Blanche Sweet

Sarah Blanche Sweet byla americkou herečkou němé éry, svou kariéru začala, když se teprve hollywoodský filmový průmysl rozvíjel.

Blanche se narodila 18. června 1896 v Chicagu, Illinois do rodiny divadelních a estrádních umělců, tudíž nebyly pochybnosti o její budoucnosti, když ve svém raném věku nakročila do tohoto zábavního průmyslu. Ve čtyřech letech vyrazila na turné s hrou THE BATTLE OF THE STRONG, jejíž hvězdou byl excelentní Maurice Barrymore (mimo jiné pradědeček Drew Barrymore). O desetiletí později si zahrála s jeho synem Lionelem ve filmu režírovaném D. W. Griffithem. V roce 1909 začala pracovat v rámci smlouvy s Biograph Studios s režisérem D. W. Griffithem, což povýšilo tuto dříve spíše tanečnici na post budoucí talentované herečky. Od roku 1910 byla dokonce rivalkou Mary Pickford, která taktéž zářila v Griffithových filmech s ročním „náskokem“ před Blanche. Pickford sice byla o čtyři roky starší a zkušenější, jenže Blanche vyspěla rychle a brzy hrála hlavní role.

Blanche proslula díky svým energickým a nezávislým rolím, což bylo v rozporu s Griffithovými představami ideální žensky křehké a zranitelné hrdinky. Jejím prvním opravdovým životním mezníkem ve filmu byl thriller z roku 1911 THE LONEDALE OPERATOR, a také první celovečerní snímek JUDITH OF BETHULIA (1913). V roce 1914 měla hrát v dalším počinu Griffitha THE BIRTH OF A NATION, ale roli nakonec dostala další „sokyně“ Lillian Gish, jež byla o tři roky starší než Blanche. Téhož roku opustila jak Griffitha tak Biograph Studios, její vize se neslučovaly s jejich, vyměnila je za spolupráci s Cecilem B. DeMillem a Paramount Pictures, které si mohli dovolit zaplatit vyšší rentu za stále nezávislejší Blanche. Až do dvacátých let 20. století se objevovala v předních rolích a zůstala vysoce populární obsazovanou herečkou, kterou kritici shledávali jako jednu z nejdůležitějších hereček celé němé éry. Tou dobou začala pracovat s Marshallem Neilanem a mezi nimi to začalo jiskřit, což veřejně vyústilo v aféru, která přivodila rozvod Neilana s Gertrude Bambrick, bývalou herečkou. Blanche si Neilana vzala roku 1922, avšak o sedm let později se manželství rozpadlo s Blancheiným vyjádřením, že Neilan je ‚neustálým cizoložníkem‘.

Ve dvacátých letech její kariéra prosperovala, zahrála si v první verzi adaptace ANNA CHRISTIE spisovatele Eugene O’Neilla, film je významný také tím, že se jedná o první zfilmované dílo tohoto dramatika. Úspěch přetrvával s dalšími filmy jako např. TESS OF THE D’URBERVILLES a THE SPORTING VENUS, oba režírovány Neilanem a z Blanche se zakrátko stala největší hvězda nově vytvořeného MGM studia. S odeznívajícími dvacátými léty začala Blancheina kariéra s příchodem mluveného filmu stagnovat. Natočila pouze tři mluvené filmy včetně kritiky vychvalovaného výkonu v SHOW GIRL IN HOLLYWOOD, poté se stáhla z hollywoodského dění a provdala se za herce Raymonda Hacketta (manželství vydrželo až do Hackettovy smrti v roce 1958). Po zbytek své kariéry se Blanche uchýlila do rádia a na Broadwayi vystupovala ve vedlejších rolích. Nakonec i tato působiště vzaly za své a ona přišla i o tuhle práci, nechala se proto zaměstnat do obchodního domu v Los Angeles. Na konci 60. let bylo její herectví vzkříšeno, kdy jí studenti aspirující na filmaře pozvali do Evropy, aby tak získala uznání za své dílo.

Blanche Sweet zemřela v New Yorku na mozkovou mrtvici ve věku 90 let.

Irena "AIMÉE" Krejčová