Sinecod

Spravedlnost je slabá a prázdná. Zlo je mocné a úporné. Tedy, Vincenzo rozhodně není prototyp nějakého měkoušského, kladného, hlavního hrdiny. Zlouny kosí, ne zrovna v souladu se zákonem, jednoho po druhém, někdy i dost originálně a fest krvavě. Hlavní hrdinka byla skvělá, nebyla naivní ani nerozumná, hezky se ksichtila, nebrečela, navíc je to kočka. Intriky, pletichaření, zrady sice nebyly zcela nečekané, ale občas dokázaly překvapit. Vlastně se mi líbilo vědomí, že i přes praštěnou situaci se Vincenzo vždycky objeví, aby zachránil den, a to i přesto, že by se tam vůbec objevit neměl, protože je nesmysl, aby věděl na vteřinu přesně, kdy má vběhnout na scénu, ale přece mi to nebude vadit, když u toho navíc tak dobře vypadá. Protože jsem zhltla celý seriál za pár dní, bylo už trochu moc okaté, že se situace mnohokrát opakovala: padouši něco provedou - přijdou jim na to - je tam zádrhel - Vincenzo přispěchá, nakonec se z toho padouši stejně vykroutí, ale oběma stranám je to k prdu, a tak zase dokola. Vlastně vzhledem k tomu, jak moc byl hlavní záporák ke kladným hrdinům poměrně neschopný, to takhle trvalo až moc dlouho, 20 dílů je příliš, standardních 16 by stačilo. Nejdřív mi nájemníci pili krev, ale toto odlehčení chápu a nakonec jsem se s nimi smířila. Se seriálem jsem strávila iks fajn hodin, můžu ho klidně doporučit, řadí se do kategorie: sakra, už musím jít spát, ale nemůžu, protože musím nutně vědět, co bude dál, takže vlastně spokojenost. Nádech italské mafie mě bavil, kolikrát jsem se od srdce zasmála, šílené rodinné tajnosti se nekonaly a fakt, že žádná z postav neztratila paměť, mě mile překvapila. Ciao!

Lotte Duty Free má očividně hodně šťavnatý bulvární fotky na všech sedm herců. Hlavní hrdinka úplně mimo, nemastná, neslaná, figuruje jen jako jakýsi doplněk. Vždyť ta holka v podstatě skoro nic neříká, snad krom co a cože, proč se prostě nepřizpůsobila situaci a nevytřískala z toho co nejvíc? Já bych se například okamžitě jako klíště přisála na Joon Gi a Chang Wooka. I na osmdesátiminutovou reklamu je to strašně prázdné a povrchní.

Jo-o! Trochu jsem se bála nadšených komentářů, protože jsem se za poslední dobu už dvakrát u dobře hodnocených seriálů hodně spálila. Netřeba, seriál byl super. Největší plusy: Ji Chang-wook, Ji Chang-wookův zadek, výborná hlavní hrdinka, zajímavý příběh, nepřepálené emoce, žádné zbytečné tajnůstkaření mezi postavami, které jsou na stejné straně barikády, zvraty mi ve většině případů dávaly smysl, napínavé, prostě nutně jsem potřebovala vědět, co bude v dalším díle, hovory mezi Min Ja a Healerem mě bavily, bylo to i správně legrační, romantiky bylo tak akorát a moc, moc, moc se mi líbila, mnohem víc, než v seriálu, který je na romantiku primárně zaměřený. Drobné mínusy: účes Min Young, hudba mě nijak neoslnila a při akčních scénách mi tam vůbec neseděla, představovala bych si trochu nadupanější muziku při scénách, kdy Wookův sexy zadek skáče po střechách a poslední díl mě zklamal, nezdálo se mi, že by nějak vygradoval v konec, on spíš vůbec negradoval, nějak se doplahočil do konce a chybělo mi správné zakončení, co se stalo se všema postavama, ne jen s hlavníma dvěma. Co Moon Shik? Healerova identita? Její máma? Co Min Ja? Chtěla jsem něco víc dramatického nebo spíš vysvětlujícího, ne jen krátkou tv reportáž: ano hlavní padouch byl odhalen. Každopádně jsem velice nadšena, protože na hlavního herce byla radost pohledět a hlavní ženská postava byla prostě výborná, pokaždé, když objevím takovou skvělou, nehysterickou, rozumnou hrdinku, jásám. Už se těším, až uběhne blíže nespecifikovaná doba, a já se budu moct podívat znova:)

