Shogin

1. série - 5/5 (90%) ; 2. série - 5/5 (100%) ; 3. série - 5/5 (100%) ; 4. série - 5/5 (95%), 7. série - 3,5/5 (70%)

Tady dávám čtyři hlavně za hudbu, která je prostě geniální (poslední tři desky Muse mám vůbec nejradši), video špatné není, ale nijak zvlášť mě nenadchlo..

Tři za písničku, která patří spíš k průměrným kouskům téhle jinak výborné skupiny. Kdyby byly jen záběry kapely, tak přihodím ještě jednu, ale koukat na ty držky ze Stmívání se fakt nedá..

Jedna za tu nádhernou Californii a druhá za Benicio Del Tora.. toť vše..

Já jsem se nemohl ubránit pocitu samoúčelnosti a celkové prázdnoty, která na mě dýchala snad z každé scény. Litoval jsem toho, protože zvlášť herecké obsazení bylo vydařené a Jenovéfa Boková celkový dojem z filmu spestřovala. Ale ve výsledku to celé tak nějak vyšumělo. Potenciál tam byl veliký. Takhle budu vzpomínat hlavně na (opět) výborný výkon Miroslava Krobota.

Zpočátku se zdá, že půjde o obyčejný slasher horror, ale to se s přibývajícími monology hlavního protagonisty a jeho neustálé přítomnosti na plátně, rychle mění. Největší zvrat příjde po příchodu fotografky, od té chvíle mě příběh doslova vtáhl a už jsem hltal. Velice zajímavé dílo, které svou příběhovou přímočarost obohacuje o podrobné znázornění postupného rozpadu maniakovi mysli a výborný, až děsive autentický výkon Joe Spinella.

Fieldy je výborný basák s osobitým stylem hraní, ale učení mu teda moc nejde.

Těšil jsem se opravdu hodně. Chloe předvádí úžasný výkon a pro mě je mnohem lepší Carrie než Sissy Spacek. Ano, je nádherná, přestože v literární podobě je popisována, jako ošklivá, ale nemůžu si pomoct, mě do té role naprosto sedla. Julianne Moore zahrála psychopatickou matku naprosto přesvědčivě. V tom bych viděl největší klady. Samozřejmě se člověk nemůže moc ubránit srovnání s De Palmovou verzí a co se mi v původním snímku líbilo více, byla tísnivější atmosféra a vynalézavější režie. Je to dobrý film se silným hereckým ansámblem, bohužel se moc nedaří udržet tíživou atmosféru, čímž nepůsobí intenzivně. Musíš každopádně uznat, že film hezky plyne.

KoRni jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel a jejich koncertní záznamy považuji za jedny z vůbec nejvydařenějších. Zvlášť jejich živák Live On The Other Side je opravdu skvostná záležitost. Pak nechápu, co se stalo zde. Kamery, které působí, jak sestřihané od fanoušků, diskotéková choreografie pódia a kapela v překvapivě unuděné formě. Ještě k tomu je setlist nepochopitelně ořezán o několik písní a to zrovna o ty old-schoolové, po kterých většina fanoušků prahne. Výběr písní jinak fajn. Jsem příznivec Path Of Totality, takže mi velké zastoupení nevadí, i když místo Iluminati a My Wall bych zvolil Sanctuary a Bleeding Out. Koukal jsem opravdu překvapeně, ale věřím, že tohle byl jen menší přešlap v jinak výborné koncertní kariéře této úžasné formace.

Včera jsem dočetl knihu, která mě uchvátila a nemohl jsem se dočkat, až uvidím filmové spracování. A výsledek? Jsem nadšený. Režie, herci, věrnost předloze. Je pozměněno pár drobností a to podle mně ještě ku prospěchu filmu. Je tam pár věcí, které mi brání dát plné hodnocení, ale jinak vzdávám hold Rogeru Avarymu, protože tento snímek se pro mě zařadil mezi jedny z nejvydařenějších knižních adaptací. Sice je to absurdní, ale nemohl jsem se ubránit úsměvnému přání camea Christiana Balea, protože jste si určitě všimli, že Sean Bateman má jaksi povědomé jméno. A pro neznalé předlohy, je to bratr Patricka.