběti" díry jsou různého zaměření a v různém vztahu k hlavní postavě, takže máme šanci nahlédnout do kulturního, politického i každodenního života v této zemi. Ukazuje se, jak jsou v Íránu některé věci složité a jiné jednoduché a pro koho to jak funguje (ačkoliv by to třeba v některých případech mělo být právě opačně). Formální složka filmu vyjádření těchto prvků skvěle podporuje, především kamera. Všechno pak završuje emocionální závěr, který mne doslova usadil.

Příjemný a vydařený snímek zdařile balancující na hraně reprezentující žánr tragikomedie, který vedle jiného hlavně dobře ukazuje jak lidé spokojenost či nespokojenost s vlastním životem přenášejí na druhé a ovlivňují je tak. Pro to jsou důležité především zde výborné výkony obou představitelek dvou hlavních rolí. Co mi výsledný dojem ale o něco pokazilo bylo zakončení, které v tomto provedení nepovažuji za pozitivně otevřeně pojaté, jako spíše nedostatečně promyšlené a vyřešené, což je možná škoda.

Zklamání. Film jako Avatar, stejně jako minulý rok Temný rytíř, sebou přirozeně nese velká očekávání. U jiných filmů si člověk může dát sám na sebe pozor, aby se přespříliš nenatěšil, ale takovéto filmy mají očekávání vypáleno na čele. A tady nebylo vyplněno ať jsem se ho před filmem snažil krotit sebevíc, protože film, který je po obsahové a příběhové stránce pojmut tak, jako Avatar, prostě jakékoliv mé požadavky na kvalitní film splnit nemůže. Všechna ta zde zmiňovaná trefná a pozitivní použití klišé a prvků z jiných filmů mne jaksi minula, já jsem tam v tomto směru nic dobrého neviděl a možná tak i film v tomto směru nepochopil. Ale skvělý vizuál, který ovšem má očekávání úplně na plno taky nesplnil (ne, neviděl jsem Avatara ve 3D verzi, ALE už jsme všichni zažili i jiné filmy po této stránce námi vychvalované a přitom jsme neměli ani možnost je ve 3D vidět, takže by mě měla i 2D varianta Avatara, hodnoceného obecně jakožto vizuálně nejpovedenější film historie, naprosto dostat..), však nevyváží tupost příběhu tak ohraného, že film je vlastně jedním velkým spoilerem, když každá scéna prozradí co bude následovat.. Kdyby to nebyl film, ale dílo pro galerii moderního grafického umění, tak prosím a mé hodnocení by určitě nebylo tak nízko. Ale toto je film a film přece je o více aspektech, zvlášť když ho má na svědomí tvůrce tak promyšlených počinů - vždyť třeba nejen pro mě kultovní Terminátor je sci-fi s myšlenkou a atmosférou hustou, že by se takříkajíc dala krájet, ne jen střílečkou s robotem v hlavní roli.. Takže i když jsem se před projekcí snažil zmiňované očekávání tlumit a zachovat si nadhled při zvěstech o ne zrovna idealní příběhové rovině Avatara, a tak jsem čekal pro sebe příjemný čtyřhvězdičkový obrazový zážitek, zůstalo u zklamaných hvězd tří, tažených samozřejmě vizuálem a vypiplaným světem Pandory, možná i Cameronovou troufalostí, za kterou bych ale na druhou stranu docela rád filmu hodnocení ještě snížil..

Tak koukám, že zase jednou moje hodnocení zrovna moc nekoreluje s obecným průměrem. Ale i když je pravda, že třetí díl už není tak svěží jako předchozí dva, zápletka (i na takový druh filmu) už taky není co bývala, jenže já se nasmál dost, tyhle známé postavy mě pořád bavily, a to je tady vlastně snad to hlavní - takže i tento Shrek ve mě zanechal dobrý dojem.

Takřka jakoby budapešťské metro bylo samostatným světem izolovaným od zbytku města tam nahoře, až to na mě působilo skoro tak nějak Gaimanovsky a la Podlondýn.. :) což teda přičítám určitě k dobru, výborná atmosféra měla znatelný podíl na tom, jak mě film vtáhnul. K tomu svižná akce, úderný humor, pěkně vyvedené postavy - v Maďarsku zas jednou ukazují jak na to.

Kolik genocidních aktů je potřeba, aby to už byla genocida..? A hlavně - je pro západní svět v takovémto případě opravdu potřeba schovávat se za podobné nalinkované fráze?

I told you before, didn't I? There are very few things.. Silence and words. Ale je toho tam mnohem víc co nám Isabel Coixet přináší, a to především příběh o místě uprostřed širokých vodních ploch, jehož obyvatelům je v životě jako trosečníkům daleko od "spásné" civilizace prostě lépe.. Ale i přes odloučení, které si sami zvolili a hradby, které kolem sebe vystavěli, lze nalézt mezírku ve zdi, skrze kterou je na toho druhého vidět, a taková vidina dává naději.. Když navíc zjistíte, že je toho tam ještě víc, a toto víc jsou herecké výkony Sarah Polley a Tima Robbinse, není to dohromady zrovna málo..

Ohromující a pulzující koláž lidských příběhů zachycující střety osobních vesmírů každého z nás a ukazující jak tyto (v životě třeba běžné) kontakty ovlivňují naše směřování podle toho, jaký postoj a přístup k ostatním při nich zaujmeme. Třebaže i malé osudy, dohromady epické dílo a krásný počin Paula Thomase Andersona.

Při tak pozitivních ohlasech či vysokém postavení na imdb jsem byl v očekávání, jak rychle by si mě film asi mohl podmanit a byly to ty chvíle, kdy jsem na Wieslerově tváři zaznamenal takřka nepostřehnutelné změny ve výrazu, jak se začínal měnit jeho pohled na jím sledované lidi, kdy jsem Ulrichu Mühemu i snímku samotnému propadl.. pak už mě film prostě nepustil a přes skvěle vykreslené prostředí oné doby, ve které systém mnoho lidí odsoudil do rolí právě zde popsaných a k těžkým rozhodnutím s nimi spojených, mě dovedl až k výbornému zakončení poslední větou v samém závěru..

Z určitého (mého osobního) pohledu můžu s jásotem provolávat, že tohle je konečně něco jako "západní Ghost In The Shell".. :) Ale i bez nijak nutného přirovnávání je pořád důvod oslavovat tenhle počin prostě a jednoduše proto, že jakmile Snyder zachoval hloubku i myšlenkový obsah předlohy a vtisknul filmovému přepisu takové provedení, ve kterém to pak máme před sebou na plátně, tak je z toho ideální výsledek.. ano, prostě mám pocit, že právě takhle to mělo být a po všech stránkách mě film nadchnul.. Samozřejmě to v této podobě není pro každého, jenže jakmile se tu z comicsu zachovalo tolik, tak se není co divit a pro diváka, který nehledá jen odvar z tohoto veledíla Alana Moorea, je to jen a jen dobře..