Ale teda těma čtyřma hvězdičkama si nejsem vůbec jistá - správně, jen po pár dnech jsem snížila hodnocení na tři, a to hlavně z toho důvodu, že to prostě je jen průměr. Obecně mám dost často problém s korejskýma ženskýma postavama, nechápu, proč se musí chovat jako neurotický nány. Tady je hrdinka nánou cca 1/3 stopáže, čili ještě dobrý. Seo Kang Joon byl výborný, plecháče jsem mu věřila, stejně tak jako extra nepříjemného lidského Nam Shina (kterého jsem ale vůbec nechápala, já mít robota Zuzku, byla bych echt nadšená). Dvojice robot - člověk celkem fajn, ještě na začátku posledního dílu jsem skutečně netušila, jak to s nimi dopadne, ale snad poprvé mám problém s dobrým koncem. Prostě mi nedává smysl, je hodně povrchní a otázka jejich vztahu vlastně ani nebyla vyslovena. Asi prvně jsem měla u korejského seriálu pocit, že se do nějakého vysvětlování nechtějí pouštět, a to ne proto, že by to nedávalo smysl, ale že prostě chcou dělat z diváků blbce - koukej na hezkou tvářičku, mají se rádi, o co ti jde, mlč a buď ráda - něco takového. I přes tyhle výhrady se na seriál dobře koukalo a jsem celkem spoko. Čechy hoooodně potěšily, vůbec jsem nemohla uvěřit, že slyším češtinu, jak z řad komparzu, tak zejména od hlavního herce (no čeština, víte jak to myslim, snažil se). Zajímalo by mě, proč zrovna čechy a jestli si korejci hned hromadně bookovali letenky :-)

Já prostě postavu Sheldona nesnášim. Tak. Řekla sem to. Dokoukáno do cca osmé série, pak už mi to ani nebavilo a postavy mi byly ukradený.

A odpad! jsem nedala jenom proto, že se cítím provinile, protože jsem skončila osmým dílem. Dál už to prostě nedám. Zatím nejhorší korejský počin, který jsem viděla a už nevím, co bych si musela pustit, aby to bylo ještě horší. Absolutně příšerná hlavní hrdinka, zlá, sobecká, protivná, trapná s tím nejblbějším problémem a nejidiotštějším zdůvodněním onoho problému, co kdy kdo vymyslel. Je psychiatr a je fakt paradox, že nejvíc by psychiatra potřebovala zrovna ona (takže o tohle šlo? Kdybych počkala ještě pár dílů, zjistila bych, že je to nějaká mytická korejská bytost, která svýma kecama ničí obyvatele Soulu po stovkách?). Nebo vymítače ďábla. Nebo jednu po čuni. Navíc Gong Hyo Jin vypadá mnohem mužněji než Jo In Sung (kvůli té masivní čelisti?). Tohle, že je ten racionální a vyzrálý příběh? To, že budu odkrývat tabuizovaná témata neznamená, že to bude stačit a že to bude dobrý. Při sledování jsem vyloženě úpěla, nadávala, byla zoufalá. Pořád jsem tam hledala tu skvělou chemii, ty úžasný myšlenkový pochody. Možná, že se to tam objevilo až po tom osmém díle, ale už nevidím důvod, proč bych to měla podstupovat. Vůbec nerozumím nadšeným komentářům a takhle šíleně vysokému hodnocení. Vedlejší postavy pro mě nebyly dostatečně zajímavé (čti: byly mi úplně ukradený), abych to sledovala dál aspoň kvůli nim a hudební doprovod sice byl slušný, ale pak tam stejně naklusala ta káča a všechno zkazila. Jestli byl záměr trpět spolu s postavami, tak to seriál splnil na výbornou, protože jsem skutečně trpěla. A dobře, možná jsem člověk, který ti na větu: mam depresi odpoví: fakt? Tak běž pryč a neotravuj mě, ale to taky neznamená, že jsem uvnitř mrtvá. Pro mě čistočistá srágora.

