Sofoklés

Sofoklés patří k nejznámějším starořeckým dramatikům. Byl prostředním ze slavné trojice Aischylos – Sofoklés – Euripides. Všichni tři pocházeli z Attiky (kraj s hlavním městem Athénami) a zcela zásadním způsobem ovlivnili vznik evropského divadla tak, jak ho dnes známe.

Narodil se kolem roku 496 př. Kr. a celý život byl spojen s Athénami. Pocházel z rodiny výrobce zbraní a vedle kvalitního vzdělání se mu dostalo také gymnastické průpravy. Bylo mu kolem třiceti let, když poprvé v dramatické soutěži porazil dramatika Aischyla. Podle vyprávění vyhrál ze všech tří nejvýznamnějších starořeckých dramatiků nejvícekrát. Byl také knězem a několikrát obdržel politickou funkci. Podílel se též na zavádění kultu boha Asklépiona do Athén. Na divadelní scénu zavedl třetího herce. Uvádí se, že napsal přes 120 dramat. Do dnešních dob se jich kompletních zachovalo 7 a řada zlomků.

„Ó vizte mě zde, jak trpím zle, a kdo trestá mě tak, že zbožně jsem ctila, co zbožné.“

Nejznámějším Sofokleovým dramatem je „Antigoné“ (počeštěle Antigona). Vypráví zde příběh dcery thébského krále Oidipa Antigoné, která dala přednost božím zákonům před lidskými. Oidipus se kdysi nevědomky oženil se svou matkou a měl s ní čtyři děti (dvě dcery a dva chlapce). Když mezi bratry vypukl bratrovražedný boj, ve kterém oba zemřeli, nechal thébský král Kreón jednoho pohřbít a druhého ne, protože ho odsoudil jako vlastizrádce. Antigoné toho však nedbala a podle božích zákonů bratra pohřbila. Za to ji Kreón, který se měl stát jejím tchánem, odsoudil k uvěznění ve skalní kobce. Kreontův čin však vyvolal další nešťastné skutky: Antigona se oběsila, jeho syn Haimón probodl mečem a manželka Eurydiké se podřízla. Příběh Oidipa a její dcery se stal předlohou různých uměleckých děl. Ze světa filmu můžeme jmenovat jeden z prvních barevných filmů italského režiséra Piera Paola Pasoliniho z roku 1967 Oidipus král.

K dalším známým Sofokleovým hrám patří „Král Oidipús“, zpracovávající osudy Oidipa, otce Antigoné. Hlavním tématem hry je otázka, do jaké míry je člověk zodpovědný za zločiny spáchané nevědomky. K Oidipově osobě se vrací ještě ve hře „Oidipús na Kolónu“. K dalším z dochovaných her patří „Aiás“, příběh hrdiny bojujícího v Trójské válce (na straně útočníků), který však musel řešit situaci, v níž se zesměšnil, proto se raději probodl. Slavný Odysseus, který s ním předtím měl spor, usiluje o jeho důstojný pohřeb. Tématem hry je odpuštění. Z dalších her je to tragédie o smrti hrdiny Hérakléa „Tráchíňanky“, v níž si hrdinova manželka vezme život kvůli jeho smrti, kterou sama nechtěně zavinila, „Élektrá“, vyprávějící příběh dcery krále Agamemnona, která neváhá se svým bratrem pomstít jeho vraždu, a „Filoktétés“, příběh hrdiny, bez kterého – jak praví věštba – nelze zlomit mocnou Tróju.

Sofoklés zemřel kolem roku 406 př. Kr. ve stejné době jako jeho mladší kolega Euripides. Přestože se zachovalo v úplnosti jen 7 jeho her, patří dnes k nejznámějším dramatikům. Morální poselství jeho her bylo dobře čitelné ve starověku a je takové i dnes. Svou úctou k řeckému starověkému náboženství a láskou k Athénám si získal úctu svých současníků a pro naléhavost svých her obdiv umělců všech dob, kteří z něho rádi čerpali a stále čerpají inspiraci.

Belsazar