Leeenilka

Když vstoupí Jojo (Roman Griffin Davis) do Hitlerjugend a poprvé mluví před dětmi Kapitán K (Sam Rockwell), strčí si při svém projevu ruku za pásek. Na malý okamžik je možné si všimnout malé kancelářské sponky, kterou má k pásku připnutou. Takto se označovali lidé, kteří tiše nesouhlasili s probíhající válkou a s ideologií nacismu.

Film se nezabývá jen láskou mezi Jojem (Roman Griffin Davis) a židovkou Elsou (Thomasin McKenzie). Velmi pozorný divák si může všimnout i dalšího milostného vzplanutí, které je ovšem velmi dobře ukryto a jen lehce naznačeno. Probíhá mezi Kapitánem Klenzendorfem (Sam Rockwell) a jeho podřízeným důstojníkem Freddym Finkelem (Alfie Allen). Když Jojo oba vidí v jejich speciálně navržených uniformách, jak jdou do boje, je možné všimnout si na kapitánově uniformě malého růžového a trojúhelníku. Stejné trojúhelníky, ale mnohem větší a viditelnější, má na svém plášti Finkel. Takto nacistické Německo označovalo za druhé světové války homosexuály. Gayové a lesby byli za války nacisty zatýkáni a posíláni do koncentračních táborů. Když jdou Klenzendorf a Finkel do boje, vědí že s největší pravděpodobností zemřou, a tak se rozhodnou veřejně přiznat svou sexuální orientaci.

John Deacon není s Brianem Mayem a Rogerem Taylorem v žádném kontaktu. Po smrti Freddieho Mercuryho se s nimi rozloučil a v roce 1997 se stáhl do ústraní a zmizel z veškerého veřejného života. Roger Taylor a Brian May uvedli, že je jeho rezignace dodnes mrzí, ale snaží se to respektovat. Deacon se prý nikdy tak úplně nesmířil s Freddieho smrtí.

John Deacon se natáčení filmu odmítl zúčastnit. I přes opětovné zvaní na natáčení nepolevil a raději místo sebe vyslal svého syna Lukea Deacona, který filmařům radil, jak jeho otce co nejvěrněji vystihnout. Nakonec poslal štábu dopis, kde psal, že jim v natáčení drží palce a věří, že film bude mít úspěch. Na natáčení nebyla přítomna ani reálná Mary Austin, která dnes žije v domě Freddieho Mercuryho v Garden Lodge. Odmítla filmařům poskytnout dům k natáčení, takže štábu nezbylo nic jiného, než ve filmovém studiu postavit Garden Lodge znovu.

Když Queen natáčeli videoklip k písni „I Want to Break Free“, kterou napsal John Deacon, převlékli se kvůli tomu do ženských šatů a začali parodovat seriál Coronation Street. Ve filmu bylo naznačeno, že si Freddie Mercury natáčení zrovna moc neužil. Opak byl pravdou. Na natáčení prý byla neuvěřitelná sranda především kvůli převlekům, které navrhl Roger Taylor. Taylor si kvůli své postavě rozverné školačky dokonce i oholil nohy. John Deacon, jako usedlá a protivná babička, zase dostal do šoku svou čtyřletou dceru Lauru. Když vyšel z maskérny, hrozně se svého otce lekla a začala plakat. V USA pro tento neuvěřitelně zábavný videoklip ovšem pochopení absolutně neměli. Videoklip zakázali a Queen tím ztratili v USA reputaci, kterou si pracně budovali dlouhých osm let.

Když jsou ve filmu Queen na americkém turné, je možné si při letmém průletu jejich autobusem všimnout, jak filmový Freddie Mercury (Rami Malek) hraje „Scrabble“. Tato intelektuální stolní hra byla členy kapely opravdu velice oblíbená a když byli na cestách pořádali mezi sebou učiněné „Scrabble“ války a turnaje. V jednom „Scrabble“ souboji všem zúčastněným doslova vypálil rybník Brian May, který v jednom svém tahu nasbíral za jedno slovo rekordních 168 bodů. Bylo to slovo lacquers (laky). Tato potupná prohra pálila Freddieho až do jeho smrti. John Deacon s ním kvůli tomu tak půl dne nemluvil a Roger Taylor tuto porážku (dle svých slov) nepřekousnul dodnes. Když se ho na to ptali v jednom z rozhovorů, nazval Briana bastardem.

Ve filmu řekl Freddie Mercury (Rami Malek) kapele o své nemoci hned, jak se to dozvěděl. Ve skutečnosti to tak ale nebylo. O tom, že umírá se svěřil nejprve svému osobnímu asistentovi Peteru Freestonemu a manažerovi skupiny Jimu Beachovi (Tom Hollander). Ten se dle svých slov ocitl v celkem svízelné situaci, protože dostal zákaz o tom mluvit před ostatními členy Queen. Svým spoluhráčům se to snažil Freddie tajit co možná nejdéle to šlo. „Mnohem víc potřebuji jejich muzikantské kvality, než jejich soucit,“ okomentoval Freddie Mercury důvod, proč s pravdou ven nepřišel hned.

Ve filmu je naznačeno, že se Freddie Mercury (Rami Malek) kvůli své umělecké kariéře nepohodl s otcem a měli spolu krapet komplikovaný vztah. Freddie rozhodně nebyl v kapele jediný, kdo měl díky hudbě problémy s rodiči. Ve stejné situaci se ocitl i Brian May (Gwilym Lee). Jeho otec ho sice k hudbě přivedl a dokonce společně vlastnoručně sestrojili Mayovu slavnou kytaru Red Special. Už od začátku ale nemohl překousnout, že se jeho milovaný syn vykašlal na vysokou školu a vložil veškerou svou energii do skupiny bez budoucnosti. Když Queen vystupovali ve slavné Madison Square Grarden, přišel se Harold May poprvé podívat na koncert. Po koncertu prý syna šťastně objal a pronesl: „Už jsem to pochopil.“

Rogera Taylora (Ben Hardy) začalo postupně štvát, že si z něj ostatní kolegové z kapely dělají legraci kvůli jeho vytrucované písničce „I'm in Love with My Car“. Začal tedy zarputile prohlašovat, že písnička není o něm, ale o jednom z „bedňáků“ kapely jménem John Harris, který stavěl na koncertech pro Queen pódium. Absolutně nikdo mu tuto historku nevěřil.

Když Bob Geldof hrdě četl na tiskové konferenci kapely a zpěváky, které se zúčastní koncertu Live Aid, s mnohými z nich osobně vůbec nejednal a oni samotní o ničem nevěděli. Dokonce mu ani nepotvrdili, že by se koncertu chtěli zúčastnit. Po konferenci mu údajně nepřetržitě zvonil telefon a překvapení umělci se dožadovali vysvětlení, co to má jako znamenat? Bob Geldof jim pouze a jenom odpověděl: „Tak a teď se z toho zkus vykroutit.“

Na absolutně žádné studiové nahrávce není slyšet hlas Johna Deacona a i na živých koncertech je jeho zpěv slyšet opravdu zřídka, protože mu byly ztlumovány mikrofony. Dělo se tak z jednoho prostého důvodu – John neuměl zpívat.

Ve filmu je naznačeno, že se členové kapely mezi sebou neustále hádali. To je opravdu pravda. Hádky nebyly v kapele něčím neobvyklým a občas to zacházelo opravdu do velkých extrémů, kdy ze vzteku Roger Taylor házel bubny, nebo dokonce vyhodil i televizi z okna. Při jedné podobné hádce se Freddie Mercury naštval, prohlásil, že s Queen končí a uprostřed nahrávání odešel ze studia. Když se stále nevracel, začali John Deacon a Roger Taylor panikařit, protože si opravdu mysleli, že je jejich velká hvězda opustila. Brian May ale zachoval klid, stoupl si k mikrofonu a začal cukrovat: „Freddoušku, Freďátko, prosím, buď tak hodný a přijď zase hezky mezi nás.“ Po těchto slovech se rozrazili dveře a do studia nakráčel Freddie (který se celou dobu schovával na chodbě) a vyhrožoval, že pokud mu Brian ještě jednou řekne Freddoušku, opravdu kapelu opustí.

Ve filmu se na malou chvilku objeví dokonce i sám Brian May. Je ale velice těžké ho poznat, protože mu maskéři schovali jeho ikonické kudrnaté vlasy pod krátkou paruku.

Ve filmu se mihly i děti skutečných členů Queen. Například dcera Briana Maye – Emily, nebo syn Johna Deacona – Luke.

Live Aid byl televizí a rádiem přenášen do 160 zemí světa. Netýkalo se to např. tehdejšího Československa, kterému v tom bránila Železná opona.

Doktoři Freddiemu Mercurymu výslovně zakázali na Live Aid zpívat, protože se léčil se zánětem hrtanu. Ten ale na jejich nařízení absolutně nedbal a vystoupil i tak.

Koncert Live Aid (kterým film končí) vydělal kolem 100 milionů amerických dolarů a pomohl alespoň nejpotřebnějším v Etiopii. Na koncertě vystoupil i Paul McCartney. Bylo to jeho první vystoupení po pěti letech od vraždy Johna Lennona, protože se i on bál atentátu. Phil Collins nejprve vystoupil na stadionu v Londýně. Po dozpívání rychle nasedl do letadla Concorde, kterým přeletěl do Filadelfie, kde vystoupil také.

Bob Geldof (Dermot Murphy) byl za Live Aid nominován na Nobelovu cenu. Na realizaci tohoto monstrózního projektu měl pouhé čtyři měsíce. Kapely na Live Aid hrály zadarmo, bez smlouvy a musely se na stadion dopravit na vlastní náklady. Vystoupení Queen na tomto koncertu je dodnes považováno za nejlepší rockové hudební vystoupení všech dob. Geldof po koncertu přísahal, že už nikdy podobnou věc neudělá. V roce 2005 uspořádal ještě mnohem větší charitativní akci s názvem „Live 8“.

Basák John Deacon (Joseph Mazzello) je hudebními kritiky dodnes označován jako „tajná zbraň“. Nenápadný, hubený, tichý a málomluvný chlapík, který si jen tak z prstu vždy dokáže vycucat obrovský hit. A nutno říci, že je tak nazýván opravdu právem. Jeho basové linky k písním „Another One Bites the Dust“ a „Under Pressure“ jsou považovány za vůbec nejlepší basové linky, jaké kdy byly napsány. V žebříčku 40 nejlepších basáků všech dob obsadil osmé místo.

Když ve filmu přijde John Deacon (Joseph Mazzello) s písničkou „Another One Bites the Dust“, začne filmový Roger Taylor (Ben Hardy) protestovat s tím, že to hrát nebude, protože nechce hrát disco. Stejné to bylo i ve skutečnosti. Rockově založení Brian May a Roger Taylor nechtěli o tomto žánru ani slyšet a písničku okamžitě odsoudili. Dokonce zvažovali ji ani nevydat. Když ji ale náhodně zahráli v jednom klubu v USA, byl mezi diváky přítomný i mladý Michael Jackson, který byl z písničky naprosto unesený a začal kapelu přesvědčovat, aby ji vydala jako singl do rádií. Kapela Jacksona poslechla a z „Another One Bites the Dust“ se stal obrovský hit, který pomohl Queen dobýt USA. O to se totiž snažili dlouhých osm let.