Tak jo, mám za sebou jeden ryze čínský seriál, jeden ryze čínský film, mám splněno a tím končím. Čínština mě rozčiluje, a asi jsem přízemní člověk a velký ignorant, ale já při sledování necítila žádné emoce, snad jen netrpělivost, kdy už ta agonie skončí. Hlavní herečka mi byla protivná a ani miláček Lee Joon-gi tenhle podivný film nezachránil. V půlce jsem už v duchu skandovala vydrž Zuzi, hraje tam Lee, vydrž. Nenene, Čína není pro mě. Vůbec se nedivím, že tam Lee nechtěl hrát. Nejenom, že jsem se nudila, ale cítila jsem se při sledování strašně trapně. Takže slovy Číny: ššššššššš šš šššš š.

Přiznám se, že nevím, jak moc můžu být se svým hodnocením objektivní, protože Lee Joon-giho miluju. Když promluví tím svým medovým hlasem, tak taju. Postava kterou hrál je přesně ten typ co mám ráda, arogantní, sebevědomý, rozhodný, výřečný, hodný, schopný a ještě se umí bít, kdykoliv je v nesnázích, nejsem si jistá, jestli tam skutečně je nebo je to nějaký plán. Nadpozemsky krásná Seo Ye-ji byla fajn, moc jsem si užila její nehysterickou, vyrovnanou postavu. Romantická linka jich dvou byla téměř nijaká, škoda že mezi nimi nebylo ukázáno víc citů, stačilo by jen málo. Příběh se mi líbil, intriky a podrazy mezi postavama mě bavily, parta okolo Sang Pila byla v rámci možností snesitelná. Co mě dráždilo byl Choi Min-soo, nezařadím se k ostatním pochvalným komentářům, ta jeho mluva a chůze mě strašně vytáčely. Jo, hrál dobře, ale já při jeho výkladech slyšela skřípání nehtů po tabuli a už sem začala klepat nohou a říkala si boha jeho, tak už se vyžvejkni. Poslední díl mi trochu zkazil výsledný dojem, neznám sice korejské soudnictví, ale připadalo mi to dost praštěný. Nedalo mi to a začala jsem se zajímat víc i o systém našeho trestního práva, zejména státní zastupitelství a jejich symbióze s policií a vyšetřováním jako takovým, a sice to je trochu zklamání, že u nás to taková kovbojka asi nebude (a u nich pravděpodobně taky ne), ale to mi nevadí. Aspoň jsem se díky jihokorejskému seriálu dozvěděla víc o trestním stíhání v České republice :D I tak, hezké čtyři hvězdičky.

Napínavý, strašidelný, výborný. Navíc miluju Leeho, ten jeho medový hlas bych mohla poslouchat od rána do večera. Nevím, jestli znám ještě nějakého herce, který dokáže hrát tak, jak to dokáže Lee. Má pod kontrolou všechny svaly, podezírám ho, že snad i jeho vlasy ho poslouchají na slovo. Sjela jsem to jedním dechem a ani chviličku se nenudila. A jak říkám, Lee je tak úžasný, že bych brečela. Myslim, že by neměl dělat nic jiného než natáčet, natáčet, natáčet, aby se Zuzka mohla koukat, koukat, koukat. Podnětný komentář možná až to víc zpracuju.

Bez tří dnů je to rok, co jsem tenhle film viděla. Co mi utkvělo v hlavě? I Katherine už dohnal věk, její svěšená tvář mě vyděsila a i po roce pořád vidím její váčky pod očima, navíc nechápu, proč obsadili herečku, která má představovat bývalou zpěvačku, ale absolutně neumí zpívat (ale ve filmu nebylo zmíněno, že ukončila kariéru, protože neumí zpívat). Pak je tam nějaká divná láska. A pak Ben. Vy jste věděli, že je tak hezký a že umí zpívat? Hudba perfektní, i po tom čase ji mám ve svém stálém playlistu a s chutí si ji poslechnu, hlavně Southbound a jeho přezpívaná verze Last Kind Words. Takže vlastně dobrý.