Valentina Tumanova

Většina českých diváků si ji nejspíš nevybaví, většina ruských diváků nejspíš taky ne. Valentina Tumanova se za celou svou hereckou kariéru dosud objevila jenom ve třech filmech. Hlas však propůjčila několika dalším postavám v dabingu. Dá se říct, že celý svůj umělecký a pracovní život zasvětila dětem.

Valentina Alexejevna Tumanova se narodila 8. března 1932. V roce 1955 ukončila Divadelní učiliště B. V. Ščukina a stala se herečkou Centrálního dětského divadla. V letech 1971-1975 působila v Nerilském dramatickém divadle. V letech 1975-2000 učila děti ve škole tvorbu a zároveň pracovala v rozhlase. Zajímavým údajem jejího profesního životopisu je informace, že hrála Sněhurku na vánočních představeních v Kremlu.

Její filmový debut proběhl až v době, kdy byla dávno ostřílenou divadelní herečkou, a to rolí maminky ve filmové pohádce KARLIK NOS (1970). Znovu se objevila ve filmu až o pět let později v roce 1975 v dramatu CIZÍ DOPISY o učitelce, která ve snaze pomoci své žákyni ubytuje dívku u sebe doma. Dívka však brzy přebírá nejen svůj život, ale i život své mentorky do vlastních rukou. Naposledy se na plátně objevila v epizodní roli ve filmu HOUŠTINA PAMĚTI (1982).

Valentininy filmografie je bohatší ve výčtu filmů, kde některé z postav propůjčila hlas. Poprvé její hlas zazněl ve filmu z roku 1958 PÉŤA A ČERVENKÁ KARKULKA, moderní animované verzi pohádky, kde k vítězství nad vlkem postavám pomáhá pionýr Péťa. Znovu zazněl její hlas ve filmu v roce 1961 a to hned dvakrát, poprvé ve filmu DRAHÁ KOPĚJKA a poté ve filmu KLÍČ. Hned v následujícím roce dabovala v animované pohádce M. Čechanovského DIVOKÉ LABUTĚ na motivy Andersenovy pohádky hlavní ženskou postavu, sestru zakletých labutí. Po rolích v letech 1963-1966 v pohádkách KALIKOVÁ ULICE, KOMU V LESE PATŘÍ ŠIŠKY? a naposledy v pohádce NEJ, NEJ, NEJ o malém chvástavém lvíčkovi, jako by se nad Valentinou i jejím hlasem ve světě filmu zavřela voda.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková