bloom

Patrně nejzajímavější film roku 2004. Hřebejk přešel do současnosti a prospělo mu to. Příběh rodiny Jana Třísky je skvělý, nemluvě o Macháčkově příběhu. Všichni hrají skvěle, ale připadá mi, že Hřebejk musí mít v každém filmu Jaroslava Duška. Vždyť jeho postavu by mihl zahrát kterýkoli jiný herec. Už se však těším na Krásku v nesnázích.

Opravdu, dialogy jsou příšerné, jednání postav nepřirozené, herci mají s textem co dělat. Charakterizují to 3 slova: první česká telenovela. Každý díl je však udělaný tak šikovně, že skončí při nějakém zvratu. Chápu však, že tvůrcům to vynáší velké sumy na jejich konta. Dal bych jednu hvězdičku, ale druhá je za mého oblíbece Tomáše Matonohu.

Je to příjemné osvěžení českého seriálu po všech těch Pojišťovnách. Je dobře, že se u nás začaly točit seriály podle zahraničního formátu. Potěší jak známé tváře (Matásek, Šteindler, Batulková), tak i mladí, ale nadaní herci (Novotný, Zach, Ployhar). Zpočátku mě rozhodila výměna Barbory Kodetové za Martinu Válkovou, ale začínám si zvykat. Zároveň si myslím, že by zvláštními hosty neměly být pouze tváře Novy.

Docela příjemná televizní komedie a po dlouhé době solidní Šteindlerova práce. Donutil je vynikající, ale trochu mi připadal, že vykrádá Menšíka z bakalářské povídky Zuby.

Skvělé, musím tleskat!

"A jen tak mimochodem Ti musím sdělit, že jsem se proměnil v loutku." Vynikající seriál, u nás ovšem jako vždy vysílaný ve špatný čas (pozdní večer a brzké odpoledne) na ČT2 a kde jsem poprvé zaregistroval Simona Pegga, jednoho z nejlepších britských komiků současnosti. Viděl jsem sice jenom první řadu, ale myslím, že druhá nemůže za druhou nijak zaostávat. Atentát na husu, pošťák střílející do psí boudy, děti násilně držené v rádiích, George Martin a samozřejmě zírání, to jsou absurdní skeče par excellence. Monty Python mi to zas tak nepřipomíná, je to sice hodně absurdní, ale ne tak parodické (ačkoli mimozemšťan koukající na Rumcajse...). Dá se na to koukat i s českým dabingem, kterému vévodí Petr Rychlý (mluví Kevina Eldona) dokazujíc, že zábavné pořady typu Natočto! byly opravdu strategickou chybou jeho herecké kaiéry.

Jeden z nejlepších seriálů všech dob.

"Gastone, podívej, mrtvola!" Francouzské komedie mohou být skvělé i bez hvězd typu Funése, Belmonda či Richarda. To dokázala Klec bláznů či Sedmá rota. Dokazuje to i tento film, který blahé paměti Prima vysílala po názvem Krást se musí umět. Vypráví o dvou smolařských lupičích (Michel Serrault, Jean Lefébvre), kteří zpackají krádež auta pro svého šéfa (Bernard Blier). Ten je nejprve vyhodí, ale pak zjistí, že pro svůj budoucí plán potřebuje dva ne moc chytré chmatáky. Povolá je zpět a vyřkne plán. Chce vyloupit spořitelnu, konkrétně 500 milionů franků. A jak? "Přes hajzly!" Ano, přes veřejné záchodky na nádraží, které se spořitelnou sousedí. A to v plném povozu. Po nácviku a přípravě může akce začít. Všichni tři, Blier, Serrault i Lefébvre, na sebe obléknou nespočet převleků (o skotský kroj se dokonce pohádají) a akce probíhá v pořádku, jen se občas ozve hajzlbába v mistrovském podání Tsilly Chelton (Richardova teta z Roztržitého). Vše by mohlo dobře dopadnout, nebýt... pár okolností a pointy, kterou neprozradím. Námět napsali Christian Clavier, Thierry Lhermitte a Gérard Jugnot, kteří v té době spolu s ostatními Splendid vystupovali ještě po kavárnách. Všichni tři si tu také zahráli. Lhermitteho jsem si nevšiml, Clavierovu "šik" postavu a Jugnota si jako vrátného, který má problémy s ledvinami, ovšem užijete. P.S. Serrault a Lefébvre se jmenují úplně stejně jako Jean Gabin a René Dary v Nesahejte na prachy. Pokud je to schválně, je to celkem dobrý vtip :).

Jean Girault natočil úspěšné filmy Pouic-Pouic a Faites sauter la banque, které byly vlastně víceméně první, které vsadily na Louise de Funése v hlavní roli. Spíše než pro Louise však byly výhrou právě pro Giraulta, kterému producenti svěřili tuctový scénář policejní komedie okořeněný jen prostředím Cote d'Azur. Jenže ti samí producenti Giraultovi původně nechtěli dovolit obsadit Funése potřetí. V plánu byli buď Darry Cowl (Belmondův účetní z Muže z Hongkongu) nebo Francis Blanche (otec Delonovi vyvolené v Černém tulipánovi nebo Bourvilův bratr v Zelené kobyle). Oba naštěstí odmítli a tak si Girault prosadil svou. Angažoval tedy dále dvojici Guy Grosso-Michel Modo a své oblíbence Jeana Lefébvra, Christiana Marina a Pierra Mondyho jako rotmistra Jeroma Gerbéra. Mondyho mám sice rád, ale to, že v předevečer natáčení odmítl, bylo pro sérii nakonec přínosem. Jeho nezapomenutelný náhradník Michel Galabru ovšem Saint-Tropez nesnášel a roli přijal z přátelství k Louisovi. První díl pak navždy změnil kariéru všech zúčastněných. Těm gagům, které jakoby vypadli z Funésových oblíbených němých grotesek se prostě nedá odolat. A tak když přimhouřím oči nad nudnými scénami s Genéviéve Gradovou, dávám 5*.

Jean - Pierre Melville kdysi chvástavě prohlásil: "Ve Francii jsme pouze jen tři režiséři, kteří dělají dobré filmy a zaplňují kina: Henri Verneuil, Gérard Oury a já. Ostatní jsou jiná kategorie." Asi bych se s ním kvůli tomu i pustil do křížku, každopádně mě překvapuje, že se tento tvůrce "pomalých" filmů přiřazoval právě k mistrům filmů, které měly větší spád. Třeba expozice Osudového kruhu trvá víc než hodinu. Kvůli atomosféře chladných barev to vůbec nevadí a film, ve kterém se toho do té doby moc neřeklo, nakonec vrcholí bezeslovně provedenou loupeží šperků. Herecké obsazení není nezajímavé, ale možná by bylo lepší to původně plánované, kde měl například Jean - Paul Belmondo hrát roli Giana Maria Volonté. Lina Venturu bych však neobsadil místo Bourvila (jak se plánovalo), ale místo Yvese Montanda. Bourvil sice nepůsobí jako typicky drsný komisař z francouzské kriminálky, ale jeho výkon je příjemná změna. Co ale odpustit nedovedu, jsou drobnosti, na které ovšem Melvillovy "režiséři jiné kategorie" nezapomínali. Např. Bourvil se vrátí domů a ještě v obleku se jde holit, Volonté se schová v kufru auta se zapálenou cigaretou atd. Možná to působí rýpavě, ale je to do očí bijící. Dávat pět hvězdiček s tím, že slabší momenty jsou ve všech filmech se mi nechce, protože filmů bez slabých momentů je dost.