H4N1CK4

Na Útěk z Colditzu jsem se podívala víceméně jen kvůli své momentální posedlosti vším, co se týká Toma Hardyho, a moc ráda bych za něho ještě hvězdu přihodila, ale teď vážně... 3 hodiny?!? TŘI hodiny trvající film, kde se neděje v podstatě nic jinýho, než že se pořád dokola neúspěšně utíká anebo se zamilovaně vzdychá kvůli jedné buchtě, která je mimochodem úplně na facku?!? No... nad příběhem bych ještě přimhouřila oko, protože to jinak není vůbec špatné, ale ta stopáž je vážně "trochu" přepálená. Škoda.

Zápletka je dost jiná než v Burtonově mnohem profláklejší verzi, společné mají oba filmy snad jen nevlídnou atmosféru Londýna (kterej bych v té době teda obývat nechtěla - špína, smrad, krysy, fuj), koláče paní Lovettové a spoustu podřezaných krků. Nebylo to vůbec špatné, ale přece jen Deppův Sweeney je aspoň trochu štramák a koukalo se na něj líp ;)

Takový milý film z jednoho londýnského parku, kde se odehrává 7 minipříběhů, které se občas protnou. Některé mě bavily více, jiné méně... ale scénka s Tomem Hardym byla prostě megavtipná!

Tak tohle bylo z toho slabšího soudku. Ještě že má Kocour takové charisma, jinak bych se nudou vyloženě ukousala.

Na Větrné hůrce je moje nejoblíbenější kniha, a proto jsem k filmovým zpracováním tohoto románu poměrně kritická. Doteď jsem z nostalgie uznávala jen klasickou adaptaci z roku 1939 a těm novějším jsem nějak nemohla přijít na chuť. Nicméně po vidění tohoto filmu musím zajásat: hurá, konečně se někomu podařilo převést tento příběh na plátno podle mých představ! Jednotlivé postavy, osudová láska mezi Heatcliffem a Cathy, Větrná hůrka, celková atmosféra - téměř všechno je zde tak, jak jsem si to vždycky představovala. Jediné, co bych snad mohla vytknout, je upozadění dějové linky s Catherine a Haretonem (sbližování těch dvou je jednou z mých oblíbených částí knihy), ale na druhou stranu vztah Heatcliffa a Cathy je zpracován tak skvěle, že ráda promíjím. Pro mě nejlepší filmové zpracování.

Popravdě... před zhlédnutím tohoto filmu jsem si říkala, že poslední, na co mám náladu, je další sportovní drama, kde beztak největší outsider vyhraje nejprestižnější zápas. Nicméně nakonec jsem dala na doporučení své sestry, která byla z Warriora úplně odvařená, a dobře jsem udělala - je to peckaaa! Tom Hardy hraje přesně takovej ten charakter, pro kterej mám ve filmech vždycky slabost, a jakkoli vám může příběh přijít předvídatelný nebo klišovitý, rozhodně nenudí a naprosto vás pohltí a herecké výkony jsou prostě ohromující. Konec filmu je snad nejemotivnější, co jsem kdy viděla, a to, co jsem prožívala při závěrečné písničce, je něco nepopsatelného... vždyť já u toho brečela snad ještě víc než u Titanicu! :)

Nejlepší díl zatím! Bylo to vtipné (a dokonce většinou tam, kde to tvůrci zamýšleli - proslov tatíka Charlieho byl legendární), bylo to dramatické a napínavé, bylo to samozřejmě šíleně romantické a já jsem se bavila naprosto skvěle.

A já hloupá se obávala, že film o facebooku musí být tak trochu nuda. Fincher je génius!

Celkem pěkný, ale moc dlouhý - tak nějak si nejsem jistá, jestli je u filmu na stokrát omleté téma, kterak servírka z maloměsta ke štěstí přišla, nutná dvouhodinová stopáž.

Dobrých romantických komedií je jako šafránu, takže díky za tuhle, protože jsem se u ní vážně dobře bavila. Téma je možná trochu ohrané, ale já mám tyhle romanťárny typu "nejdřív se nesnášíme a nemůžeme si přijít na jméno, ale nakonec se do sebe zamilujeme" prostě ráda... Navíc je to povětšinou fakt vtipné a ústřední dvojice je fajn - Katherine Heigl mě sice jako herečka nijak nefascinuje, ale role upjaté Abby jí docela sedla a Gerard Butler je ten největší sympaťák pod sluncem.